Ponechme stranou, že Fialova vláda schválením tohoto zákona opět porušila své vlastní předvolební sliby, že poplatky v žádném případě zvyšovat nebude. Ponechme stranou i to, že Senát, namísto aby byl pojistkou proti politické zvůli Poslanecké sněmovny, opět prokázal svoji zbytečnost. A ponechme stranou i to, že prezident pouze navázal na svoji tradici stroje na podpisy vládních úletů. 

Chybný je především postup vládních stran. Namísto aby provedly důkladnou analýzu, jak a kam se za poslední desetiletí vyvinula elektronická mediální scéna a co to znamená pro další existenci veřejnoprávních médií, pouze tupě přihrály spřízněné České televizi miliardu navíc z kapes daňových poplatníků. To vše za situace, kdy existují desítky a desítky důkazů, že zpravodajství a publicistika České televize nejsou ani vyvážené, ani objektivní, ani všestranné. Jinými slovy, že ČT neplní funkci, kterou jí předepisuje zákon. Naposledy, když zamlčela sebevraždu Lenky Šimůnkové, matky studentky zastřelené na FF UK. Vše výše řečené platí obdobně pro Český rozhlas. 

Fantasmagorie přechází v idiocii

V čem tví idiocie onoho zákona? Dle dosavadní praxe byly plátci televizních poplatků domácnosti, které vlastnily televizní přijímač. Byl v tom alespoň kousek elementární logiky. To se teď mění, když plátcem je prakticky každý, kdo vlastní chytrý telefon, respektive má přístup k internetu. Nyní už je jedno, že doma vůbec nemáte televizi, je jedno, zdali se na veřejnoprávní televizi díváte či nedíváte, musíte cálovat.