Výborný (KDU-ČSL): Ve sněmovně jsou neustále projednávány jen vládní návrhy, opoziční nikoli

18.10.2019 11:34

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. 10. 2019

Výborný (KDU-ČSL): Ve sněmovně jsou neustále projednávány jen vládní návrhy, opoziční nikoli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda KDU-ČSL Marek Výborný

Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní vicepremiérko, ministři této vlády, kolegyně, kolegové, dobré ráno vám všem. Já bych se rád připojil k tomu, co tady už zaznělo. Pečlivě jsem si znovu prostudoval vládní prohlášení této vlády a musím konstatovat, že to, co tady opakovaně zaznívá, je skutečně pravdou. Nejsem si úplně jist, jestli poslanci vládní koalice a ministři si toto vládní prohlášení skutečně přečetli nebo nikoliv, nejsem si jist, jestli to má být cár papíru, anebo je to něco, co opravdu je programem na čtyři roky vládnutí a zodpovědné spravování této země. Protože pokud někdo prohlásí, že nebude zvyšovat daně a pak se tady právě prostřednictvím toho inkriminovaného sněmovního tisku číslo 509 snaží o naprostý opak, aniž by to nějakým způsobem vysvětlil, tento obrat o 180 stupňů, tak mně to přijde skutečně podivné.

Nám, tedy KDU-ČSL, na tom principiálně vadí, že některá ta opatření směřují jednoznačně proti zájmům českých rodin, směřují proti občanům této země. Pokud chceme například poškodit tisícovky občanů tím, že jim zdaníme vytápění plynem v jejich domácnostech, no tak co to, dámy a pánové, je jiného, než útok proti českým rodinám. Já se skutečně domnívám, že v tomto smyslu tady vláda nečiní věci, které by byly ku prospěchu pozitivního spravování této země.

A když se vrátím k tomuto dokumentu, který jsem si vzal s sebou, je to pozvánka na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude zahájena v úterý 15. října 2019 ve 14 hodin, a podívám se na počet bodů programu, který je tady zařazen a když se, dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, podíváte do sněmovního systému a zjistíte, kolik tisků, kolik sněmovních tisků tam je, tak zjistíte, že z mého pohledu je něco špatně, budu-li parafrázovat klasika ve státě českém, v Parlamentu českém, v Poslanecké sněmovně české. Protože, pokud tady jsou neustále projednávány jenom vládní návrhy a pokud z grémia přicházejí předsedové klubů s informacemi, vláda přišla se vstřícným stanoviskem na každém jednání Poslanecké sněmovny bude mít opozice jakési "opoziční okénko". Tam budou moci být projednány tisky opozice, a dámy a pánové, skutek utek. Jaká je realita. Úplně jiná. V tom seznamu sněmovních tisků je přitom celá řada návrhů, které třeba i souzní s vládním prohlášením, které souzní s postoji a stanovisky vládní koalice, a přesto, chápu z politických důvodů, není úplně ideální projednávat věci, které předkládá opozice, ať už je to KDU-ČSL nebo jiné strany, ale musíme počkat na to, až ansámbl úředníků na jednotlivých ministerstvech přijde s vládním návrhem, který se pak ve finále ukazuje jako podstatně horší než návrhy, které připravují s výrazně omezenějším aparátem jednotlivé opoziční strany. Chcete, dámy a pánové, znát jeden příklad? Neustále se tady o tom mluví, že je ostudou České republiky, jakým způsobem vypadá v České republice byznys s exekucemi. Tak když se podíváte, jeden opoziční návrh tady ve Sněmovně leží, jestli se nepletu, už minimálně půl roku, spíš tři čtvrtě roku a vláda přišla s tím, že ona samozřejmě musí připravit svůj návrh, který doputoval o půl roku později, a když se na něj podíváte a když ho debatujete s odborníky a prostřednictvím pana místopředsedy se dívám na pana kolegu Nachera, on moc dobře ví, o čem hovoříme, tak se ukazuje, je to tak, pane kolego, že ten vládní návrh je nepoužitelný. Nepoužitelný, protože ten princip, který volí, znamená jenom rozpoutání dalšího byznysu, a to je ten byznys s tou první exekucí. No tak, dámy a pánové, kde to jsme. Opoziční poslanci tady horko těžko sepisují něco na kolenou a je to použitelnější, kvalitnější než návrhy, které připravuje tato vláda s ansámblem úředníků na jednotlivých ministerstvech. Mně to přijde skutečně velmi zvláštní.

