Fuj, korona, křičeli na chlapečka. ,,Mami, smáli se i tobě." Děti zažívají ve školách peklo

16.09.2020 10:11

Ponižující segregaci, jak z doby protižidovských zátahů, zažil žáček, který má přitom výjimku v nošení roušky. Jiný je bezbranný proti učitelce, která z jeho odlišné ústenky dělá problém každý den. Kantor jako roušková inkvizice? Chování dospěláků někde přerůstá v hyenismus vůči bezmocným. „Mami, smáli se i tobě,“ vypráví děcko. Jak se bránit proti útlaku či vyhazování ‚věčných usmrkánků‘?

Fuj, korona, křičeli na chlapečka. ,,Mami, smáli se i tobě." Děti zažívají ve školách peklo
Foto: archiv K. B.
Popisek: Učitelka každý den kontroluje dětem roušky. Dítě s takovouto rouškou - opět - "neprošlo" kontrolou a vyslechlo si kritiku.
reklama

Takhle začíná šikana: „Volali na syna – Fuj, korona!“

Anketa

Bojíte se COVIDu-19? (Ptáme se od 16.9.2020)

41%
59%
hlasovalo: 20150 lidí

Se zveřejněním své zkušenosti souhlasil Josef Žižka. „Volala škola, že si mám přijít pro syna, že teoreticky byl v kontaktu s pozitivně testovaným. Přišel jsem do družiny, kde syn seděl separován na lavičce s nasazenou rouškou i přes můj výslovný zákaz. Strhl jsem mu ji a šel s ním domů. Cestou mi řekl, že na něj ostatní děti volaly ‚Fuj, korona‘. V tu chvíli jsem byl na bodu varu,“ svěřil se muž, který založil soukromou skupinu „Rodiče proti rouškám“, jež má přes 1900 členů. 

„Vadilo mi, že synovi škola nasadila roušku i přes můj předchozí výslovný písemný zákaz, a to 2. září, kdy všeobecná rouškopovinnost nebyla ani dána!“ zdůrazňuje pro PL s tím, že podle chlapcova vyjádření vychovatelka posadila jeho a další děti – které se teoreticky mohly mihnout kolem pozitivně testovaného – na lavičku venku v družině: „S rouškami, a ostatní děti tedy mohly mít příležitost k posměchu.“ Podotýká, že i v ministerském manuálu stojí, že škola má děti izolovat do místnosti, což ale prakticky nelze dodržet, když jedna vychovatelka má třeba dvacet dětí.

Od ředitele dostal Josef Žižka prý jen jakýsi obecný e-mail, jehož znění jim dala k dispozici krajská hygienická stanice, aby jej rozesílali zákonným zástupcům. „A  že má syn jít do karantény a na testy. Podotýkám, že je zcela zdráv bez jakýchkoliv příznaků čehokoliv,“ dodal s tím, že ani po několika dnech mu oficiální cestou nepřišlo žádné nařízení či oznámení, proto po několika dnech poslal syna normálně do školy.

Žižka říká, že nebrojí proti škole a řediteli, kteří se jen snaží dodržet ‚ministerské nesmysly‘. Chápe, že je mezi dvěma kameny, když na jedné straně by ‚dostal kartáč‘ od svých nadřízených, a teď holt čelí kritice od rodičů.

„Ze zákona pokud je nařízena karanténa, musí zdůvodnit proč, učinit tak písemně a prokazatelně, a občan má 3 dny na podání odporu. Ten sice nemá odkladné účinky, nicméně přinejmenším mu nesmí být upřeno tohoto nástroje využít. Dle zákona má hygiena povinnost nařídit karanténu adresně, řádnou písemnou prokazatelnou formou,“ vysvětluje čtenářům, jaký by měl být správný postup. „Deset dní bylo mému synovi bráněno ve školní docházce bez jakéhokoliv zákonného podkladu,“ dodává ke své rodinné situaci.

