Autor knihy o konzumismu: Nemravní mocní rozdělili společnost na otroky a parazity

09.07.2013 20:22

Oldřich Lukáš je ekonom, ekolog, pedagog. Jak však zdůrazňuje, není důležité to, jakou roli mu zrovna někdo z těchto specializací přisoudí. „Chtěl bych pomoci lidem se v tomto světě zorientovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz a vysvětlil tím, proč napsal knihu s názvem Otazníky moderního konzumismu ve světle selského rozumu aneb Jak jsem budoval kapitalismus s lidskou tváří.

Autor knihy o konzumismu: Nemravní mocní rozdělili společnost na otroky a parazity
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Protest proti globálnímu kapitalismu

„Víte, to, co teď sledujeme v přímém přenosu kolem té naší vlády, sahá do tak vysokých míst, že si to neumíme zřejmě ani představit. Není to však nic jiného než souboj o moc – tvrdý souboj o moc. Jelikož je o Češích přitom známo, že jsou schopni ve prospěch vlastní prebendy shodit kohokoli, výsledek je takový, jaký vidíme. Já osobně například nevěřím tomu, že by se Poslanecká sněmovna sama rozpustila. Pro ty lidi tam je toho totiž ve hře příliš hodně, než aby na to přistoupili,“ konstatoval Oldřich Lukáš z Plzeňska. Jak přiznal, veškeré dění v této zemi mu není lhostejné, a tak se sám pokusil dát dohromady souhrn toho, co současný stav vysvětluje, a dokončuje nyní i to, jakým způsobem s ním lze bojovat.

„Knížečku jsem napsal, protože jsem měl prostě pocit, že musím. Nedělám to rozhodně pro peníze a nečekám tedy, že bych na ní mohl nějak zbohatnout,“ připustil ještě Lukáš.

Neomezená moc nemocných mocných – prokletí bezmocných

Podle něj v současné době společnost ohrožuje sice celá řada faktorů, ale přesto jeden z nich zaujímá úvodní místo. „Neomezená moc morálně nemocných mocných se stává prokletím bezmocných a přivádí lidstvo k rozcestí, kde si bude muset zvolit jednu ze dvou cest: buď transformaci samotných základů společnosti v harmonii se zákony života, nebo zánik tradiční euroatlantské kultury, ne-li celé civilizace,“ varuje Oldřich Lukáš. A dodává, že podobný kolaps by nepřišel poprvé, nastal v historii už vícekrát. Dnešní doba zrychlujícího se času je však podle něj ojedinělá v něčem, co jí dává šanci přežít.

„Onen nástroj naděje se jmenuje nezávislá světová informační síť. Je bránou k vyšší pravdě, k rozmetání okovů mediálních sugescí, k pochopení souvislostí a příčin, tedy skutečného života. A to je jediné, čeho se mocní tohoto světa opravdu bojí. Ne náhodou se proto vládnoucí politickoekonomické oligarchie světa - nezpůsobně nazývané mafiemi - zuby nehty snaží dostat informační kanály pod úplnou kontrolu. Jenže se jim to stále nedaří. Informace je totiž jako voda – nelze ji vzít do hrsti a spoutat; stejně jako život sám, i ona si cestu najde. V dnešní epoše informační revoluce mají už lidé takové prostředky a znalosti, že hermeticky izolovat informační příboj už nelze,“ uvedl dál Oldřich Lukáš stejně ve své knize, jako ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Samozvaným vládcům pak tedy, jak doplnil, zbývá jediná šance: Kontaminovat informační oceány jakoukoliv lží a demagogií, zhypnotizovat mysl občanů a vsugerovat jim, že je vlastně všechno pořádku, že to ani jinak nejde. „A tak nám jimi ovládané mediální velkovýkrmny dennodenně servírují stále stejné menu nenápadně hlásající, že ničení principů života ve jménu zisku, devastace odvěkých hodnot a rozdělování společnosti na živořící otroky a líné všehoschopné parazity jsou přirozeným vývojem,“ sdělil dál muž řady oborů.