A já bych mohl pokračovat takhle dál. Když se tedy dostanu k těm některým návrhům, víte, že Česká republika, v posledních měsících se o tom hovoří dnes a denně, vyhlásili jsme válku. Vyhlásili jsme válku kůrovci, naše lesy odumírají, musíme bojovat se suchem. (Poslanci z pléna napovídají.) Děkuji, přesně tak, já jsem k tomu směřoval. Je vidět, jak krásně se tady dneska i opozice dokáže sladit s vládou. Vládní poslanci napovídají a správně napovídají, pane kolego. Já vám děkuji. To je skvělé. Já jsem rád, jak to tady šlape. Bojujeme se suchem. Přesně tak. A když to byl právě poslanecký klub KDU-ČSL, který přišel s velmi jednoduchým návrhem Ústavy České republiky, který dneska hovoří o tom, že je třeba chránit přírodní zdroje. A my v situaci, v jaké jsme, jsme řekli, pojďme tam doplnit čtyři slova. Kromě přírodních zdrojů také vodní zdroje a půdu, protože to jsou záležitosti, které skutečně jsou o budoucnosti našich dětí, našich rodin, o budoucnosti České republiky. Je přece potřeba chránit jak vodní zdroje, tak půdu a není to o ničem jiném, než zaprvé o symbolickém kroku, že toto, tuto zásadní věc vložíme do Ústavy a tím pádem ale, on to není jen symbol, ale je to přece i o vytvoření jasných mantinelů na tom hřišti, kdy už nebude možné tady veřejný zájem nadřazovat, rozumějte veřejný zájem na ochraně vodních zdrojů a půdy, nadřazovat nad jiné zájmy kohokoliv. Ať už soukromoprávních nebo veřejnoprávních subjektů. Nebude možné říci, že těžba štěrkopísku na Hodonínsku je důležitější než ochrana vodních zdrojů pro tisíce obyvatel nejenom Hodonínska, ale celého jihomoravského a zlínského regionu. Nebude přece možné, aby zcela ostudným způsobem Ministerstvo životního prostředí dalo kladné stanovisko k likvidaci té nejkvalitnější půdy, kterou v České republice máme na Olomoucku jenom pro to, aby se tam postavily nějaké sklady velkokapacitní, nebo kdekoliv jinde se stavěly obchodní domy, hypermarkety a další věci. Právě na tom nejkvalitnějším, co máme. A to je orná půda, to je česká a moravská a slezská černozem.

Tak přesně o tom to je. A když KDU-ČSL přišlo s tímto návrhem, tak co jsme slyšeli? Pan ministr říká - ano, to je správný, my to vlastně taky chceme, my to připravujeme s tím ansámblem těch úředníků, svoláme k tomu jednání, my vás přizveme. Ano, přizvali, za to samozřejmě děkujeme, my jsme tam svůj návrh také obhajovali na tom jednání té pracovní skupiny na ministerstvu, tuším zemědělství, za účasti obou dvou pánů ministrů, jak pana ministra zemědělství, tak pana ministra životního prostředí. Taky jsme slyšeli od většiny, ne všech, ale většiny ústavních právníků, že návrh KDU-ČSL je právě nejuměřenější a že vytváří skutečně jenom ty mantinely pro jasnou definici veřejného zájmu, ale že samozřejmě to nemůže prosadit nějaká opoziční strana, ať už je to KDU-ČSL nebo kdokoli jiný, že přece s tím musí přijít vláda. No, dámy a pánové, kam se chcete tímto způsobem dopracovat? Ten návrh tady leží, samozřejmě s nějakým myslím negativním nebo neutrálním stanoviskem vlády, to je úplně jedno. A my jsme chtěli jediné. Pojďme to projednat. Pojďte vy, poslanci hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů, pojďte říct ne, my nechceme chránit vodní zdroje, my nechceme chránit půdu, to, co tady máme v České republice. Pojďme to tak udělat. Ale v okamžiku, kdy to je na programu, tak odmítáte jakékoli zařazení.

