Tato skutečnost nepochybně radikalizuje evropskou společnost a roste nechuť její významné části vůči zavedeným stranám, což se promítlo v posílení nacionálních stran. V této souvislosti se očekávalo, zda vznikne zcela nová frakce pod vedením Marine Le Penové, jejíž Národní fronta (FN) získala ve Francii 24 mandátů a zvítězila.

Je zajímavé, že představitelé dvou nejsilnějších protiunijních stran Nigel Farage (UKIP) a Marine Le Penová (FN), kteří shodně získali po 24 mandátech a vyhráli ve svých zemích, veřejně odmítli vzájemnou spolupráci v existujícím, nebo vznikajícím novém poslaneckém klubu. Podle pravidel Evropského parlamentu k ustavení frakce je potřeba 25 poslanců minimálně ze 7 členských států.  Jednání se nyní vedou o tom, komu z nich se podaří přesvědčit menší nacionalistické strany, které se dostaly do Evropského parlamentu.

Cílem Marine Le Penové je ustavit nový klub EAF (Evropská aliance pro svobodu) a pokud by se jí to podařilo, získala by také příspěvky z rozpočtu Evropského parlamentu na jeho fungování. Pro představu v případě získání 38 členů by to představovalo roční příspěvek cca 3 miliony EUR na chod klubu, 900 000 EUR na činnost s klubem svázané politické strany, na evropské úrovni (tedy EAF) a 570 000 EUR na politickou nadaci.

Díky těmto prostředkům a zejména silné pozici ve Francii, by tento klub i přes svůj malý počet poslanců, byl schopen ovlivňovat evropskou politiku. Jejím vzorem je ruský prezident V. Putin a německá kancléřka A. Merkelová.

Podle posledních zpráv se podařilo vytvořit frakci jejímu konkurentovi Britu Nigel Faragovi,  jeho poslanecký klub s 48 europoslanci se bude jmenovat   Evropa svobody a demokracie a bude v něm zastoupen i jeden český europoslanec za Svobodné.

V tomto kontextu evropské volby v České republice dopadly z pohledu EU optimisticky a celkově posílily strany více nakloněné evropské myšlence. Problémem však zůstává velmi nízká 18 % volební účast. Je to velmi málo, pokud si uvědomíme, že ČR měla čistý příjem z EU zhruba 330 miliard Kč za posledních 10 let.

Přesto, že členství v EU je pro Českou republiku v mnoha směrech přínosem, čeští občané nepovažují volby do EP za důležité. Možná je to způsobeno malou, či zkreslenou informovaností o Evropském parlamentu a Evropské unii ze strany médií a politiků, či negativním postojem našeho bývalého pana prezidenta

V ČR se bohužel vytvořila řada předsudků ve vztahu k Evropské unii, které do budoucna mohou nahrávat antievropským stranám i v České republice.

Před námi politiky je teď důležitý úkol vysvětlit našim občanům, přínosy a klady společné Evropy pro jejich každodenní život a je potřeba mnohem větší informovanost o smyslu a pozitivech evropských institucí, ale i o práci českých zástupců v těchto institucích.                                     

Projekt EU je z hlediska míru a demokracie v Evropě dobrou myšlenkou, je potřeba ji podporovat a rozvíjet. K tomu je potřebná mnohem větší informovanost veřejnosti a nutná spolupráce europoslanců s národním parlamentem a vládou.                                                                                        

Věřím, že jsme schopni toho docílit.