Problémy nadále eskalují a ředitel školy Petr Kalousek už cítil, že potřebuje také šetřit své učitele, proto poslancům napsal dopis: „Učitelé začali polovinu své energie ztrácet tím, že volali a naháněli děti, zda přijdou do školy, co se jim děje, neděje, řešili se stále dluhy u školy, vymáhání a tak dále. Situace se zhoršila od dob, kdy se ve městě začalo obchodovat s bydlením. Navíc začala platit inkluze, která problémy vystupňovala, protože máme děti, které tu nemají co dělat.“
Učitelé nahánějí děti, aby chodily do školy
Petr Kalousek působí v ředitelském křesle školy už téměř dvacet let. Na místo nastoupil s odhodláním děti vzdělávat, nikoliv nahrazovat a suplovat rodiče a nutit je chodit do školy. „Navíc je zde hodně dětí, které by si zasloužily více. Takže energii ztrácejí učitelé, kteří jim nemohou dát maximum a děti zároveň vidí špatný příklad. Ten mají i v tom, že se nic nemůže stát spolužákům nepřizpůsobivým, takže se chtějí chovat podobně a vše klesá dolů,“ vysvětlil ředitel.
S ním se shoduje i starosta Petr Hron (sdružení Žít v Úpici), který za největší současný problém považuje právě obchod se sociálním bydlením. „Kvete zde obchod s chudobou a podvodníků tu máme opravdu hodně. Lidé, kteří ani nejsou občany města, tady kupují a vlastní nemovitosti. Většinou jsou z problémových lokalit jako je Broumovsko, Liberecko, Nový Bydžov a importují nám sem podobné občany. Legislativně se s tím nedá nijak bojovat,“ vysvětlil starosta redakci. V zoufalé situaci radnice přikročila k vykupování rizikových nemovitostí, aby nepřilákaly další podvodníky. Do nich proinvestovala už deset milionů korun.
Na otázku o představě budoucnosti část školáků odpovídá, že budou pobírat sociální dávky
Přestože město bojuje s problémy nepřizpůsobivých už dlouhá léta a opatření uskutečnilo mnoho, situace se stále zhoršuje. Je také evidentní, že podle zainteresovaných osob tvoří 85 procent nepřizpůsobivých občanů Romové. „Situace je taková, že občan už nereaguje. Občan už rezignoval, občan už nehlásí, protože ví, že se nic neděje. Od loňského roku máme státní policii, která sídlí v Úpici. Bohužel státních policistů je také málo. Bylo nám slíbeno 21 policistů, tolik jich tu už dávno není a stávající jsou rádi, že zvládnou pokrýt služby. Mají to těžké,“ řekl starosta Hron. Kvůli tomu vznikla i zdejší policie městská, která je na začátku své činnosti. Podle slov ředitele i starosty jediné, co v podobných případech platí, je omezení vyplácení sociálních dávek přísnějšími pravidly a kontrolou.
Zkušenosti z praxe prý byly důvodem, proč do Úpice přijel i místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), kterého překvapila otevřenost dopisu: „Přišli jsme si vyslechnout konkrétní podněty, proto jsem s sebou vzal místopředsedkyni sociálního výboru poslankyni Lucii Šafránkovou a zástupce školského výboru poslance Zdeňka Podala. Pravdivost dopisu se potvrdila. Požádali jsme úpického starostu a ředitele, zda by nám řekli připomínky k novele zákona, kterou jsme podali do Poslanecké sněmovny, a která omezuje zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými občany, protože to je prapůvod problémů. Dokonce se ukázalo, že některé děti ve věku základní školy na otázku, jakou chtějí mít budoucnost, odpovídají, že jejich budoucí zaměstnání je žít ze sociálních dávek. To jsou otřesné informace. Nabrali jsme konkrétní podněty, nechali jsme si připomínkovat naše návrhy z praxe a domluvili jsme se na další spolupráci,“ shrnul Tomio Okamura páteční jednání v Základní škole Úpice-Lány.
Městu by měla pomoci podpora z kraje na lepší využití volného času zdejších dětí, ale také sedm změn, ke kterým současná vláda prozatím zaujala neutrální stanovisko. „Překvapilo mě, že stanovisko k novele zákona bylo neutrální, nikoliv zamítavé. A minulý týden z úst ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové zaznělo, že řadu bodů by bylo potřeba přijmout. Doufám, že se věci budou posouvat,“ uvedl k tomu Okamura.
