Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane předsedající.
Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému pod č. 6835. Jedná se o pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu, kapitole 307 Ministerstvo obrany.
Chtěl bych říci, že podle SPD rozpočet Ministerstva obrany prioritně nevychází z reálných potřeb armády a hlavně z potřeb obrany státu, ale již léta odráží potřeby zajišťování zahraničních operací. Reálně pak odráží skutečnost, že armáda má přislíbeno x miliard korun, na které teprve hledá příslušné projekty, aby je mohla následně proinvestovat. To s sebou mimo jiné přináší obrovské ceny za jednotlivé zakázky. Stát je ve velice složité ekonomické situaci, která se dále dramatizuje. Veškerá čísla, která hovoří, jsou negativní. Na každého našeho občana tak nyní hypoteticky připadá dluh zhruba 194 tis. korun, bavíme se o státním dluhu, a nikdo z nás dneska vlastně neví, jak dlouho bude pandemie koronaviru trvat a jak to bude pokračovat. K tomu se tedy navíc v návrhu rozpočtu na rok 2021 počítá s - 320 mld. korun, ale na straně příjmů není zohledněn výpadek včetně plánovaného zrušení superhrubé mzdy.
Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Pokud se podíváme na výroční zprávu Vojenského zpravodajství, jak se chová Turecko, zprávu o zajišťování obrany 2019 a tak dále, plnění vojenskopolitických ambicí, tak mám oprávněné důvody k tomu, že situace není dobrá a je potřeba posilovat vlastní obranné schopnosti, předělat a upravit strategické dokumenty a zároveň adekvátně snížit úkoly a ambice armády například v účastech na zahraničních operacích a zároveň podpořit domácí zbrojní průmysl. Je potřeba zahraniční operace vyhodnotit, jejich počet optimalizovat a některé ukončit. Mám tím na mysli zejména Afghánistán, Irák a Mali.
Příprava akvizičních projektů je dlouhodobě složitá a komplikovaná záležitost, která může trvat třeba i dva roky, jsem ale zároveň přesvědčen, že bez zásadních změn v provádění akvizičních procesů na Ministerstvu obrany se situace zřejmě nezlepší nikdy. Je to důsledek komplikovanosti a administrativní náročnosti spojené s nedostatkem odborného personálu a také nedostatečným využíváním schopností našich státních podniků. Projekty nejsou dostatečně dopředu připravené, mění se specifikace a následně jsou snahy o zkracování termínů na jejich realizaci s dovětkem, že pokud někdo zpochybňuje tyto akvizice, tak je proti modernizaci armády. SPD není proti modernizaci armády, ale je pro nás nepřijatelné, aby s v situaci, v jaké se naše země nachází, chtěla vláda vydat v příštím roce více než 7 mld. korun do cizích ekonomik. Hlavně to jsou zbrojní zakázky bez výběrového řízení způsobem vláda - vláda. A i když někdo argumentuje offsetovými programy, já jsem přesvědčen o tom, že jde o čistou podporu ekonomik cizích zemí v této složité době. Poláci, Maďaři a Slováci, ale i další státy, se rozhodli repasovat některé vojenské věci a řekli si: ano, i my to koupíme, chceme modernizovat armádu, ale koupíme si to za dva, za tři, za čtyři roky, za pět let, až největší ekonomická krize pomine.
Já jsem čekal, že to vláda udělá také, ale zatím mám pocit, že to za něco vyměnila, nebo směnila někde ve světě. Armáda na tom z hlediska modernizace není dobře a hlavní příčinou je skutečnost, že byly v minulosti kráceny její rozpočty a neprováděly se potřebné akvizice v době ekonomické konjunktury. Za prvních deset měsíců roku 2020 stihl rezort proinvestovat jenom asi 7 mld. korun a během cca tří týdnů tedy musí ministerští úředníci najít způsob, jak využít zbývajících nějakých 7 mld. korun určených na investice. Předpokládám tedy, že se jim opět nepodaří do konce roku několik miliard korun proinvestovat, a to je již v podstatě každoroční evergreen s dalším dopadem na armádu.
Takže jednak je potřeba podpořit politiku šetření, tedy aby se neplýtvalo, protože doba je zcela mimořádná, a na druhou stranu je potřeba podpořit domácí zbrojní průmysl, takže pozměňovací návrhy jsou v podstatě ve smyslu za prvé škrtnutí zbytných výdajů, což jsou podle mě náklady na zahraniční operace v Afghánistánu, Mali, Nigeru, Čadu a Iráku. Náklady na tyto zahraniční operace v celkové výši cca 700 mil. korun potom navrhuji převést na umoření státního dluhu.
A za druhé nasměrovat některé položky na technické zhodnocení stávající výzbroje a techniky, tedy pásová bojová vozidla pěchoty, houfnic a vrtulníků, a tedy nekrácení celkového objemu rozpočtu Ministerstva obrany, ale převést vyčleněné prostředky v celkové výši cca 7,5 mld. korun v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany na další programy oprav, udržování a technického zhodnocení těchto druhů výzbroje a techniky. Tímto opatřením podpořit domácí podniky, zejména VOP s.p., LOM Praha s.p. a jejich zaměstnance. Závěrem bych chtěl ještě dodat, že každoroční výdaje na armádu by měly být v souladu s dopředu kvalitně připravenými akvizičními projekty a ministerští úředníci by je měli umět také smysluplně a účelně proinvestovat.
Takže na základě těchto důvodů, které jsem popsal, navrhuji příslušné změny, které jsou podrobně popsány v odůvodnění mého pozměňovacího návrhu, který je evidován pod číslem 6835, a zároveň se k němu tímto přihlašuji.
Děkuji vám za pozornost.
Ing. Radovan Vích
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
