Zákon je paskvil, řekl Okamura. Podává stížnost proti přímé volbě

27.12.2012 10:42

Senátor Tomio Okamura na brífinku vysvětloval, proč podal stížnost k Ústavnímu soudu kvůli prezidentské volbě. Zákony k této volbě podle něj byly totiž schváleny jen k ošálení lidí. „Zákon k přímé volbě je paskvil,“ zmínil. U Ústavního soudu žádá odklad voleb, zrušení části prováděcího zákona k přímé volbě a zrušení části ústavního zákona, který se týká kromě jiného i toho, že kandidát musí sesbírat na petiční archy až padesát tisíc podpisů. Dožaduje se také toho, aby se mohl do voleb vrátit jako jeden z kandidátů.

Zákon je paskvil, řekl Okamura. Podává stížnost proti přímé volbě
Foto: Ladislav Carda
Popisek: Tomio Okamura.

Senátor Tomio Okamura podal ústavní stížnost kvůli vyřazení z prezidentské volby. Kvůli množství neplatných podpisů ho Ministerstvo vnitra na kandidátku nezapsalo, verdikt následně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Na rozhodnutí má Ústavní soud už jen dva týdny. Pokud do druhého lednového víkendu nerozhodne, prezidentská volba se nejspíš odloží.

Právě odložení voleb ale žádá nyní prostřednictvím své právničky Kláry Samkové senátor Tomio Okamura. Nesouhlasí totiž jak s postupem Ministerstva vnitra, tak ani se samotným prováděcím zákonem. Podle něj přímá volba není svobodnou volbou, přičemž volby mají být nezpochybnitelné a demokratické. Proto žádá odklad voleb a zrušení části ústavního zákona, která přímou volbu prezidenta zavedla, konkrétně podmínku 50 tisíc podpisů pro kandidáty. Dožaduje se také toho, aby se mohl do voleb vrátit jako jeden z kandidátů. Stížnost dnes odevzdal na podatelně.

Tomio Okamura si přitom vzal jako alibi postoj předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. „Přiklonil jsem se k názoru předsedy NSS Josefa Baxy, že volby mají být demokratické a ústavní," řekl Okamura.

Jeho právnička Klára Samková, která pro něj stížnost na 26 stránkách zpracovala, konkrétně navrhuje zrušit podmínku 50 tisíc podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty. Dalším kritizovaným bodem je dvoudenní lhůta pro podání opravného prostředku k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle Samkové je lhůta příliš krátká. Stížnost kritizuje také údajně netransparentní a nesprávný postup Ministerstva vnitra.

„Ústavní soud by měl nejdříve zrušit ustanovené termíny voleb a tím by získal čas se žádostí zabývat, a měl by zrušit rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra zamítlo zařazení kandidátní listiny Tomia Okamury,“ řekla Samková.

Okamura k tomu připomněl, že důležitější než termín voleb je jejich férovost. „Zákony byly schváleny k ošálení lidí... To, co parlament schválil a co nazval ústavním zákonem o přímé volbě prezidenta a prováděcím zákonem, je právní a legislativní paskvil,“ poznamenal. Podle něj nejde jen samotnou volbu prezidenta. „Jde o jediné, aby byl prezident zvolen v poctivé volbě,“ dodal.

Již dříve senátor řekl, že mu vadí i prohlášení předsedy volebního senátu Vojtěcha Šimíčka, který zpochybnil pravost údajů na jeho petičních arších a žádá po něm veřejnou omluvu.

Vadí mu výrok soudce Šimíčka

„V případě pana Okamury procento chybovosti je u něj výrazně nejvyšší. Tam byla chybovost taková, že byly celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou, byly to prostě vymyšlené údaje,“ popsal v polovině prosince soudce Vojtěch Šimíček.

„Mám nyní jen dvě varianty – rezignovat a nechat na sobě lživé obvinění, že jsem si falšoval petiční archy, nebo obhájit sebe a desetitisíce lidí, kteří mi projevili důvěru svým podpisem,“ vysvětlil dnes ráno Okamura.

„Zásadním důvodem pro moji stížnost je a bude vyvrácení lží doktora Šimíčka a zvrácení jeho naprosto nekvalifikovaného a nespravedlivého rozsudku,“ řekl také ráno senátor. Po soudci chce za jeho výroky omluvu.

Podle Ministerstva vnitra, které sčítalo hlasy jednotlivých prezidentských kandidátů, nenasbíral Okamura potřebných 50 tisíc hlasů. Ty sice odevzdal, kvůli vysokému počtu neplatných hlasů však spadl pod rozhodující hranici a z volby byl vyřazen.

Už před Vánocemi dostal Ústavní soud dvě stížnosti, které souvisejí s přímou volbou prezidenta. Jednu podal Jiří Kesner z Kolína, jehož Ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Předložil jen 54 podpisů. Soud se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.

První kolo prezidentských voleb je plánováno na 11. a 12. ledna. Ústavní soud teoreticky může skutečně rozhodnout o odkladu prezidentských voleb, aby mohl posoudit ústavnost právní úpravy. Ústavní soudci už dříve avizovali, že se budou snažit rozhodnout o všech případných stížnostech, které souvisejí s prezidentskou volbou, co nejrychleji. Žádná konkrétní lhůta je však neváže. Odklad voleb je v kompetenci Ústavního soudu. Dokud to však soudci skutečně neudělají, zůstává vyhlášený termín v platnosti.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: olb

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …