Generál Randák je od roku 2011 v Nadačním fondu proti korupci. Ten se věnuje veřejným zakázkám a podle slov bývalého šéfa civilní rozvědky „…se pokouší udělat nějakou metodiku, jakým způsobem je obcházen zákon, analyzovat činnost zadavatelů, administrátorů, právních kanceláří, státních úřadů. Nadační fond se nezabývá privátním, ale čistě státním hazardem. Nově jsme se začali pokoušet o vzdělávací činnost. Nazvali jsme to protikorupční akademie, která je určena zejména studentům středních a vysokých škol v regionech. Máme v plánu s tímto objíždět celou republiku,“ pochlubil se a zároveň seznámil studenty s novinkami a plány do blízké budoucnosti. 

Kam míříme? 

Pak se věnoval zahraniční orientaci naší republiky: „Bohužel musím říci, že z mého pohledu si nejsem úplně jistý, jestli je jednotná zahraničně-bezpečnostní politika. Tím nechci říci, že nejsou příslušné materiály. Obecné směřování ČR nepochybně existuje, právě jako existuje Bílá kniha ministerstva obrany, akční plán boje proti terorismu, a to jsou skutečně papírové záležitosti a já si nejsem vědom, že by se z nich něco realizovalo. Možná, že se něco realizuje, ale určitě ne v tom znění, jak jsou ty materiály vypracovány. Druhá věc je, že si nejsem jist, kdo vlastně českou zahraniční politiku navenek realizuje a představuje,“ uvedl Randák. Podle něj jsou zde natolik odlišné tendence a trendy, které se dají srovnat jenom s rozhádanou společností. „Nějak reprezentuje republiku prezident Zeman, nějak jinak ji prezentoval ministr zahraničních věcí Zaorálek, nějak jinak pak premiér Sobotka a tak dále. V ČR poznat, kdo je vlastně tím reprezentantem, který říká závazné stanovisko směrem k zahraničním partnerům – nechtěl bych jím být,“ podotkl dále. 

Tajné služby makají… 

Další bodem diskuse se studenty byla zvýšená aktivita zahraničních zpravodajských služeb na našem území. „Najdete to ve výročních zprávách ať již vojenského zpravodajství, nebo BIS. Tam se dočtete varování, že zahraniční zpravodajské služby, a tam jsou jmenovitě uvedeny ruské a čínské, na našem území zvyšují svoji aktivitu,“ uvedl Randák a pokračoval: „Bez konkrétních údajů, které by měly být v utajovaných částech zprávy, které dostávají pouze vybraní adresáti. Ale těch je tolik, že kdyby tam byly skutečně zájmové informace nebo informace, které zavání nějakými tvrdými důkazy, co se tady v republice děje, tak už by se s těmi důkazy někdo z těch oprávněných adresátů pochlubil, protože taková je u nás politická kultura. V každém případě tyto zprávy vyvolávají dojem, že se v minulosti nic nedělo, respektive dělo, ale ne v takové míře, že to nedosahovalo intenzity v takové míře. Něco takového je úplný nesmysl.“ Služby podle generálmajora pracují stále tak, jak mohou a jak je jim dovoleno. „Takže tu intenzitu nárazově zvyšují v otázce nějakých priorit, dejme tomu, pokud se ruské služby pokoušely nějakou dezinformační nebo jinou kampaní překazit instalaci radaru tady na Brdech, tak v tom okamžiku se možná pozornost ruských zpravodajských služeb soustředila poněkud víc. Jinak práce zahraničních služeb je v podstatě v takovém setrvalém módu.“ Nelze se tomu prý divit, ostatně Česká republika nedělá nic jiného. „Nepochybně se zvyšuje aktivita zpravodajských služeb v takzvaném kyberprostoru a na sociálních sítích. To ty služby v zásadě nic nestojí. To je nástroj, který se zdarma nabízí a má velmi široký dopad. Ale intenzita té práce se určitě nemění. Zdůrazňuje-li tedy výroční zpráva BIS za rok 2016 větší snahu ruských služeb ovlivňovat rozhodovací procesy u nás, tak to není proto, že by k tomu v minulosti nedocházelo. Důvodem tohoto varování je, že tyto snahy jsou nyní úspěšnější, než byly v minulosti, a BIS to pochopitelně vnímá. BIS každoročně zařazuje toto varování do otevřené části, nicméně loni i letos klade větší důraz na to, že dochází ke zvyšování intenzity, ale ta intenzita je podle mne stále stejná – a ta je stoprocentní. Nemůžeme si myslet, že by Rusové najednou pracovali na 80 nebo 60 procent. Ti to dělají pořád stejně. Jenom se jim nyní, možná, na některých místech dostává většího sluchu.“ Totéž se podle Randáka týká čínských služeb. „To je stejné varování. Netýká se ani tak politického, jako spíše ekonomického vlivu. Vnímáme to, když se dozvíme, že Číňané mají zájem koupit některé komunikační systémy v ČR, a nejen Slavii. Pronikají do bankovního systému. To jsou samozřejmě kroky, které z hlediska strategické bezpečnosti ČR nejsou příliš žádoucí.“