Senátor Linhart: Osobní bankroty, exekuce, zadluženost domácností, masivní úbytek obyvatel…

17. 5. 2018 15:04

Projev na 15. schůzi Senátu k situaci ve strukturálně postižených regionech dne 17. 5. 2018

Senátor Linhart: Osobní bankroty, exekuce, zadluženost domácností, masivní úbytek obyvatel…
Foto: senat.cz
Popisek: Zbyněk Linhart

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, kolegové. Předstupuji před vás s trochu netradičním bodem z jednání našeho výboru. Je to vlastně už potřetí, kdy tady projednávání na základě iniciativy našeho výboru takovýto zvláštní bod.

V tomto případě je to situace ve strukturálně postižených regionech. Na podzim nebo ke konci loňského roku jsme tady projednávali aplikaci a problémy s tím spojené v souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů. Letos v únoru jsme tady projednávali téma ochrany osobních údajů ve světle nařízení a směrnice Evropské unie a aplikace. Přijímali jsme vždy k tomu nějaké usnesení, vědomi si asi toho, jaké máme limity jako Senát v těchto věcech.

Připomenu, že strukturálně postiženými regiony, tak jak se o nich mluví dlouhodobě v podstatě 30 let, se myslí Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. Poslal jsem vám v sobotu a dnes znovu prezentaci, která byla na našem výboru. V tištěné podobě máte určitý výtah z této prezentace včetně návrhu usnesení, kde se shrnují nějaká základní data a informace, přičemž nejde ani tak o detaily a přesnost některých čísel, jakože spíš ukázat na dlouhodobé trendy, na to, jak tato situace vypadá, především např. hlavní měřítko vývoje HDP na obyvatele, což je i měřítkem ve vztahu k evropským fondům, těch 75 %. Vidíte na těchto grafech vývoj ne obyvatele v jednotlivých krajích, především v těch třech ve vztahu k celé České republice v dlouhém vývoji řady let, zhruba čtvrt století atd. a řadu dalších věcí, které v prezentaci jsou. Jde o dlouhodobé věci.

Stručně, ale opravdu jenom stručně naznačuji, že poslední tři roky je nějaká snaha o systematické řešení na úrovni vládního zmocněnce a tzv. programu RE:START, a k tomu se ještě dostanu.

Hned v úvodu bych chtěl připomenout, zdůraznit a okomentovat návrh usnesení, který máte také před sebou. V tuto chvíli jenom konstatujeme dlouhodobý stav, vyzýváme vládu, aby v tom urychleně něco dělala a dali bychom si za úkol, tedy plénum našemu výboru, že abychom v této věci uspořádali veřejné slyšeli Senátu a na základě tohoto veřejného slyšení, kdyby byly nějaké konkrétnější věci, že bychom se tomu věnovali předpokládám přes další zimu.

Zatím jen toto, nic dalšího.

Chceme hledat náměty, testy, případně i kritické poznámky ke snahám, protože jestliže se budeme jenom plácat po rameni, jak je všechno v pořádku, budeme i za dalších 30 let tam, kde jsme, to znamená v úpadku. Musíme si věci říkat otevřeně a kriticky.

Z prezentace jasně vyplývá například situace v Moravskoslezském kraji, kde zhruba po 25 letech je situace více méně stagnující, resp. někdy malinko klesá, někdy stoupá, ale v zásadě se daří stabilizovat Moravskoslezský kraj. Ale to se může rychle změnit. Známe a tušíme situace, jak tam nastávají z hlediska velkých zaměstnavatelů. Ale v krajích na severozápadě se tento poměr rapidně snižuje. Například v Ústeckém kraji poměr HDP na obyvatele v kraji vůči České republice jako celku klesl z 96 % v roce 1995 na 74 % v roce 2016, přes proklamovanou podporu.

Nejvíce problematická, nebo poměrně nehomogenní je situace v Ústeckém kraji, a to z mnoha hledisek. Počet sociálně vyloučených lokalit se dále zvyšuje, stejně jako počet lidí v nich žijících. Osobní bankroty, počty exekucí, zadluženosti domácností, podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů atd., nejnižší poměr dožití, nejhorší výsledky na školách z hlediska mnoha pohledů atd.

A další neblahé skutečnosti jsem v prezentaci ani neuváděl. To je třeba stav životního prostředí, který na Ostravsku a na Ústecku je dlouhodobě velmi špatný.