Tak já tento sněmovní tisk - v dokumentu, který všichni máte, je to číslo 161, sněmovní tisk č. 526, návrh poslanců Marka Výborného, Jana Bartoška, Pavla Bělobrádka, Mariana Jurečky, Jiřího Miholy a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 526. Je to ta věc, o které jsem tady teď hovořil... Já myslím, že všichni se shodneme na potřebnosti. A k tomu nemusí být žádná dlouhá diskuse. Já už jsem to tady představil, pojďme to v prvním čtení, dámy a pánové, v prvním čtení projednat, posuňme to do příslušných výborů, na ústavně právním výboru se na to určitě pan předseda Marek Benda těší, stejně jako další členové ústavně právního výboru. Pojďme to projednat na výboru pro životní prostředí, tam to přece taky patří. Ale k tomu je důležité, abyste nebránili v projednání v prvním čtení. A já si tedy dovolím tento bod zařadit jako první bod, požádat tedy o schválení zařazení jako první bod na úterý 22. října, to je tedy druhý týden této, kolikáté, 35. schůze, pardon, to mně teď vypadlo, ano, 35. schůze Poslanecké sněmovny.

No a budu, dámy a pánové, s dovolením pokračovat. Když jsme tady dlouze projednávali - a já jsem přesvědčen, že pořád je to jeden z nejdůležitějších zákonů, který jsme zde v tom poněkud tristním stavu v Poslanecké sněmovně - a schválili novelu insolvenčního zákona, tak já jsem tehdy zdůrazňoval, že sama novela insolvenčního zákona není samospasitelná. My to vidíme, včera tady kolega Dominik Feri interpeloval paní ministryni o tom, zda a jakým způsobem fungují insolvenční úseky krajských soudů v souvislosti s tím velmi zvýšeným nápadem jednotlivých insolvencí. Samozřejmě ty věci je potřeba doplnit i o další opatření. A jedním z nich, se kterým přišlo KDU-ČSL před rokem a půl, a opět ten sněmovní tisk, je to sněmovní tisk č. 193, do dnešního dne nebyl projednán ani v prvním čtení. Ani v prvním čtení. Proběhla nějaká, jestli se nepletu, rozprava, ale nehlasovalo se o přidělení do výborů. Zákon o regulaci reklamy.

My jsme přesvědčeni o tom - ač já vnitřně bytostně nejsem příznivec jakýchkoli regulací, že by bylo jedním z preventivních opatření vhodné regulovat reklamu na spotřebitelské úvěry. Podotýkám nikoliv na úvěry na bydlení, ale pouze ty spotřebitelské úvěry tak, aby každá druhá reklama, která na vás vyskočí kdekoli na internetovém prostoru, v médiích, skutečně neútočila právě směrem k těm spotřebitelským úvěrům, často i v propojení s různými šmejdskými praktikami. A proto jsme chtěli tuto situaci regulovat v rámci zákona o regulaci reklamy.

