Odepisovat stávající koalici se nemusí ukázat jako právě prozíravé. Časté odkazy na to, že po příštích volbách dojde ke změně vlády, se ve světle výsledků volebních preferencí podle agentury SANEP jeví jako neopodstatněné či minimálně předčasné. Všechny tři vládní strany si totiž oproti minulému průzkumu polepšily a pro Věci veřejné by to navíc znamenalo překročení hranice pěti procent potřebné pro vstup do sněmovny.
Průzkum volebních preferencí, který provedla agentura SANEP ve dnech 2. až 8. února na reprezentativním vzorku 15 827 z celkového počtu 28 390 dotázaných, ovládla ČSSD se ziskem 30,1 procenta. S 21,7 procenta se za ní umístila ODS, která ve srovnání s lednovým průzkum zaznamenala ze všech politických stran největší vzestup, a to o 2,7 procenta.
Je podle vás možné, že ČR bude mít i po roce 2014 pravicovou vládu?Anketa
Celá zpráva SANEP ZDE
Voliči oceňují, že ODS hájí živnostníky a podnikatele
„Je to jednoznačný signál, že politika ODS, tedy politika ochrany zájmů živnostníků a podnikatelů obecně, politika ochrany zájmů ČR uvnitř Evropské unie a její působení uvnitř koalice jako strany nevyvolávající skandály a snažící se o dohodu se svými partnery je veřejností vnímána a oceněna,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz úspěch ODS její místopředseda Pavel Drobil.
Vzestupu ODS mohl pomoci i postoj premiéra Petra Nečase, který se na summitu EU odmítl připojit ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, jejímž cílem je především posílit fiskální kázeň. „Je to pochopitelně příjemná zpráva, ale s hodnocením si počkejme až na březen,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz poslanec ODS Jan Vidím s tím, že smlouva se bude podepisovat v březnu, což teoreticky může přinést i změnu postoje.
Psali jsme:
Do sněmovny by prošel půltucet stran
V únorovém průzkumu, podle něhož by volební účast byla 58,9 procenta, si oproti lednovému prohodily místa TOP 09 a KSČM. Strana Karla Schwarzenberga si polepšila z 13,1 na 14,1 procenta a posunula se ze čtvrtého na třetí místo. Naopak KSČM si jako jediná parlamentní strana pohoršila, a to ze 14,7 na 13,9 procenta, což pro ni znamená pokles na čtvrtou příčku.
Pátá zůstala KDU-ČSL, jíž by dalo svůj hlas 5,3 procenta voličů. Poslední stranou, která by se podle průzkumu volebních preferencí SANEP dostala do sněmovny, jsou Věci veřejné. Nejmenší vládní strana se evidentně odrazila od dna a zaznamenává už několik měsíců pozvolný vzestup, který se v únoru promítl do přízně 5,1 procenta voličů.
Nejmenší vládní strana začala plnit své sliby
„Jsem přesvědčen, že vzestupný trend v preferencích a návrat důvěry veřejnosti souvisí s plněním slibů, které jsme dali voličům v létě 2010 – přijetí přísného zákona o veřejných zakázkách, který ruší mimo jiné nechvalně proslulé losovačky či účelové drobení zakázek, ale i prosazení přímé volby prezidenta, zrušení doživotní imunity, prosazení zdanění hazardu či odmítání jednotné sazby DPH 19 procent,“ připomíná předseda VV Radek John, co všechno se jeho straně v poslední době povedlo.
„Občané také vnímají naše antikorupční kroky na ŘSD, kdy došlo k vyšetřování velkých ryb – bývalého vedení ŘSD a obstavení jejich čtvrtmiliardového majetku. Dotahujeme i staré resty - dostavbu D11 či dostavování D8, zdanění poslaneckých náhrad nebo trestněprávní odpovědnost firem. I policie dramaticky více zabavuje majetek z trestné činnosti – loni celé 4 miliardy korun a trend pokračuje. Veřejnost k tomu není netečná,“ míní John.
Věcem veřejným pomohlo, že dotáhly legislativní „ležáky“
„Důvody vidím ve větší vyzrálosti Věcí veřejných a v tom, že jsme dotáhli do konce legislativní ´ležáky´, o kterých se v ČR mluví dlouhé roky: přímou volbu prezidenta, novelu zákona o veřejných zakázkách a další. Plníme svůj program a lidé nás za to odměňují,“ pochvaluje si pro ParlamentníListy.cz poslanec VV Viktor Paggio.
Pro jeho stranického kolegu Michala Babáka není dosažený výsledek žádným důvodem k jásotu. „Vysoké preference jsme už zažili u Jiřího Paroubka a všichni víme, jak dopadl. Pro mě je rozhodující, aby lidé ocenili naši práci a limitující je výsledek voleb. A to opravdu nezáleží na preferencích, ale na rozhodnutí občanů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Babák.
Bárta se vytratil a vyprofilovaly se Klasnová a Peake
„Čeští voliči jsou ani ne tak konzervativní jako spíše líní o stranách přemýšlet. Zvykli si už, že Věci veřejné jsou parlamentní stranou a většinou z těch si vybírají. Navíc už otupěli vůči aférám, kterých měla tato strana spoustu. Svou roli mohlo sehrát i to, že Vít Bárta ustoupil do pozadí a vyprofilovaly se dvě místopředsedkyně, Klasnová a Peake,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil. „Přesto mě ten výsledek Věcí veřejných překvapuje,“ dodává s tím, že by mnohem více čekal, že protestní potenciál absorbuje KDU-ČSL, případně Suverenita či Zemanovci.
Hypotetický zisk poslaneckých mandátů podle únorového průzkumu volebních preferencí agenturou SANEP by vypadal takto: ČSSD 67, ODS 48, TOP 09 31, KSČM 31, KDU-ČSL 12 a Věci veřejné 11. To znamená, že stávající koalice by dala ve sněmovně dohromady 90 křesel a spolu s 12 hlasy lidovců by mohla se 102 mandáty pokračovat ve vládnutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