ParlamentnímListům.cz mimo jiné Josef Žižka potvrdil, že trestní oznámení pro trestné činy ohrožování mravní výchovy mládeže, zneužití pravomoci úřední osoby a také útisk, ublížení na zdraví z nedbalosti již podal ihned po vyhlášení mimořádného opatření.

Sekec mazec za prodyšnou roušku

Rodiče jsou vyděšeni především po případu, kdy třináctiletá školačka zkolabovala a zemřela při cestě v autobusu. Vyšetřuje se, zda k tomu mohla přispět právě rouška.

Mnozí se se svými zkušenostmi obracejí například na právničku Vendulu Zahumenskou. Ta je ochotná jim odpovídat i přes sociální síť. S tím, co její dítě zažívá ve škole, se i veřejně svěřila například Kateřina Bečvářová z Bíliny. Synovi ušila krajkovou ústenku, která mu nevadí. Ostrou kontrolou pedagožky však tato ochranná pomůcka u školáčka neprošla.

A druhý den prý další lapálie mezi dítětem a kantorkou. „Synovi naší prodyšnou vyměnili za jednorázovou, že prý takovou nemůže mít. Zkusili jsme jednorázovou o 2 vrstvy odlehčit, syn byl spokojený a paní učitelka opět problém. Prý takovou nemůže mít, protože je to nechrání… Chtěla bych to řešit a nerada bych byla za pitomce. Může škola řešit, z jakého materiálu je ústenka?“ táže se maminka. Podle Zahumenské by problém mohla být jen rouška z krajky, kterou lze chápat jako obstrukci.  Ale to, co popisuje paní, je podle ní ze strany pedagožky už přes čáru a nebylo by od věci na ni zavolat inspekci.

Fotografii jednovrstvé roušky, kterou měl hošík ve škole, byla matka ochotná zveřejnit. „Ani učitelka, ani nikdo z personálu školy nejsou oprávnění hodnotit účinnost a materiál, ze kterého je rouška. Nikde není specifikace, z jakého materiálu a síly má být,“ domnívá se. „Ano, to přesně řekněte. Rouška plně postačuje parametrům opatření,“ souhlasí advokátka Vendula Zahumenská.

Takto vypadá „tenčí“ rouška, kterou třídní učitelka chlapečkovi zakázala.

Ta mimo jiné dodává, že děti nikdo nemůže za roušky pokutovat.

Dítě nemohou poslat „za dveře“

Kontroverzní je také „vyhrožování“ nevpuštěním dětí do školy, pokud roušku nemají. Děti totiž mají právo na vzdělání a rodič má zároveň povinnost zajistit jeho školní docházku. Škola tedy nemůže přistoupit k takovým opatřením, která by toto právo a tuto povinnost omezovala nebo narušovala, z důvodu chování či jednání, které se jim nelíbí.

Ve smyslu školského zákona může udělit kázeňská opatření, například napomenutí třídního učitele. Vyloučení žáka ze školy, a to ani krátkodobě, se nedá použít u žáka, který ještě nemá splněnu povinnou školní docházku. Škola může věc řešit pouze tehdy, pokud by chování jednoho žáka bylo natolik vyučujícím ve třídě nezvladatelné, že by tím bylo omezeno právo ostatních spolužáků na vzdělání.

Ani v takovém případě by hypoteticky nesmělo dojít k vyloučení z vyučování – v případě izolace, umístění v jiné místnosti, musí docházet k výuce, byť by tedy byla individuální. Obecně to před časem v článku s názvem „Dneska už se neříká: Jdi za dveře“ vysvětlovala Martina Pekárková, ředitelka odboru legislativy MŠMT, a od té doby se školský zákon v tomto směru nezměnil. Podle ní mimo jiné žádné opatření, vedoucí k izolaci žáka, nesmí mít sankční charakter.

