Bída a zmar. Máme nová a podrobná čísla o chudobě v Evropě: Ani práce vás už nemusí spasit

20.05.2014 12:47

Desítky milionů Evropanů v chudobě a v očekávání, že se situace hned tak nezlepší. I proto se hovoří o tom, že chudoba zřejmě bude dědičná. Navíc - vzhledem k demografickým prognózám, může chudoba zasáhnout i Evropany, kteří na ni nebyli zvyklí, celý život pracovali. Ale co bude, až zestárnou? A co se zadlužením lidí, které jim nedovoluje se z bídy vymanit? I tím vším se zabývá v poslední době Evropský parlament.

Bída a zmar. Máme nová a podrobná čísla o chudobě v Evropě: Ani práce vás už nemusí spasit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto
reklama

V současné době je v Evropě ohroženo chudobou více než 20 milionů dětí. Riziko se zvyšuje (na 25 procent), pokud dítě žije ve velké rodině, a přesahuje 30 procent u dětí žijících jen s jedním rodičem. I přes rostoucí politické snahy se tato čísla nelepší. Navíc je zřejmé, že chudobou je ohrožen i každý pátý mladý člověk v Evropské unii – proto právě od EU a její komise vychází snahy nepříznivý trend změnit.

Některé skupiny obyvatel jsou riziku chudoby vystaveny mnohem více než jiné. To platí zejména o dětech, mladých lidech, rodičích samoživitelích, domácnostech se závislými osobami, osobách z přistěhovaleckých rodin, ale i lidech některých národnostních menšin nebo osobách se zdravotním postižením. Nutno k tomu navíc přičíst i fakt, že významnou roli hraje též rozdíl mezi pohlavími, poněvadž ženy jsou ohroženy chudobou více než muži.

Situace se logicky nevyhýbá ani České republice. Z šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i u nás chudoba matky samoživitelky ohrožuje velmi často. A to i přesto, že tyto ženy přitom za situaci mnohdy nemohou. Tvrdě pracují, ale exmanžel několikrát nezaplatí alimenty a problémy klepou na dveře.

Jsou to přitom matky samoživitelky, které se dostávají do těžkých životních situací například kvůli zadluženým exmanželům. Pak se jim nedostávají peníze na placení složenek a jídla. Tyto ženy se následně stávají obětí nebankovních poskytovatelů půjček. Snaží se totiž rychle vyřešit aktuální situaci a nehledí na budoucí rizika nemalých úroků.

„Každá třetí žena, která se dostala do prodlení s úhradou svého finančního závazku, je samoživitelka. Vyplývá to z našeho interního průzkumu za první pololetí letošního roku. Matky samoživitelky zcela zjevně patří ke skupinám nejvíce ohroženým nezaměstnaností a chudobou," prohlásil již v roce 2011 Kamil Kavka z největší tuzemské detailové inkasní agentury M.B.A. Finance.

ParlamentníListy.cz se proto zajímaly, koho statistici počítají mezi příjmově chudé. Ukázalo se, že se u nás jedná o dvou až tříčlenné rodiny, které mají po přepočtu sedm až deset tisíc korun hrubého na osobu. Spadá sem tedy například i žena s jedním dítětem a platem patnáct tisíc hrubého, které manžel odmítne pár měsíců poslat alimenty. Vymáhání neplacených alimentů je pak náročné.

Když jedna výplata není totéž...

Na místě je třeba ještě připomenout jeden fakt. Jde o zaměstnance pobírající stejnou výši výplaty - jeden z nich se může mít dobře, zatímco druhý strádá. A není to proto, že neumí hospodařit, nebo peníze vynakládá špatným směrem. Rozdíly jsou tak samozřejmě i ve zmiňovaných samoživitelkách (i samoživitelích). Jejich příjem je třeba vždy dělit počtem lidí, kteří jsou na něm plně závislí. A tak se sociální propast mezi například dvěma ženami, které vydělávají 15 tisíc hrubého, může lišit opravdu velmi zásadně. Žena, která s tímto příjmem žije sama, popřípadě s partnerem, se kterým se dělí o náklady na bydlení a stravu, nemusí počítat každou korunu; její kolegyně, jež musí odevzdávat stejný objem práce a na účtu jí přistane stejný obnos, se pohybuje na hranici bídy. Stačí, když z toho příjmu živí jedno, či dvě děti a alimenty pobírá průměrné - tedy například 3000 korun (v příp. dvou dětí).

Není ani sebemenší prostor pro nějaké úspory, každý mimořádný výdaj znamená velmi citelný zásah do životního standardu. Pokud pak přijde cokoli, co už tak napjatý rozpočet ohrozí (nemoc či neplacení alimentů), není k dispozici širší rodina, jež by mohla vypomoci i materiálně, na dlouholeté problémy je zaděláno. Ovšem vraťme se zpět k tomu, co zjistila v oblasti chudoby Evropská unie. Ta si totiž všímá i dalších skupin Evropanů, kteří slovo chudoba denně zažívají na vlastní kůži.