Psali jsme:
Rodičům dětí, které nechodí do školy, by hrozilo snížení či odebrání dávek
Mezi navrhované změny zákona proto patří například zvýšení pravomocí základní školy přeřadit dítě do školy speciální. „Druhou věcí jsou omluvenky. Největší problémy vznikají, když rodiče omlouvají děti z rodinných důvodů a mohou tak omluvit neomezené množství dní. Shodli jsme se na tom, že by mělo dojít k omezení na určitý počet dní v roce,“ vysvětlila poslankyně Lucie Šafránková. Dále sdělila, že změny se týkají i sociálních dávek – například neomluvené absence dětí ve školách. Pokud by k nim docházelo i nadále, hrozilo by odebrání sociálních dávek hmotné nouze popřípadě až do výše existenčního minima. Za absurdní pak učitelé i delegace považovali pokyny státu překládat materiály do romštiny, což podporuje rodiny i děti, aby se nemusely učit česky.
Zástupci města i poslanci se pak vydali setkat se studenty na Městské gymnázium a střední odbornou školu v Úpici. „Kdo se svobodně rozhodl nepracovat a je práce schopný, tak by ovšem neměl mít sociální podporu. Odmítám jim říkat Romové, protože jsem sám napůl Japonec a odmítám nálepkování. Je třeba věc řešit věcně,“ říkal Okamura studentům s tím, že řada romských členů pracuje za SPD v zastupitelstvu. „Vyhnat tyhle skupinky z města není možné, tak nevím,“ řekla jedna ze studentek v rámci diskuse. Okamura prohlásil, že je třeba je přizpůsobit. „Když nebudou chtít, tak se prostě nepřizpůsobí,“ oponovala.
Fotogalerie: - Okamura v Úpici
Studentky: Bojíme se chodit večer ven
Srozumitelně se pak zneužívání sociálních dávek snažila mladší generaci vysvětlit poslankyně Lucie Šafránková: „Shodneme se na tom, že chodit do školy je pro vás normální věc, kterou musíte plnit, jinak by následovala nějaká sankce. Stejně tak se shodneme, že chodit do práce, pokud jste zdraví, je normální věc. Bohužel mezi sebou máte různé skupiny občanů, které se nacházejí i ve vašem městě, a které zneužívají takzvané sociální dávky. Sociální dávky slouží k důležité věci. Když se vám v životě něco nepodaří, nebudeme mít práci, nebo nebudete moci chodit do práce, tak vám stát pomůže. To je v pořádku. Jsem z Brna a u nás i v dalších městech se vytvářejí skupiny, které na dírách v zákonech dokážou založit celé svoje živobytí a vydělat větší množství peněz právě na dávkách, které mají pomáhat, a to je špatně.“
Zatímco delegace vysvětlovala své záměry, redakce ParlamentníchListů.cz se v lavicích pod slibem anonymity ptala přímo studentů, co jim nejvíce vadí. Studentky téměř plnoletého věku se svěřily, že se bojí chodit samy večer ven, hlavně do určitých částí pětitisícového města. Čelí vulgárním nadávkám, obtěžování, žádostem o peníze. Na dotaz redakce odmítly, že by bylo možné se s vrstevníky z nepřizpůsobivých rodin lidsky domluvit. „Ne, to prostě není možné. Mají svůj vlastní mozek a nic je nepřesvědčí,“ zněla jedna z odpovědí.
Někteří školáci neumějí ani psát, škola marně bojuje s rodiči
„U problémů s dávkami se musí začít od dětí,“ sdělil jeden ze studentů. „Řešili jsme případ, kdy nás obtěžovali se sestrou na nádraží a vulgárně na nás pokřikovali. Třídní učitelka nám napsala dopis, že ty děti nechodí do školy, neumějí ani psát. Co z nich vyroste? Když neumí člověk ani psát, jak může být zaměstnatelný?“ pokračoval.
