… finanční prostředky. Proč by ale na ně neměly finanční prostředky? – právě kvůli systému přerozdělování peněz obcím v dotacích. 

Dotační politika má několik problémů:

1. Nedokáže reagovat na specifika
Každá obec je jiná, má jinou skladbu obyvatel, nachází se v jiném prostředí a z toho vyplývajících potřeb. Každá obec má rozdílné priority a potřeby. A to je právě obrovská nevýhoda dotací – ty se snaží všechny napasovat „do jednoho pytle“. Obec obvykle ví, co potřebuje pro pohodu a dobré žití svých občanů. Na daný problém nechá zpracovat projekt a chce ho realizovat. Potud vše běží normálně a správně, tak jak by mělo. Pak ale do toho vstoupí dotace – je vypsána dotační výzva, do které by mohl patřit ten obcí řešený problém. Jenže některé podmínky zcela neladí se zpracovaným projektem a za něco by obec ztrácela body (žádosti jsou hodnoceny dle různých kritérií bodově). A tak se původní projekt přepracovává tak, aby se povedlo získat co nejlepší hodnocení a byla větší šance dotaci získat. Ale do původního projektu se najednou dostávají věci, které tak úplně obec nechce nebo nepotřebuje a může se stát, že z původní verze zbude půlka a zbytek je „omáčka“ pro stát, aby byla šance dotaci získat.

Obrovskou nevýhodou a plýtváním je, že se do projektů dostávají věci, které by tam bez dotací nebyly – tzn. kdyby obec hospodařila jen v rámci svých prostředků, chovala by se hospodárněji a účelněji.