Podle Hospodářské komory se aktuálně Česká republika nachází v největším zlomu své novodobé historie, jelikož vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů.
Ekonomice České republiky se dle analýzy Hospodářské komory nedaří úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přechod na produkci s vyšší přidanou hodnotou. „Takových změn není možné snadno docílit v krátkém časovém horizontu, a zároveň tento proces musí být do určité míry přirozený. Přesto v této transformaci ekonomiky stát hraje významnou roli. Cílem hospodářské politiky by mělo být vytvoření vhodných podmínek a pravidel, které nebudou brzdit růst firem, naopak ho budou podporovat. Zásadní význam proto má nastavení legislativního rámce a podnikatelského prostředí. Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou jsou třeba originální, inovativní, finální produkty. Vznik takových produktů může podpořit vyšší výdaje na vědu, výzkum a vzdělání. Pozitivní vliv může mít také užší spolupráce podnikatelského sektoru s univerzitami nebo s akademickými ústavy a efektivnější využití aplikovaného výzkumu,“ uvedla HK ČR.
Podotkla například, že nositeli potřebných změn u nás mohou být tzv. start-upy, avšak počet takových firem na milion obyvatel dle dat Atomico v České republice dosahuje ve srovnání s vyspělými státy pouze nízkých hodnot. „Zatímco v roce 2021 v Německu na milion obyvatel připadalo 236 start-upů, v Česku to bylo 131, což je poměrně výrazně také pod průměrem Evropské unie,“ upozorňuje komora zastupující české podnikatele.
Česku hrozí, že jej brzy v produktivitě práce předežene i Polsko, přestože právě Česká republika dříve ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky dle OECD při svém vzniku v roce 1993 patřila ke špičce. V roce 2010 však Česko v ukazateli produktivity práce bylo předstiženo Slovenskem a HK ČR upozorňuje, že se na nás začíná dotahovat i Polsko, které bylo dříve až do roku 2016 na samém chvostu i za Maďarskem. „V posledních letech se hodnoty polské produktivity práce přibližují hodnotám České republiky. Pokud by byl rostoucí trend produktivity polské ekonomiky zachován, není vyloučeno, že i Polsko v následujících letech předstihne Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula v produktivitě práce na třetí pozici,“ zaznívá v analýze.
Postupné dohánění Česka ostatními státy Visegrádské skupiny neznamená dle Hospodářské komory, že by čeští pracovníci pracovali pomaleji nebo s menším nasazením než dříve. Problém je prý především v tom, že máme nízkou a pomalu rostoucí hrubou přidanou hodnotu, která vstupuje do výpočtu HDP, a tedy i do produktivity práce.
Právě ukazatel přidané hodnoty je značně alarmující, jelikož Česku vytváří vůbec jednu z nejnižších přidaných hodnot z celé Evropské unie a je na 24. příčce z celé sedmadvacítky. Aby se náš stát dostal z této situace, je dle HK ČR třeba, aby se objevila investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.
Stát má dle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. „Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ pronesl Zajíček.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
karelhrabě