Ve všech těchto krajích dochází k masivnímu úbytku obyvatel. A to předpokládá i analýza, která se zpracovávala v RE:STARTU na následující období do roku 2030. Ale kromě změny počtu obyvatel se výrazně mění skladba obyvatelstva, a to tím způsobem, že ve velké míře utíkají mladí vzdělaní lidé a spíše se do těchto regionů tzv. sociálně vyloučení. Tyto dlouhodobé tendence se pak projevují v dalších skutečnostech. Analýza se občas zmiňuje například o výsledku voleb. Je tam spíše vítězství extrémnějších stran, nebo naopak je velmi nízká účast atd. To všechno jsou další související sociopatologické jevy, které se v těchto oblastech projevují.

Jen stručně. V prezentaci právě připomínám znovu ustavení vládního zmocněnce usnesením vlády v roce 2013, později byla tato prevomoc rozšířena i na Karlovarský kraj. Shodou okolností vládním zmocněncem je náš kolega Jiří Cieńciała. Na začátku byla zpracována, řekl bych velmi dobře a kvalitně, analýza stavu.

Konstatuji, že je chvályhodné, že konečně je snaha v těchto věcech něco systematicky dělat a jsou i nějaké konkrétní výsledky. Ale jenom kriticky chci poznamenat, přičemž to není namířeno proti RE:STARTU, ale spíše jenom k tomu, abychom se zamysleli, jak by se některé věci měly dělat rychleji a akceschopněji tak, aby už v blízké domě do těchto regionů šly nějaké rychlé peníze.

Protože evropské fondy, kam to většinou míří, jsou velmi často díky své administrativě už při přípravě, ale potom při tom vyhodnocování, velmi zdlouhavé a náročné. Zmiňuji, že je samozřejmě možné hledat příklady v celé Evropě, úspěšné, neúspěšné. Samozřejmě chceme se koukat na ty úspěšné. Můžeme jít hned do sousedního Saska, kde tak, jak to dělá Německo systematicky, tak je vidět, že výsledky přes všechny těžkosti, které Sasko má, se dostavují a jsou vidět.

Chtěl bych zdůraznit několik věcí a dva příklady, a už se nebojte, budu končit. Chtěl bych opravdu zdůraznit, že postižené kraje, především Ústecko, Karlovarsko, jsou dlouhodobě špatně, nedaří se zastavit ten trend. A minimálně posledních dvacet let se ukazuje, že regionální a kohezní politika těch evropských fondů nějak úplně nefungují.

Chtěl bych zdůraznit, že v jednotlivých krajích jsou odlišné regiony. Obzvlášť to platí u toho Ústeckého, který je poměrně velký, rozsáhlý. Jistě jiná je situace na Žatecku, jiná na Chomutovsku, Mostecku a v Děčínsku. Ta různorodost je opravdu veliká.

Chtěl jsem také zdůraznit, že existují další menší regiony, o kterých se ani moc nemluví, a přitom ta situace je tam podobná. Je to např. Jesenicko, nebo několik dalších, kde jsme našli... Nebo i na jižní Moravě, která je na tom poměrně dobře. Z těch dat, která si můžeme všichni hledat, a já jsem je tam jenom naznačil, je vidět paradoxně dvě věci. Pokud se podíváme na příjmy daňové krajským samosprávám, tak zjistíme, že zrovna a právě tyto tři kraje, především zase Karlovarský a Ústecký, mají z rozpočtového určení krajů na ty kraje zase nejmenší podíly v přepočtu na obyvatele. Paradoxně. A ty rozdíly jsou dost výrazné.

Podobné je to u dotací. V plánovacím období 2007-14, tak paradoxně zase zjistíme, že do těchto krajů šly relativně, přepočteno na obyvatele, velmi malé peníze. A zase nejvíc šlo např. na Jihomoravský kraj. Pak se nemůžeme divit, že fondy Evropské unie a dotace velmi často způsobují pravý opak, než se od nich očekává. To znamená, místo, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi regiony, tak se spíš prohlubují. Ale to je výsledkem toho, jak to skutečně pak nakonec běží. Přičemž těch důvodů je celá řada. My se tomu budeme doufám věnovat na tom veřejném slyšení a připouštím, že ten důvod je i v těch regionech, v těch lidech tam.

Chtěl bych proto zdůraznit, že je potřebné alokovat do těchto regionů speciální omezené výzvy a opatření, která jsou směřována jen do těch regionů. Tak, aby ty projekty nebyly v konkurenci ostatních projektů vytlačovány. Za chvíli uvedu dva příklady, jak to potom nakonec reálně probíhá. Je účelné, kdyby se podařilo vytvořit dotační titul, který už tu byl před patnácti lety, ze státního rozpočtu, že se dařilo alespoň na úrovni obcí obnovovat základní chybějící občanskou vybavenost. Což je jeden z těch problémů a příčin odlivu obyvatel z těchto regionů. Ten program tady fungoval a myslím si, že by nestálo nic v cestě, abychom ho znovu obnovili, aby ty peníze byly relativně rychlé do těch regionů atd.