Vypadá to, že umřeme s hadrem na puse

„Myslela jsem, že na materiálu roušky nezáleží, že nic konkrétního nikde není psáno. Už mě to nebaví, kolem toho covidu je tolik hypotéz a nejasností, že bude nejlepší se na to vykašlat. Nasadit hadr a potichu doufat, že se snad jednou vrátíme k normálnímu životu. Myslela jsem, že bez nouzového stavu takhle dlouho opatření být nařizována nemohou. A ono to vypadá, že tu umřeme s hadrem na puse,“ shrnuje Bečvářová s ohledem na mimořádné opatření nosit ochranu dýchacích cest ve společných školských prostorách, platné od 10. září.

Její závěrečný povzdech, který je i kritikou na české soudnictví, nezní povzbudivě: „Není možné zápasit se systémem, který si dělá, co chce. Lidem se dělá v rouškách zle, nikdo nenese zodpovědnost za následky nařízení atd. Je to bordel a nelze se prát s něčím, co je předem prohrané.“

Podle dětské lékařky Aleny Dernerové by měli všichni používat selský rozum. „Ve stávajícím opatření ve školách nevidím žádnou výhodu. Jen to vyvolává hrůzu a děs. Osobně bych s rouškami spíše šetřila, pokud nejsem nemocná,“ sdělila ParlamentnímListům.cz. Do její ordinace děti bez respirační choroby, pokud nechtějí, nemusejí vcházet s rouškou, z které se u nich dle jejích slov vesměs stává ‚infekční semeniště‘.

„Běžte od něj co nejdál!“ Jako by měl prašivinu…

Ještě více úzko je z vyprávění zákonných zástupců, jejichž dítě je kvůli zapomenuté roušce perzekuováno před celou třídou, hlasitě a  přímo ze strany pedagoga.

„Dnes ráno jsem byla vyprovodit syna, protože třída jela busem na hipodrom, tak aby nebyl problém. Celá třída měla roušku, jen syn ne. A proto, že jí neměl, musel jít do busu první a sednout si až dozadu,“ popisuje maminka O. Slova psycholožky, která s nimi jela, jí prý až vhrnula slzy do očí. Před všemi totiž nahlas ohlásila: „Ostatní si sednou co nejdál od Davida!“ Seděl tam úplně sám. „Oddělený 2–3 řadami sedadel, jako by měl prašivinu,“ dodává maminka s poukazem na to, že jde o školu zřízenou podle § 16 – děti se specifickými potřebami učení a poruchou intelektu mají výjimku a roušku nosit nemusí.

Tomuto případu se dostalo pozornosti v komunitě Občanská neposlušnost – Kreativní Převrat, která čítá přes 9600 členů. K zážitku tam později matka O. dopsala, co jí řekl syn:

„Všichni měli batůžky uvnitř, jenom já jsem ho musel mít venku. Všichni se mi smáli – i tobě, že jsi měla včera na třídních schůzkách místo roušky síťku. Když jsem řekl, že korona je chřipka, tak mi začali všichni nadávat. Zpátky jsem zase musel sedět sám vzadu.“

Maminka to nechápe, vždyť ve třídě jsou všichni spolu, bez roušek: „Všichni se stýkají s různými lidmi. Než nastoupili do busu, tak všichni tahali roušky z kapes. To je sterilita a hygiena první třídy?“ Celou situaci označila za „sviňárnu všech sviňáren. Jako by nestačilo, že už tak to má dost těžký, kvůli svým potížím. Stále mu vysvětluji fakta a nesmysly ohledně korony. Vím, že to moc nechápe. Tohle ho za chvíli položí….“ Jako zákonný zástupce si chce stěžovat a zároveň uvažuje o změně školy.

„Moje dítě je mentálně narušené“

Někteří rodiče nemají sice dítě s poruchou intelektu nebo duševního stavu, přesto jsou ochotni z nich „mentálně zaostalé“ udělat, pokud jde o porozumění rouškám.

Připomeňme, že podle aktuálního výkladu ministerstva školství obecně platí, že ani ředitel školy nemůže nošení roušky nařizovat žákům a studentům, kteří tuto povinnost v souladu s výjimkami nemají. Jde například o děti s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.

