Vyplývá z ní mimo jiné, že pravicový extrémismus (PEX), do nějž spadají neonacisté či hooligans, jsou aktivnější a mají více příznivců, zatímco levicový extrémismus (LEX) se omezuje na klidnější projevy a vzhledem k menšímu počtu příznivců se spíše orientuje na pokojná shromáždění.

Extrémistické aktivity rostou zprava i zleva

Během roku 2011 byl zjevný nárůst aktivit obou extremistických scén, a to zejména co se týká počtu veřejně pořádaných akcí. U obou scén, jak krajně pravicové, tak krajně levicové, byla společným prvkem výraznější kritika státu, státních institucí i politických elit, a to zejména z hlediska sociálně-ekonomických otázek, které jsou stále více vtělovány do projevů i programů extremistických subjektů.

Obě scény prostřednictvím těchto otázek a témat intenzivněji oslovují širší a obecně nespokojenou populaci. Zjevnou příčinou zvýšené aktivity je celospolečenské téma současné ekonomické recese, krize veřejných rozpočtů a obava z podobných důsledků jako v případě jihoevropských států. S tím souvisí i vágní a z velké části populistická akcentace a využívání tématu korupce, zdůrazňující kritiku politických elit a sloužící jako další prostředek pro oslovení populace.

Psali jsme:

Na kandidátce DSSS jsou prý nácci a výtržníci. Podle Vandase je to jinak...

Na kandidátce DSSS jsou prý nácci a výtržníci. Podle Vandase je to jinak...

Na kandidátce DSSS jsou prý nácci a výtržníci. Podle Vandase je to jinak...

Na kandidátce DSSS jsou prý nácci a výtržníci. Podle Vandase je to jinak...

Obě extrémistické scény se radikalizují. Na jedné straně je situace patrná z hlediska trestné činnosti, která je sice kvantitativně na přibližně stejné úrovni, kvalitativně však přibývá násilné trestné činnosti s extremistickým podtextem. Dalším jevem je působení lokálních extremistických buněk, vyvíjejících vlastní aktivity a formy aktivismu, do jisté míry působících s vysokou úrovní konspirace a náchylných k radikalizaci, případně aspirujících k pokusům o „přímou akci“.

Statistiky Nejvyššího státního zastupitelství

Ucelený statistický obraz o trestných činech spáchaných z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek podává tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Přehled o trestných činech spáchaných z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek v letech 1995 – 2011

Tabulka č. 2: Celkový počet stíhaných a obžalovaných osob v ČR v letech 2007 – 2011

Srovnání sledovaných trestných činů s celkovým objemem stíhaných, obžalovaných, osob, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení (ZPTŘ), i osob, na něž byl podán návrh na potrestání, za totéž období umožňuje právě tabulka č. 2.

Podíl všech trestných činů spáchaných z rasových, národnostních či jiných nenávistných pohnutek na celkovém objemu kriminality byl v r. 2011 poměrně minimální, ostatně, stejně jako v letech předcházejících, a stále nedosahuje ani zdaleka 1 %.

Statistika podle skutků

V roce 2011 nedošlo v porovnání s roky předcházejícími k výraznějším z hlediska skladby trestných činů s extremistickým podtextem. Potvrzují to následující údaje:

U trestných činů dle § 403 (Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka), § 404 (Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka), § 405 (Popírání, zpochybňování, schvalování ospravedlňování genocidia), byl zaznamenán oproti předchozímu období mírný pokles.

Psali jsme:

Vláda projedná zprávu o extremismu a etický kodex

Náckové jsou v krizi. Hádají se a nemají peníze

Kněz Tomáš Halík: Česká politika páchne rozkladem. Nedivím se, že lidé jdou do ulic

Kněz Tomáš Halík: Česká politika páchne rozkladem. Nedivím se, že lidé jdou do ulic

Tyto trestné činy činily z celkového počtu zaevidovaných trestných činů s extremistickým podtextem v r. 2011 celkem cca 40,3 % (96 trestných činů), přičemž objasněno jich bylo přibližně 70,8 % (68 tr. činů). Stíháno za ně bylo 95 osob. (V roce 2010 činil podíl těchto trestných činů 44 %; tedy 111 trestných činů, přičemž stíhány byly celkem 194 osoby).

Proti Romům bylo podniknuto 69 trestných činů

V roce 2011 bylo také vysledováno 69 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům. V 18 případech z toho se jednalo o projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, v 16 případech o hanobení národa, rasy etnické či jiné skupiny osob. V 11 případech šlo o případy násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci. Nejvíce trestných činů této povahy bylo zaznamenáno překvapivě v Jihomoravském kraji (17), dále v Ústeckém kraji (13), a na území Prahy (10).

Projednávání této Zprávy budou PalramentníListy.cz i nadále sledovat.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.