Nad opravdu vědoucími lidmi ztrácí jakákoliv demagogie svou moc

Upozornil však na to, že informace obsahující pravdu a vyšší úroveň poznání má však prý kouzelnou moc. „Jako katalyzátor totiž dokáže dekontaminovat i ty nejhorší informační stoky, jako živá voda umí vrátit člověku nezávislé myšlení. Kde proudí světlo pravdy vědomím, stává se občan vědomým a vědomí pravdy života jeho svědomím. A nad opravdu vědomými (vědoucími) lidmi ztrácí jakákoliv demagogie svou moc. Informace nesoucí pravdu má sílu zbourat i základní pilíře globálního konzumismu – jako je egoismus, chamtivost a bezohlednost. Dokáže očistit společnost od ekonomických žraloků a hyen a zastavit děsivý hospodářský kanibalismus. Teprve pak společnost může změnit podstatu svého fungování a restartovat motory trvale udržitelného rozvoje založeného na hodnotách dnes zavrhovaných,“ vysvětluje Oldřich Lukáš v první své připravované knize na toto téma.

Podle něj však hrstka „vyvolených“ trvale odčerpává stále větší hodnoty vytvořené lidmi na celém světě. A tak je nepředstavitelné bohatství tvořené gigantickými zisky dnes umrtvené v sejfech a nesmyslně luxusních majetcích.

Mluví se o různých krizích, ale mlčí se o té etické

„Dnes vlastní pouhých pět procent populace neuvěřitelných devadesát procent majetku! Tato energetická nerovnováha (peníze a majetek jsou akumulátory tvořivé energie) však již dosáhla kritické hranice a dostala se do otevřeného konfliktu se zákony dlouhodobě udržitelného života. A právě zde hledejme skutečný pramen celosvětové krize. Ekonomičtí vědátoři a političtí chytrolíni však o této prapříčině nechtějí ani slyšet a stále omílají svá dogmata o krizi bankovní, finanční, dluhové a dalších – s výjimkou jediné, která je však původcem všech ostatních – o krizi etické,“ konstatuje Lukáš.

Vývoj v posledních letech přitom podle něj dokázal, že politologové a ekonomové z tábora mocných vůbec netuší, o čem zákony trvale udržitelného rozvoje jsou; nedokázali krizi předvídat, neměli ponětí o jejím rozsahu a netuší, jak z ní ven. „Nechápou, jak je to možné, počítali prý se všemi faktory. Jenže zapomněli na ten úplně klíčový: na chamtivost – egoismus zrůdných rozměrů,“ poznamenává dál ekonom, ekolog a pedagog v jedné osobě.

Otcem chamtivosti je finanční sektor, matkou bezohlednost

Dodává, že chamtivost se jako rakovina šíří celým světem. Jejím otcem je finanční sektor, matkou absolutní bezohlednost. Spekulativní kapitál a z něj plynoucí dividendy jsou její krví.

„Lichva, půjčky s rozhodčími doložkami, soudní poplatky, exekuce, rozbité rodiny, drogy, kriminalita, sebevraždy a vraždy jsou jejími dětmi. Jejím domovem a líhní jsou politicko-ekonomické mafie. Jediné, co ji zajímá, je okamžitý zisk za jakoukoliv cenu a na úkor kohokoliv. Mnozí 'strategičtí' investoři v jejím jménu jako sarančata spasou, na co přijdou, a pak se přesunou jinam. Chamtivost má jednu jedinou univerzální oběť: Obyčejného občana, který se živí poctivou prací, nic neukradl, a přesto všechno zaplatí. Ve jménu chamtivosti společnost vše neziskové devalvuje a odhazuje jako nepotřebné,“ popisuje dál ve své knize současný stav společnosti autor Lukáš.

Připomíná zároveň, že žijeme v období nejrychlejšího technologického rozvoje, ale díky chamtivosti též v epoše největší devastace hodnot prověřených generacemi našich předků. „Řítíme se na dno morálně-etické propasti, pleníme duši národa a pošlapáváme jeho svědomí. Rozvíjíme rozum a ničíme srdce, zušlechťujeme ego a mrzačíme duši,“ upozorňuje.

