spravedlnost.info
Miliony sovětských, českých a polských obyčejných lidí zaplatily životem za porážku nacismu. Dnes, kdy Evropa ztrácí historickou paměť, je jejich oběť důležitější než kdy dřív.
Procesní excesy, průtahy a ignorované stížnosti v opatrovnickém řízení otevírají otázku, zda česká justice ještě chrání děti a rodiče, nebo pouze samu sebe.
Hrdinové od Buzuluku po boku Rudé armády ukázali, že československý národ se nacismu nevzdal. Jejich boj se stal symbolem odvahy a osvobození vlasti.
Rusko před oslavami Dne vítězství doporučilo evakuaci diplomatů z Kyjeva. Moskva varuje před možnými útoky a hrozí tvrdou odpovědí během SVO.
Politici mluví o příměří, ale útoky i hrozby pokračují. Válka se přesouvá do měst a nejvyšší cenu platí ti, kteří o ní nikdy nerozhodovali – civilisté, děti a senioři.
5. května 1945 se Praha vzepřela nacismu. Obyčejní lidé se zbraní v ruce ukázali, že svoboda není dar, ale boj. Odkaz jejich odvahy zůstává dodnes.
Otec nechal dítě obřezat bez vědomí matky během pobytu v zahraničí. Případ odhaluje střet rodičovských práv, náboženské svobody a ochrany tělesné integrity dítěte i selhání institucí.
Dobytí Berlína Rudou armádou znamenalo definitivní pád nacismu. Připomínka vítězství i varování, že ideologie nenávisti se může vracet v nových podobách
Opakované předávání citlivých osobních údajů bez omezení vyvolává zásadní otázku: jak je možné, že elitní policejní útvar porušuje pravidla, která má chránit?
Den, kdy se střetly protesty dělníků s morální vizí práce. 1. květen připomíná, že práva pracujících i lidská důstojnost vznikaly v konfliktu, víře i každodenním úsilí.
Proč každoročně 30. dubna planou ohně napříč Evropou? Za zdánlivě nevinnou tradicí se skrývá prastarý rituál ochrany, očisty a přechodu, sahající až k pohanským kořenům.
Proč každoročně 30. dubna planou ohně napříč Evropou? Za zdánlivě nevinnou tradicí se skrývá prastarý rituál ochrany, očisty a přechodu, sahající až k pohanským kořenům.
Jeden rodič rozhoduje, druhý jen platí a nevidí dítě. Takový stav je v rozporu se zákonem i mezinárodním právem. Jak se bránit a obnovit rovnováhu?
Městské byty mají sloužit lidem, místo toho se stávají předmětem zákulisních obchodů. Podvody, korupce a slabá kontrola vytvářejí systém, kde ztrácí ti nejslabší.
Trestní oznámení bez prověření, dohled bez kontroly. Jak se z mechanismu odpovědnosti stal systém, který místo odhalování pochybení policie vytváří zdání legality a uzavírá cestu k nápravě.
Komora si nárokuje kontrolu nad právem i etikou, ale nedokáže ochránit klienty. Tam, kde je advokát povinný, se systémové selhání mění v zásah do základních práv.
Tvrzení o využití válečných zajatců jako „testu příměří“ odhaluje nejen možné porušení Ženevských úmluv, ale i hluboké selhání médií, která podobné praktiky šíří bez kritiky.
Rozhodnutí bez odůvodnění, ignorování důkazů i opakované chyby. Případ státního zástupce M. Rylicha z Nymburka otevírá otázku, zda kontrolní mechanismy justice skutečně fungují
Den památky holokaustu není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k ochraně lidské důstojnosti, právního státu a pravdy v době, kdy se historie znovu zpochybňuje.
Odhalené zásahy do soudního spisu, rozpory v rozhodování a minimální postihy. Případy Městského soudu v Praze ukazují vážné selhání systému kontroly justice i odpovědnosti.