U ředitelky gymnázia Jany Nývltové pak Okamura označil dosavadní diskuse a návrhy za velice přínosné. „My tento problém vnímáme tak, jak v dopise popsal ředitel Kalousek a jeho pedagogové, ale naší školy se přímo nedotýká, protože na gymnáziu máme zejména děti studijní. Naši studenti se však potkávají s problémy v běžném kontaktu ve městě, což nás znepokojuje. Řešili jsme potíže i kolem internátu školy. Pokud rodiče slyší o podobné situaci, raději k nám dítě nedají,“ uvedla ředitelka. Současně mluvila o problémech studentů, které ze zdejších základních škol přicházejí, protože mají kázeňské problémy. Navíc se stávají studenty průměrnými, protože učitelé na minulé škole na ně neměli dostatek času.
Jedním z nejčastějších zneužití jsou dávky pěstounské péče u příbuzenských vztahů
Poslankyně Šafránková pak mluvila o dalších změnách v novele zákona o hmotné nouzi. Děti z rodin, které dávky pobírají, budou muset absolvovat poslední rok mateřské školy, docházet do školy a spolupracovat s úřadem práce. Ohrožení příspěvků by pak nastalo v případě dlouhodobé nechuti pracovat, náhlých opakovaných onemocnění v době pracovních pohovorů, nedovolení kontroly bydlení a počtu osob, které domácnost obývají. „Velmi časté je zneužívání dávek pěstounské péče u příbuzenských vztahů. Babička, dědeček, kdokoliv z příbuzných si vezmou dítě do péče, přestože žijí s maminkou dohromady, ale dávka pěstouna je velká – například dvacet tisíc korun. Současně se jim nezapočítává do celkového příjmu, a tak mají nárok i na další dávky hmotné nouze. Vím o případu, že během měsíce a půl se pro jednu rodinu jednalo až o 98 tisíc korun,“ prohlásila poslankyně.
Jana Nývltová by však ze strany politických zástupců přivítala spíše více jasnosti ve věcech budoucích. „Stále se řeší tematika kolem maturit, ale my řešíme praktickou věc. V květnu dáváme na výběr z volitelných předmětů, které studenty připravují k maturitě. Nejsme schopni jim dát odpověď, zda matematika bude povinná, či nikoliv. Ta je pro ně velký strašák, takže loňští studenti si vzali seminář z matematiky, pak zjistili, že matematika povinná nebude, a tak se rychle přesunuli někam jinam. Potřebovali bychom mít více jasno, jak se vše bude vyvíjet.“
Navíc upozornila na problém s nejasnostmi kolem financování. „Vstoupili jsme do nového finančního období a my ještě nevíme, jak bude vypadat. Vyplňujeme tabulky, ale nikdo nám nic neřekne. Čekáme, co bude konkrétní. Zda najmout pedagogy, jak řešit hodiny... já nevím, co bude, a nemohu s tím pracovat,“ řekla Nývltová.
Bezdoplatková zóna neprošla přes ombudsmanku
Poslanci se shodli, že debata o povinné maturitě byla úmyslně odsunována z projednávání, až na ni nezbyl dostatek času. Zdeněk Podal zdůraznil, že povinné maturitě z matematiky musí předcházet změna výuky předmětu na základní škole. Okamura přislíbil, že na téma ve Sněmovně znovu přitlačí.
Po setkání na gymnáziu následovala návštěva města Úpice a rizikových lokalit, na které však už nezbylo příliš času. Starosta ukazoval budovy, do nichž nemají přístup, ale nacházejí se v havarijním stavu a jejich sklepy se plní odpadem. Vysvětloval těžkou snahu místních podnikatelů realizovat se a provozovat zde třeba obchod. Popsal konflikty obyvatel.
Navíc dalším z pokusů, jak čelit neúnosné situaci, byl krok radnice udělat z města takzvanou bezdoplatkovou zónu. To znamená, že zdejší obyvatelé nedostanou doplatek na bydlení. „Čímž jsme zastavili příliv těchto lidí. Ze začátku to vypadalo, že to nebude mít efekt, ale podle statistiky pracovního úřadu to efekt mít začalo. Navíc podnikatelé nemohli naplnit domy těmito nájemníky. Bohužel na popud ombudsmanky Anny Šabatové nám kraj tuto vyhlášku zrušil a do týdne byly ony nemovitosti našlapané nájemníky,“ popsal další zkušenost starosta, který doufá, že najde u státu v celé situaci větší podporu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