Chamtivost neřeší pravici či levici

Oldřich Lukáš konstatuje rovněž, že chamtivost je nadstranická. „A tak zloděj a chamtivec v pravicové straně se podobá zloději ve straně levicové jak vejce vejci. A právě proto nemůže souboj levicových a pravicových stran zalykajících se chamtivostí nic změnit. Chamtivost je všepronikající. Bohatí chtějí tím víc, čím víc mají, kryti svými právníky kradou ve velkém a jsou beztrestní. Chudí jsou chamtiví, jelikož jim chudoba a příklad mocných nic jiného nenabízejí, a nezbude-li jim nic jiného, kradou v malém a končí v kriminále. Chamtivost je však též nadčasová. V jejím jménu se rozkrádá dědictví našich předků (tradiční výroba, zemědělství, zpracovatelský průmysl, doprava, zdravotnictví, lesy, památky, patenty), ale i budoucnost našich dětí (zadluženost),“  vypočítává Oldřich Lukáš a v popisu toho, co vše se za chamtivostí skrývá, pokračuje:

„Chamtivost má společný základ: absenci úcty, pokory, skromnosti, soucitu, lásky a moudrosti – znalostí zákonů života, zjednodušeně – absenci etiky. Chamtivost nemůže porodit nic konstruktivního; současná krize je dítětem věrně zrcadlícím její podstatu. Lze ji léčit velmi účinně, stačí odstřihnout ji od zdroje. Stačí vypustit část energie ze soukromých nádrží těch, kteří o ni celý svět dlouhodobě okrádají a vrátit ji do oběhu chřadnoucího organismu společnosti, odčerpat tedy část obrovských majetků 'vyvolených'. Jenže představitelé Evropy a Ameriky zvolili jinou cestu: Poslední zbytky energie ze státních rezerv rozdají těm, kteří jí z veřejného prostoru odcizili nejvíc ze všech – bankám a finančním korporacím, aby prý ozdravili to, co právě kvůli jejich nenasytnosti onemocnělo. Ekonomické dopady chamtivosti mocných tedy řeší tím, že dají chamtivcům nepředstavitelné částky, aby ochránili svět před chamtivostí. Opravdu pozoruhodné,“ pozastavuje se autor knihy Otazníky moderního konzumismu ve světle selského rozumu.

Co nastalo po „Velké tunelářské re-evoluci“?

A jelikož se slova, která uvádí, dají uchopit globálně, i pouze s ohledem na Českou republiku, připomíná, že naše země není ve výše popsaném sebezničujícím snažení výjimkou. Naopak - je v tomto ohledu dle Lukáše na „špici vývoje“.

„Po Velké tunelářské re-evoluci, řečené ‚sametové‘, byla u nás v neuvěřitelně krátké době spravedlnost transformována na věrnou služku moci a právo na otroka peněz. Naše země se od té doby nenápadně, ale stále rychleji, opět mění v jeden obrovský gulag plný přisluhovačů na straně jedné a živořících nádeníků na straně druhé. Vnímavému pozorovateli tento sebezničující vývoj nemohl uniknout. Normálním obyčejným lidem však ano. Jenže oni jsou jedinou silou, která může úprk naší společnosti do pekla všech pekel zastavit,“ shrnuje Oldřich Lukáš.

A jak dodává, právě těm lidem je kniha, jejíž výňatky ParlamentníListy.cz výše uvádí, určena. Podle autora totiž právě proto spatřila světlo světa. V běžných situacích života odhaluje podivné indicie a stíny zrůdné moci v pozadí. Tušení souvislostí postupně mění v jistotu.

Podle něj nabízí zcela nové pohledy na události všedního života tak, aby se i obyčejným lidem otevřely obzory neobyčejného poznání. Motivuje čtenáře k hledání vlastních odpovědí na velké otazníky dneška. A hlavně - poodkrývá cestu evoluce společnosti v harmonii se zákony života.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

SSSR nás v roce 45 dobyl? „Ano!“ „Fuj!“ Schwarzenberg, Ovčáček, Gazdík a Okamura sáhli na plotnu

11:37 SSSR nás v roce 45 dobyl? „Ano!“ „Fuj!“ Schwarzenberg, Ovčáček, Gazdík a Okamura sáhli na plotnu

ANKETA Sovětský svaz nás v roce 1945 neosvobodil, ale území Československa obsadil a dobyté území da…