spravedlnost.info
Výroky o „zničení vlády“ odhalují styl politiky založený na konfliktu místo budování státu. Je legitimní ptát se, zda takový přístup prospívá stabilitě země a jejím občanům.
Jak se myšlenky českého myslitele Jana Amose Komenského mohly přes rosikruciánské reformní projekty a rané zednářství proměnit v intelektuální základ ideálů, které formovaly americkou ústavu.
Použití armádního speciálu předsedou Senátu Milošem Vystrčilem vyvolává otázky, zda nebyly veřejné prostředky státu využity k osobní politické prezentaci. Volený zástupce má především sloužit občanům a jednat v jejich zájmu, nikoli v zájmu vlastním.
Státní zástupci mají v trestním řízení mimořádnou moc, ale jejich kontrola je omezená. Debata o nezávislé inspekci žalobců otevírá zásadní ústavní otázku odpovědnosti veřejné moci.
Formální přezkum, opomenuté důkazy a pochybnosti o respektu k ústavním právům. Odpoutá se nový ministr vnitra od praxe svého předchůdce, nebo v ní bude pokračovat?
Írán truchlí po smrti Alí Chameneího a vstupuje do citlivého přechodného období. Prozatímní vláda drží stabilitu, zatímco začíná tichý zápas o nového nejvyššího vůdce a budoucí směřování státu.
Jak si zachovat klid, důstojnost a morální pevnost ve světě, který nemáme pod kontrolou? Stoická filozofie nabízí praktický návod, jak proměnit nejistotu v sílu charakteru.
Vztyčení červené vlajky nad Džamkaránenem není pouhým gestem smutku. V ší’itské tradici znamená prolitou krev mučedníka a veřejný závazek spravedlnosti, který Írán přetavil v silné politické poselství.
Proč veřejné rozhořčení dopadá jen na vybrané konflikty? Pokud má jít o mír a spravedlnost, musí platit pro všechny — bez ohledu na vlajku či geopolitický blok.
Proč veřejné rozhořčení dopadá jen na vybrané konflikty? Pokud má jít o mír a spravedlnost, musí platit pro všechny — bez ohledu na vlajku či geopolitický blok.
Když bývalá ministryně pro lidská práva mluví o „hydře světového zla“, vyvstává otázka konzistence, odpovědnosti a hranic veřejné polemiky v demokratické debatě
Vojenský zásah USA proti Íránu bez mandátu OSN otevírá otázku, zda pro velmoci ještě platí mezinárodní právo. Nejvyšší cenu opět platí nevinní civilisté.
Válka nezačala v únoru 2022. Osm let napětí, Oděsa, Minsk, radikalizace i civilní oběti formovaly cestu k eskalaci. Bez tohoto kontextu nelze porozumět dnešku.
Na konci 10. století rozhodoval kyjevský kníže mezi islámem, judaismem a křesťanstvím. Jeho volba neurčila jen osud Rusi, ale nasměrovala celý civilizační vývoj Evropy.
Rušení přísedících, redukce okresních soudů a rostoucí přetížení justice otevírají otázku: lze šetřit na právu občanů na spravedlivý proces, aniž by byl ohrožen samotný právní stát?
Nejvyšší státní zastupitelství má chránit zákonnost. Co když však místo přezkumu nabízí jen formalismus a uzavírá cestu k účinné ochraně a odepírá právo?
Styk dítěte s oběma rodiči je mezinárodně i ústavně chráněné právo. Jak se bránit nezákonným postupům soudů a OSPOD a jaké sankce hrozí při jejich porušení?
Jaro 2026 spojí muslimy i křesťany do období půstu. Ramadán a Velký půst ukazují, že rozdílné tradice sdílejí stejný cíl – očistu, sebekázeň a návrat k podstatnému.
Není vidět, ale je cítit. Pocit, že rozhodnutí se rodí jinde než v prezidentské pracovně. Zamyšlení o suverenitě, vyčkávání a neviditelných mantinelech dnešní politiky.
Český národ rád stojí za každým a vším. Mezitím mu pod rukama stárne země, roste dluh a mizí budoucnost. Není čas méně stát a více budovat vlastní domov?
