„Prahu dnes čeká několik demonstrací. Svátek svatého Václava, který připomíná patrona české země, chtějí ke svým akcím využít nacionalisté, levicoví aktivisté i zastánci tradiční rodiny a křesťanských hodnot. Pražská policie chystá podle svého mluvčího odpovídající bezpečnostní opatření,“ informovala dnes ráno ČTK. Zpráva tak budila dojem, že si Praha snad připomíná nějaký den odbojářů či konec, nebo spíše začátek, nějakého válčení.
Jenže vše je jinak. Česko si pouze připomnělo smrt nejvýznamnějšího patrona české země, knížete Václava. Ve Staré Boleslavi proto kvůli připomenutí Svatého Václava proběhla svatováclavská mše, kterou celebroval pražský arcibiskup Dominik Duka.
„Rázná připomínka toho, proč se tento svátek vlastně slaví, ale v naší společnosti chybí,“ připomněl v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz sociolog Oldřich Zajíc. Podle něj proto tento svátek – pokud nespadne na víkendový den jako letos – lidé využívají spíše k odpočinku, k nákupům či řeší praktické věci v rámci života.
Lidem chybí vlastenectví a vztah k naší zemi
„Ale už tam není čas na takové filozofování a zastavení se. Víme, co se stalo s tradičními svátky jako jsou Vánoce a Velikonoce, kdy se z toho stal čistě konzumní svátek, a zejména Vánoce pak měříme podle toho, co kdo a za co utratil. Rozhodně by ale nebylo na škodu, aby i média šla příkladem a poukázala na události, jako je Den české státnosti, z různých úhlů pohledu. Proč o tom mluvím? Vidím to totiž na průzkumech. Ty vypovídají o tom, že český národ by chtěl být více vlastenecký a mít větší vztah k naší zemi,“ podotkl dále Zajíc. Podle něj je ale k tomu připomínka knížete Václava dokonce velkou příležitostí.
"Málo lidí využije tento den a jde třeba na Václavské náměstí, k soše sv. Václava. Ten důvod je prozaický. Historický kontext se učí na základních školách, ale nemyslím si, že by tento fakt i společnost vnímala jako nějakou zásadní věc pro dnešek a pro budoucnost. Jen když se nám to hodí, tak pak kontext používáme ve vztahu k našemu osobnímu a soukromému životu. Proto asi tady zvláště pro děti bude určitě atraktivnějším svátkem Halloween, byť to není český svátek, ale jde tady hlavně o to, aby se děti pobavily,“ zmínil sociolog a připomněl, že obdodné dny jako tento by se mohly také uchopit poněkud hravěji, třeba i podobně jako Halloween, kdy se děti oblékají do strašidelných kostýmů, chodí po domech s pořekadly a „koledují“ o sladkosti.
Děti do muzeí i do chrámů...
„Kromě 17.listopadu máme mnoho svátků, které stojí za pozornost ve vztahu k českým zemím a českému národu, ale celé je to spíše otázka, jak se společnost, škola i rodina k těmto historickým věcem a vazbám staví,“ připomněl.
„Kdybych ale dnešní svátek pojal tak, že třeba děti vezmu do muzea, do chrámu, pobavím se s nimi o historii a udělám z toho i nějakou atrakci ve smyslu návštěvy něčeho vztahujícího se k danému momentu a zatraktivním to i povídáním o českých zemích a o českých panovnících, tak to je přesně ono, co může být zajímavým exkurzem. Vztah k vlasti a k její historii, tedy k vlastenectví, totiž našim potomkům určitě chybí,“ řekl Zajíc.
Zdůraznil, že podobné svátky jako dnešní den či třeba i vzpomínka na upálení Jana Husa je přesně tím, co by mělo evokovat a vést k zamyšlení nejenom rodiče, ale i školy, jak z takových věcí udělat duchovní a filozofickou záležitost.
„Diskuse by ale měla probíhat nejvíc uvnitř rodin, což se ovšem nedá naordinovat,“ podotkl.
Svátku zneužívají i politici, nejen aktivisté
„Pokud to ale vše sklouzne k nějakému protlačování určitých idejí, tak pak jde už o zneužívání určité nespokojenosti společnosti. Proto se zvláště v tyto svátky hojně objevují různé politické aktivity v ulicích, demonstrace, které se snaží v určitém poselství burcovat skupiny lidí proti režimu, a podobně. Mnohdy k tomu využívají i demonstraci síly. Těch nespokojených lidí je totiž hodně, a proto do ulic nastupují nejenom různé skupiny aktivistů, ale leckdy i politici. To jsou pak masové formy, které nevedou už vůbec k žádnému zamyšlení a navíc jsou o negaci,“ dodal Zajíc.
Sociolog Miloslav Bednář ale míní, že demonstrace se v ulicích v tento svátek objevují proto, že povědomí lidí o svatováclavské tradici je mizivé.
„Lidé tyto dny spíše vnímají jen jako den volna navíc a využívají jej tak k odpočinku, na nákupy a tak dále. Jen někteří – je jich ale menšina - se zamyslí nad tím, že česká státnost má určitou letitou tradici, když jde o knížete Václava, tedy o dobu první poloviny desátého století. Někdo má zájem si zjistit, proč vlastně kníže Václav je pro naši historii důležitý, i pro celou českou státnost, někdo o to nemá zájem vůbec. S věkem pak zájem i nezájem nemá nic společného, je to totiž spíše individuální věcí,“ doplnil Bednář.
Pouť v Boleslavi a košile na Hradě
Připomeňme, že knížeti Václavovi byla dnes dopoledne věnována tradiční Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi se mší. Byla obnovena v roce 2003 římskokatolickou církví, zavítal na ni při své návštěvě v roce 2009 nyní už bývalý papež Benedikt XVI. Pouť se koná každoročně v obou staroboleslavských chrámech, v basilice sv. Václava i v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Její hlavní událostí je poutní bohoslužba na Mariánském náměstí, které předsedá pražský arcibiskup.
Na dnešní státní svátek také otevřel své reprezentační prostory Pražský hrad. K vidění tam byla kromě jiného i výstava zbraní, které jsou knížeti Václavovi tradičně připisovány, tedy přilba, meč a drátěná košile s límcem. Reprezentační prostory Hradu se otevírají jen výjimečně při událostech jako bývá například státní svátek.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