Uvedl bych dva příklady toho, jak je to nakonec s těmi dotacemi. Např. dotace do školství, investice do školských zařízení, do škol, mateřských školek. Velmi často buď přímo podmínka, anebo je to předmětem bodování, je zvyšování kapacit těchto zařízení. Ale jsme v krajích, odkud dlouhodobě odcházejí občané, lidi. To znamená, my potřebujeme kvalitní vzdělávací zařízení i pro ten menší počet dětí, ale v podmínkách nebo v bodování jsme na tom biti, protože toto kritérium prostě nesplňujeme.

A přitom je logické, že v některých oblastech okolo Prahy, v některých aglomeracích atd., to ano, ale nás ta podmínka vylučuje. A nebo ty čtyři body, které např. v rámci ROPu o ty čtyři body dostanou naše projekty méně, tak jsme sice úspěšní. Máme všechny další body plně, ale ty čtyři body méně znamenají v tom ohromném převisu, že jsme někde kousek pod čarou a ty dotace nakonec nedostáváme. To znamená, my jsme v začarovaném kruhu, kdy se podmínky zhoršují a nedostaneme dotace atd. Čili začarovaný kruh, který musíme někde přetnout a musíme si to nějak začít uvědomovat.

Jako druhý příklad bych uvedl situaci s paní předchozí ministryní Šlechtovou, která před rokem a půl, když jsem se jí snažil ty věci vysvětlit, tak mi říkala: „Máte v tom příhraničí ohromné velké miliardy v rámci přeshraničních projektů.“ Tak tehdy jsem jí marně vysvětloval, že velká část těch peněz, v podstatě všechny ty, co se dají použít, jsou už rozděleny, že to zase nejsou tak ohromné miliardy. Že zjišťujeme, že velká část peněz se rozděluje a utrácí tak, že se z toho sanují potřeby státních institucí, policie, hasičů atd. Pak nezbude na nás na obecní projekty. A konkrétně uvedu jeden projekt, kdy to musí být participace partnerů na obou stranách. Takže jsme připravili projekt pěti obcí na české straně, pěti obcí na německé straně, protože už nebyly peníze, tak jsme v náhradních projektech. A předevčírem bylo rozhodnuto, že takovýto projekt neuspěje, protože je nevyvážený. A proč je nevyvážený?

Protože zatímco my jsme tady ty dva roky administrovali, tak na německé straně z těch pěti partnerů čtyři z těch vyrovnávacích peněz, které Sasko má, si ten svůj projekt už realizovalo. Takže na německé straně nám vlastně odpadli partneři, my jsme zůstali, nic jsme nedělali, a projekt je nevyvážený, čili nedostane podporu. Tak to je zase začarovaný kruh a tudy cesta nevede. Ale to je jenom ukázka toho, že některé věci nefungují a musíme si je říkat otevřeně, pokud mají nějak vypadat.

Podrobnost k těm detailům a dalšímu jsme se věnovali možná v následné diskusi, ale spíš bych se přimlouvat, že se tomu budeme věnovat na tom veřejném slyšení. Já musím konstatovat, že poslední měsíce se snažím komunikovat s náměstky ministrů, třeba s paní ministryní, s náměstkem Kopicem, a že snad hledáme společnou cestu. I s panem kolegou Cieńcałou si ty věci nějak snažíme vyříkat. Ne že bychom se ve všem shodli, ale ty věci je potřeba si říkat otevřeně. A já doufám, že se nám to podaří. Já doufám, že to usnesení, které je výchozím pojmenováním toho problému z hlediska jedné komory parlamentu, my jsme tady zástupci regionů a ty věci bychom měli reflektovat. A je to otevření diskuse na úrovni Senátu Parlamentu ČR. Já doufám, že za rok budeme schopni věnovat se tomu podrobněji, a to na základě toho slyšení.

Já vám pro tuto chvíli poděkuji za pozornost a těším se na diskuzi. A ještě jednou děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VÝSLEDKY voleb do Senátu

16:15 VÝSLEDKY voleb do Senátu

Výsledky voleb druhého kola do Senátu Parlamentu ČR, konaných dne 12. 10. – 13. 10. 2018, rozdělené …