Zabývá se tím iniciativa Evropské unie nazvaná Platforma pro boj proti chudobě. Jak je zřejmé, i když ne všichni si tento jev na starém kontinentu chtějí připustit (vzpomeňme prohlášení i mnohých českých politiků, že jsme skutečné chudobě vzdáleni na hony), problém si uvědomují i lidé v Bruselu a pokouší se s ním vypořádat. A tak vznikla strategie s názvem Evropa 2020, ve které se hlavy států a vlád dohodly na tom, že se pokusí v příštím desetiletí vymanit z chudoby právě těch uvedených 20 milionů dětí (lidí). Vedle toho vznikají i doplňkové cíle pro všech 27 členských států.

Ještě před krizí žilo v Evropě 80 milionů lidí v chudobě

Ačkoli jsme úvodem zmínili chudobu, která se týká hlavně dětí a mladých lidí, speciálně vydaná publikace Evropské unie uvádí i komplexnější čísla vypovídající o chudobě. A jsou více než děsivá. Jen v roce 2008 – tedy ještě před začátkem krize – žilo v Unii pod hranicí chudoby více než 80 milionů lidí, což představovalo 16,5 procenta obyvatelstva EU. Navíc je to více než počet největšího členského státu. Poté, co dorazila i na evropský kontinent krize, situace se začala ještě zhoršovat. Na to, jak se odrazí v číslech vyhrocená situace na Ukrajině (migrace?), ukáží až příští roky.

Nejhorší dopad měla krize dosud dle očekávání na nejzranitelnější skupiny obyvatel. A situace osob s nejnižšími příjmy se zhoršuje i nadále, poněvadž právě tito lidé čelí vyššímu riziku zadluženosti a platební neschopnosti. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán u mladých lidí, migrantů a lidí s nízkou kvalifikací.

Pracují, ale zůstávají chudí. A je jich v Evropě mezi pracujícími více než 8 procent

Smutný výčet statistik doplňují lidé z Evropské komise, kteří se problematikou zabývají, ještě dále. Například to, že v roce 2008 představovali chudí pracující 8 procent výdělečně činných obyvatel. Navíc se od roku 2005 výrazně zvýšilo riziko chudoby u nezaměstnaných – a to o 5 procent (z 39 na 44). Aby toho nebylo málo, 8 procent obyvatelstva EU žije v podmínkách závažné materiální deprivace a nemůže si dovolit řadu nezbytných prvků, které jsou v Evropě považovány za základ důstojného života. Mezi ně lze zařadit používání telefonu či dostatečného vytápění. V nejchudších unijních zemích je to dokonce až 30 procent obyvatelstva!

Problémem je i to, že více než 9 procent (tedy zhruba každý desátý Evropan) v produktivním věku žije v domácnosti, kde nepracuje vůbec nikdo…

„To je v Evropě v 21. století nepřijatelné. Největším bohatství Unie jsou lidé a má-li tedy prosperovat, musí mít Evropané příležitosti k zajištění lepší budoucnosti pro sebe i své rodiny. Klíčem k boji proti chudobě je tedy opětovné zajištění hospodářského růstu pomocí většího počtu lepších pracovních míst,“ reagují iniciátoři evropské Platformy pro boj proti chudobě. Ta vznikla na základě návrhu Komise Evropského parlamentu. Je totiž pravděpodobné, že většina příštího desetiletí bude v celé Evropě dál ve znamení nižších veřejných rozpočtů.

Skupina se rozšiřuje. I každý pátý starší Evropan je chudobou ohrožen

Ve srovnání s běžnou populací jsou chudobou více ohroženi i starší lidé (19 procent), přičemž v řadě zemí je tato skupina vystavena materiální deprivaci. Rozsah demografické výzvy, které EU čelí, tento problém ještě zhoršuje. Přitom jen do roku 2030 se počet důchodců v EU zvýší o dalších 25 milionů. Již nyní však odborníci bubnují na poplach, že z dlouhodobého hlediska bude dál riziko chudoby seniorů stoupat společně s tím, jak by případně byla přerušovaná v průběhu života jejich profesní dráha.

Jedna z nejextrémnějších forem chudoby a deprivace, která je v posledních letech stále rozšířenější, je bezdomovectví a vyloučení v oblasti bydlení. Zde má vysokou míru i takzvaná energetická chudoba, kvůli níž jsou domácnosti ohroženy nejen nedostatkem tepla nebo chlazení, ale i teplé vody, světla a ostatních nezbytných prvků. Deprivaci však může způsobovat i finanční vyloučení – to vzniká nejčastěji z nedostatečného přístupu k základním bankovním službám, ale též z nadměrné zadluženosti (to bývá opět překážkou v hledání práce).

