Reprezentační vchod - Pacassiho schodiště
Začínáme u reprezentačního vchodu, jehož užití historicky vycházelo z filozofie dvorního protokolu 16., 17. a 18. století. Tímto vchodem se chodilo k císaři - českému králi. V dnešní podobě vznikl za vlády Marie Terezie. Za první republiky se uvažovalo, co s ním provést, protože Tomáš G. Masaryk byl naladěn proti monarchistickým tradicím. Dokonce existovaly návrhy, že by byla Matyášova brána, která je součástí reprezentačního vchodu, z obou stran uzavřena velkou mříží a na ní byl zavěšen obrovský znak republiky jako symbol, že toto do doby republiky již nepatří. V současné době se tento vchod užívá například při jmenovacích aktech - chodí jím členové vlády, rektoři a všichni další vysocí státní úředníci, které jmenuje prezident republiky.
Vstupní salon
Tento salon dnes slouží jako předpokoj Trůnního sálu, se kterým sousedí. Shromažďují se zde pozvaní hosté a dostává se jim vysvětlení o průběhu ceremoniálu. Tato místnost má ale také svou pohnutou historii. V době Protektorátu sloužila jako pracovna zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Imponoval mu výhled na Prahu a blízkost reprezentačního vchodu. Existuje řada dobových fotografií, kdy zde Heydrich u kamen hovoří ke členům protektorátní vlády. Za Marie Terezie zde byl dětský pokoj. Ve 20-tých letech 20. století zde svůj pracovní stůl měl i první ceremoniář republiky Jiří Stanislav Guth Jarkovský, který však na Pražském Hradě působil poměrně krátce.
Na přání první dámy Livie Klausové je zde dnes umístěn obraz (mozaika) zobrazující sv. Václava. Jedná se o dar Jeho Svatosti Benedikta XVI. prezidentu Václavu Klausovi a jeho manželce při příležitosti jeho zářijové návštěvy České republiky v roce 2009. Dole na rámu obrazu je vyobrazen papežův erb.
Trůnní sál
Původně zde měly pokoj děti Marie Terezie, sál byl rozdělen příčkami. Dnes se zde odehrávají důležitější státní akty, jako je například jmenování vlády. To má přirozeně svá pevná pravidla. Budoucí ministři stojí v jedné řadě podle protokolárního pořádku, který si určuje Úřad vlády a premiér. U každé vlády se pořadí ministrů může trochu lišit.
Sál se nejmenuje „Trůnní" kvůli tomu, že by zde byl trůn - ten zde nikdy nestál - nýbrž podle obrazu znázorňujícím korunovaci Ferdinanda V. na českého krále ve svatovítské katedrále. Jsou na něm detailně vyobrazeni všichni hosté, kteří se korunovace zúčastnili, dokonale zachycené jsou i jejich řády a uniformy. Ministr Karel Schwarzenberg při svém jmenování ministrem dokázal identifikovat na obraze všechny členy svého rodu.
Hlavní koberec je darem íránského šáha Rézy Páhlavího prezidentu Edvardu Benešovi. Na velkém koberci je arabský nápis „Není sladšího místa na světě nežli domova" (volný překlad). Při nástupních audiencích si nový velvyslanec stoupne právě na místo s tímto nápisem a proti němu stojí prezident. Velvyslanec pak pronese slavnostní formulaci, že přináší pověřovací listiny, kterými ho jeho prezident nebo panovník pověřují být mimořádným a zplnomocněným velvyslancem v ČR.
Šéf protokolu Forejt ukázal i rozetku Řádu bílého lva, kterou nosí prezident v klopě saka při státních svátcích ČR a jiných slavnostních aktech souvisejících s výkonem jeho ústavních pravomocí (například jmenování ministrů či státních návštěvách). Tento řád společně s Řádem T. G. Masaryka má prezident z titulu své funkce. V Trůnním sále byl při loňské návštěvě i americký prezident Barack Obama.
