Tento problém, který se mimochodem netýká jen ČR, se snažila a snaží řešit již několikátá vláda. Jedním z nástrojů dlouhodobé podpory vědy a výzkumu bylo zavedení odpočitatelné položky pro firmy - náklady na výzkum až do výše 100%.

Navíc si nově mohou firmy započítat také náklady na tzv. nákup myšlenek a návrhů od vysokých škol a výzkumných ústavů. To vše ukazuje, že snaha vlády o to, aby v Čechách nestály jen ty tzv. montovny, nýbrž skutečné továrny s plnohodnotným technologicko-výzkumným pracovištěm, tady existuje.

Ale pak se člověk dozví, že firma, která chtěla ušetřit na daních tím, že investovala do vývoje, je vlastně špatná a jelikož jeden úředník od stolu jednoho finančního úřadu usoudil, že v tomto případě zrovna o žádný vývoj nejde, musí podnikatel zaplatit pokutu. A protože se firma jen tak nechtěla vzdát, šla od soudu k soudu až po Nejvyšší správní soud, který potvrdil, že finanční správci nejsou kompetentní k posuzování, zda projekt splňuje podmínky výzkumu a vývoje či ne.