Energetická chudoba straší i v Česku. Jsou už mnozí, co ji důvěrně znají

Již nyní i u nás totiž sociálně slabší musí šetřit a omezují topení například jen na jedinou místnost v bytě nebo snižují teplotu až k únosné míře.

A tak se řada českých sociálně slabších domácností snaží na topení šetřit omezením spotřeby. Topí tedy málo nebo jen v některých místnostech. Vzniká tím tak začarovaný kruh. „Nezateplené domy nutí lidi omezovat spotřebu tepla a nevytopené domy mnohem rychleji chátrají, časem se stávají neobyvatelnými,“ upozornila ParlamentníListy.cz Marcela Jonášová, která zastupuje asociaci sdružující výrobce tepelných izolací a systémů.

To, že nejde jen o nějaké plané vyhrožování, dokazuje i to, že za posledních 12 let v Česku stoupla podle Energetického regulačního úřadu cena energií pro domácnosti zhruba o pět procent. Výhledově se očekává, že i nadále ročně poroste o tři procenta. Vytápění přitom v úhradách za energie tvoří podíl kolem 60 procent. Jak se ukazuje z analýzy, jejíž výsledky byly před časem prezentovány, spotřeba tepelné energie v domácnostech je sice dlouhodobě stabilní, poněvadž se Češi skutečně naučili energií neplýtvat, ale její cena neustále roste a drží se dlouhodobě procento nad inflačním průměrem.

Spotřeba energií v českých domácnostech klesá

Spotřeba energií v domácnostech v posledních letech totiž navíc stále mírně klesá, i když si analytici uvědomují, že to je v rozporu s tím, kolik novostaveb se v Česku v posledních letech vybudovalo (tím by spotřeba naopak měla stoupat). „Lidé si snižují vlastní komfort tím, že vytápějí na nejnižší únosnou teplotu. Běžné se opět stávají krádeže dřeva,“ popsal ParlamentnímListům.cz i Michal Čejka ze společnosti PORSENNA, o. p. s. 

Více než třetina české populace může mít brzy potíže platit účty

Již nyní se tak dá odhadnout, koho nejvíce i do budoucna může současný trend, nenasměruje-li se jinak, ohrozit. A stejně jako v Evropě, i v Česku jsou to celkem jasně dané skupiny obyvatelstva. Například senioři.

„Budoucí důchodci, pokud si nevytvoří dodatečné úspory na penzi, budou za energii utrácet stále vyšší podíl svých příjmů,“ vyslovil před časem varování Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte, dnes lídr kandidátky TOP 09 do EP.

Až milion českých domovů může energetická chudoba již brzy postihnout

A proč hovořil právě o seniorech? Důvody vycházejí z demografických údajů, kdy v roce 2025 mají tvořit třetinu české populace lidé starší 60 let. Ti přitom však i v současné době platí za energie 15 až 20 procent svých příjmů. „Riziko, že by pak mohli ve svých bytech nadále živořit a byli nuceni šetřit například na lécích, je poměrně vysoké. Přitom statistiky uvádějí, že je v České republice asi 40 procent budov, které stále nejsou zateplené. To jsou tisíce objektů, v kterých žijí lidé, jimž zmíněná rizika mohou hrozit. Pokud nepomůže se zateplováním stát, zhruba do 17 let budou vystaveni energetické chudobě Češi ve zhruba milionu bytových jednotek,“ uvedl analytik Michal Čejka. 

Čísla nepříliš optimistická. Co s nimi?

Jak je zřejmé, cíle si evropská iniciativa rozhodně neklade malé. Například – mimo jiné – by ráda dosáhla toho, aby v EU byla alespoň 75procentní míra zaměstnanosti. Komise dál vymezila oblasti, kde je třeba podniknout rychlé a účelné kroky. Těch je celkem pět a představovány jsou:

- konkrétní akce v celém spektru politik

- větší a účinnější využívání fondů EU na podporu sociálního začleňování

- podpora sociálních inovací založených na důkazech

- činnost v rámci partnerství a plné využití potenciálu sociální ekonomiky

- lepší koordinace opatření mezi členskými státy EU

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Při prodeji vánočních stromků mě neokradou, traduje se. Omyl. Odhalíme nejběžnější trik, o němž jste nikdy neslyšeli a který je rozšířený hlavně v Praze

4:46 Při prodeji vánočních stromků mě neokradou, traduje se. Omyl. Odhalíme nejběžnější trik, o němž jste nikdy neslyšeli a který je rozšířený hlavně v Praze

Prodeje vánočních stromků zažívají nevídaný boom. Jak nám shodně uvedlo hned několik prodejců, lidé …