Jedná se o návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška, Jiřího Miholy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Tak já vás chci poprosit, vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďme tento tisk doprojednat v prvním čtení. Pokud tady bude většina, která bude přesvědčena o tom, že není dobré regulovat trh s reklamou na spotřebitelské úvěry a další často skutečně praktiky, které jsou za hranou zákona nebo jsou propojeny s byznysem šmejdů, tak já to budu respektovat, ale pojďme, prosím, tohle doprojednat. A já si dovoluji tento tisk 193, bod 74 programu - požádat o schválení, o zařazení na úterý 22. 10. jako druhý bod programu. Doufám, že si to pan místopředseda stíhá zapisovat, ale máte to tam, pane místopředsedo -

Já jsem vám to nechtěl úplně znesnadnit, protože byste musel poslouchat pečlivě, co říkám, a zapisovat si to, máte to tam na tom zeleném lístku, takže věřím, že všechno bude v pořádku a v souladu s jednacím řádem.

No a abych nemusel vystupovat ještě jednou, tak si dovolím tu třetí věc, kterou považuji taky za důležitou. Já jsem tady tento týden vůbec nezaregistroval pana ministra školství Roberta Plagu. Možná je nemocen, netuším teď ty důvody jeho omluvy, možná že řeší problémy v oblasti školství, protože jsem zaregistroval, že školské odbory vyhlašují stávkovou pohotovost a učitelé chtějí do stávky. No já se jim na jednu stranu ani nedivím. Ta debata o navýšení platů učitelů, spravedlivém, spravedlivém platu učitelů, je už evergreenem a stává se poněkud nesrozumitelnou. Žongluje se tady s procenty, s pevnou částkou do platu učitelů. Samozřejmě ten problém já vnímám i na straně ředitelů škol, protože, dámy a pánové, teď mluvím z vlastní zkušenosti, ředitel školy je tím manažerem toho pedagogického procesu. On velmi dobře ví, kde v té škole má tažné koně a kde tam má učitele, kteří si plní své povinnosti, samozřejmě tak jak vyplývá z příslušných předpisů, ale v zásadě tomu nedávají nic navíc. A to je přesně to, kam já neustále směřuji a upozorňuji na to a musím konstatovat s radostí, že pokud vím, tak ve svých úvahách takto směřuje i pan ministr Plaga. Je potřeba skutečně výraznějším způsobem podpořit onu nadtarifní složku platu, protože právě tou může ředitel ve škole udržet ty kvalitní učitele, může ve škole udržet ty tahouny kvality jednotlivých škol. Já myslím, že to všichni vědí, ví to i paní hejtmanka, dobrý den (k poslankyni Mračkové Vildumetzové), protože zřizuje celou řadu středních škol, a pokud chce mít v Karlovarském kraji kvalitní školy, tak ví, že musí ty učitele ti ředitelé mít čím ocenit a že nikoliv tím, že nasypeme všem en bloc do tarifů stejnou částku, ale to, že ti ředitelé budou moci ocenit právě ty tahouny toho procesu, ty, kteří se často nad rámec svých povinností po odpolednech, večerech, víkendech věnují svým studentům a žákům. Já myslím, že je nám to všem naprosto všechno jasné.

Jenom by bylo dobré, kdyby se i vládní koalice dohodla, jakým způsobem bude postupovat směrem k tomu, aby v roce 2021 platy učitelů byly na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Vláda to mezitím modifikovala, to je potřeba taky říci. Najednou to vztahuje k roku 2017, ale jestli se nepletu, tak na začátku všichni hovořili o tom, aby to mělo smysl a logiku, tak to přece musíme vztahovat k tomu aktuálnímu roku. Pokud učitelé nemají být nadále na chvostu odměňování vysokoškolsky vzdělaných občanů této země, no tak pak to musí být k roku 2021 a musí to být minimálně na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy.

Jednoduché jako facka a stejně se kolem toho neustále vedou nějaké debaty a diskuse. Tak buď tedy máme jako prioritu školství a pak pro to vláda musí udělat maximum, anebo nemáme, a pak to taky řekněte čestně do očí učitelům a oni půjdou stávkovat.