Brožíkův salon
V Brožíkově salonu se odehrávají přijetí velvyslanců. Prezident sedí na křesle a velvyslanec po jeho pravici na pohovce. V tomto salonu se také zahraniční hosté zapisují do pamětní knihy Pražského hradu. Na obraze Václava Brožíka s námětem Poselství krále Ladislava Pohrobka u francouzského krále je zobrazena scéna: „České poselstvo přichází žádat o ruku francouzské princezny Magdaleny pro krále Ladislava Pohrobka." „Dříve, než ke sňatku mohlo dojít, nápadník zemřel," řekl šéf protokolu Forejt. Zajímavostí je též, že podobizny členů poselstva zachycují některé známé postavy českých dějin: například Jana Husa. Je tam vyobrazen i sám Brožík.
Habsburský salon
Zde se odehrávají soukromá setkání hlav států a jejich manželek. Předloni zde byli i Barack Obama a Michelle Obamová a při loňské návštěvě ruský prezident Dmitrij Medveděv. Salon se zachoval z doby Marie Terezie. Na obrazech jsou vyobrazeny čtyři generace habsburské dynastie, jejíž členové byli panovníky mnohých evropských zemí (např. francouzská královna Marie Atoinetta). Samotná Marie Terezie je vyobrazena se svatováclavskou korunou (římskoněmeckou císařovnou byla pouze z titulu manželky Františka Štěpána Lotrinského). Má na sobě i štolu, neboť králové při korunovaci dostávali nižší kněžské svěcení. Na obraze je vidět i čepel meče sv. Václava.
Skleněný salon
Ložnice Marie Terezie, úmrtní pokoj posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V., jedna z prvních pracoven prezidenta T. G. Masaryka na Pražském hradě. Vstávání a uléhání panovníka patřilo k důležitým prvkům dvorního ceremoniálu a být pozván k této „události" bylo zvláštním vyznamenáním. V současnosti nemá místnost konkrétního využití, je „spojovacím pokojem". Koberec pochází z Persie a - v protikladu k muslimské tradici - zobrazuje lidi a zvířata.
Malý salonek
Zrcadlový salon
Pracovna Edvarda Beneše a Emila Háchy. Beneš zde podepsal obě své rezignace na prezidentský úřad (v r.1938 a v r.1948). Dnes zde probíhají jednání delegací a přijímání cizích státníků. Pan prezident pak sedí uprostřed stolu, zády k oknu, host naproti němu.
Salónek s krbem.
Dříve se zde shromažďovali hosté, než byli přijati v pracovně prezidentem Benešem.
Hudební salon
Ferdinand V. a jeho manželka Marie Anna zde pořádali domácí koncerty. Císař pak sám hrál na klavír s Bedřichem Smetanou. Dnes se zde konají přijetí. Prezident zde například v loňském roce dával předvánoční interview. „Ta místnost svou rozlohou nepůsobí tak neosobně jako velké sály," podotknul Forejt. Je to také místnost, ve které měl T. G. Masaryk po příjezdu na Pražský hrad v prosinci 1918 první přijetí.
Společenský salon
Místo přijetí - například nově zvolených senátorů, či senátorů ve funkci končících, odstupující vlády. Prezident Václav Klaus zde přijal i politiky na jednání při prosincové vládní krizi.
Státní apartmá neboli Carolovo křídlo.
Je pojmenováno podle rumunského krále Carola II. Byl prvním hostem, který zde bydlel. Dnes slouží křídlo jako denní apartmá, které je k dispozici státním návštěvám. Do začátku devadesátých let používáno k ubytování návštěv. Proběhlo zde například setkání premiéra Jana Fischera se státním sekretářem Vatikánu kardinálem Tarcisiem Bertonem během státní návštěvy papeže v září 2009. Korunované hlavy zde někdy přijímají i české státní představitele.
Okno, z kterého zdravil Hitler
Z druhého a třetího okna zleva zdravil pražské Němce říšský kancléř Adolf Hitler. „Když přijel Adolf Hitler na Hrad, nebylo připraveno ani občerstvení, takže dostal první záchvat vzteku," řekl Forejt. Na tomto patře se tvořilo se i prohlášení o vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
V této místnosti Státního apartmá byla v roce 1991 ubytována lady Diana
Janákova hala a Oktogon
U tohoto stolu podepsali v roce 2010 ve Španělském sále ruský prezident Dmitrij Medveděv a americký prezident Barack Obama dohodu o omezení počtu jaderných hlavic
Prezident Václav Klaus slaví sedmdesátiny:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