Vrátím se k tomu, co bych rád, aby tady bylo projednáno, protože dámy a pánové, tento zákon jsme tady v prvním čtení otevřeli, skončil posledním přihlášeným do obecné rozpravy a bylo to v červnu nebo na začátku července, dámy a pánové, nikoli roku 2019, ale roku 2018. Je to Návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 159. Ve svém papírovém programu této schůze ho najdete jako bod číslo 68.

Tak jenom, abych vám osvětlil, protože jak říkám, ono to je už téměř rok a půl, co jsme ho tady měli na stole, tak jedná se o navýšení třídnických poplatků - pardon, třídnických příplatků -

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, pane předsedo, sněmovní tisk 159, bod číslo 65.

Poslanec Marek Výborný: Tak to už je potom po té úpravě programu. Děkuji vám za to upřesnění, já mám tu původní pozvánku, ono se to posunulo, to víme. Mám na mysli samozřejmě sněmovní tisk číslo 159, řiďme se tím sněmovním tiskem. Myslím, že všichni víme, o co jde. Děkuji. Všichni víme, o co jde, a já bych tedy jenom připomněl -

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Všichni víme, o co jde, pardon, pane předsedo, ale potom, když já to špatně přečtu, tak mi budete spílat. Takže upozorňuji, že to je bod číslo 65. Děkuji.

Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, spílal jsem vám někdy? Já myslím, že ne. Já chci připomenout, pojďme k meritu, nehádejme se o číslo v programu, to není to podstatné a zbytečně se tím zdržujete. Pojďme se podívat na to, o co jde. Jde o příplatky za práci třídních učitelů, které jsou u nás na velmi mrzké úrovni. Stejně tak jako příplatky za výkon specializovaných činností. Je to možná marginálie, ale když se podíváte na to, co všechno dnes třídní učitelé musejí vykonávat, a že tuto práci, když jsme to zprůměrovali o na základě průzkumu mezi pedagogickou veřejností, tak jsme se dostali asi na 30 korun za hodinu. No tak, dámy a pánové, šli byste dělat třídního učitele za 30 korun za hodinu? Všichni se usmívají, i ti, kteří na vysokých školách nemusejí vykonávat práci třídního učitele. Ale já myslím, že i pan rektor ví, o čem hovořím. Bylo by dobré tento sněmovní tisk také projednat, protože skutečně třídní učitelé na to čekají. Kateřina Valachová, prostřednictvím pana místopředsedy, ví o čem hovořím, a podpořila mne. (Poslankyně Valachová cestou kolem řečniště: To je pravda.) Tak vidíte, i vládní poslankyně, bývalá ministryně školství, tak by o tom asi měla něco vědět. A já vím, že Kateřina Valachová o tom něco ví, tak my jsme se na tom shodli už loni, že je potřeba to projednat. Tak já poprosím i vládní sociální demokracii, pojďte zvednout ruku, a je to před hlasováním. O tom se nemusí žádná dlouhá debata. Pojďme to zařadit na úterý 22. října jako třetí bod odpoledního programu! Pojďme se o tom pobavit! A předesílám, poslat to do druhého čtení, tzn. do výborů. V těch výborech se můžeme bavit o nějaké modifikaci, probereme to s panem ministrem Plagou, protože spravedlivě musím přiznat, že on u toho nebyl před tím rokem a půl. No ale opět je to jeden tisk, který ukazuje na to, jakým způsobem tato vládní koalice přistupuje k opozičním návrhům.

Mně to přijde velmi nedůstojné, tak jako říkal přicházející kolega Vít Rakušan, pojďme s tím skutečně něco udělat, protože ty věci, které tady jsou, a já jsem tady vyjmenoval tři, tak jsou skutečně ku prospěchu občanů této země.

Já vám děkuji za vstřícný přístup k těmto mým třem návrhům. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zelení: Prosazujeme cenově i místně dostupnou kvalitní veřejnou dopravu pro všechny

22:14 Zelení: Prosazujeme cenově i místně dostupnou kvalitní veřejnou dopravu pro všechny

Komentář na facebookovém profilu k celoevropskému sjezdu Zelených ve Finsku