Právnička Vendula Zahumenská ve spolupráci s Lenkou Tarabovou z Občanské neposlušnosti vypracovaly prohlášení zákonných zástupců dítěte, které mohou předat škole. „Prohlášení se týká úkonů, které dítěti v souvislosti s koronavirovými opatřeními ministerstva či krajských hygienických stanic hrozí,“ uvedla Zahumenská.

Formulář prohlášení, který poskytly volně k dispozici, naleznete ZDE. Rodiče v něm samozřejmě mohou vyznačit či naopak škrtnout body, které prohlašují či nikoli.

Skutečnost, že dítě není mentálně schopno pojmout nošení „masky na obličeji“, je jednou z možností, kterou v prohlášení stvrzují.

Autorky k celému tomuto „pokusu“ zmiňují důležitou věc:

V případě, že opatření poruší nezletilé dítě, je otázkou, zda odpovídají rodiče. V případě neprovedení povinného očkování to zákon o ochraně veřejného zdraví přímo stanoví. V případě porušování mimořádných opatření ale odpovědnost zákonných zástupců v zákoně není. Domníváme se proto, že za dítě bez roušky rodiče neodpovídají. Nemůžeme ale zaručit, jak budou v dnešní podivné době rozhodovat soudy, které se zatím za práva občanů nepostavily…

Na dotaz, jak se k iniciativě staví novináři, Zahumenská odpověděla, že tuto jejich snahu ve prospěch rodičů spíše hejtují (a dokázala na příkladu článku na iDnes.cz). „Novináři samozřejmě vůbec nechtějí psát něco, co je proti akci covid od počátku,“ dodala. Vypovídající je také příspěvek Zahumenské z 13. září na sociální síti:

Lidé se také mohou připojit k hromadné žalobě proti rouškám. Výzva je zveřejněna na stránce právníka Davida Zahumenského.

Benefit pro ‚věčné usmrkánky‘

‚Chroničtí usmrkánci‘ by se školou mít problém neměli. U chronicky nemocných dětí či alergiků s přetrvávajícími příznaky jako rýma a kašel potvrzuje jim nebo jejich zákonným zástupcům praktický lékař pro děti a dorost nebo jiný lékař, že se jedná o chronické příznaky, typické například pro alergické onemocnění. Po odevzdání lékařského potvrzení škole je žáku umožněn vstup do budovy školy. Potvrzení se odevzdává pouze jednou. Pokud výše uvedené vyplývá z dokumentace, kterou má škola již z dřívější doby k dispozici, nemusí vyžadovat nové lékařské potvrzení o chronickém onemocnění.

Mohou však přesto nastat specifické situace, kdy je uvnitř školy závazný příkaz ředitele nosit roušku i při absenci povinnosti dle mimořádného opatření krajské hygienické stanice možný a oprávněný. „Například, pokud se ředitel školy dozví od krajské hygienické stanice, že byl některý z žáků či zaměstnanců pozitivně testován na covid-19 a teprve se rozbíhá epidemiologické šetření (takže se vyhodnocuje, s kým ve škole byl žák/zaměstnanec v kontaktu a kdo je potenciálně také ve škole nakažený), je přiměřené po přechodnou dobu – než situaci vyhodnotí krajská hygienická stanice – nařídit nošení roušek všem,“ uvádí ministerstvo.

Vše má jeden univerzální háček. „V případě, že krajská hygienická stanice určí přísnější opatření, uplatní se její opatření nad rámec celostátního,“ uvádí ministerstvo školství.

„Že krajské hygienické stanice a úřady nestíhají, není můj problém coby občana, nýbrž úřadů. A vláda měla půl roku na nastavení procesů, když už chce z covidu dělat hrozbu, kterou evidentně není. Část opatření smysl má – ochrana rizikových v domovech seniorů a podobně, část vůbec. Ale hlavní problém vidím v tom, že vláda svou odpovědnost svaluje a přehazuje na všechny kolem, na instituce, na občany. Bez řádných zdůvodnění a dodržení práva uvaluje opatření, a ze zákonů si udělala trhací kalendář," sdělil nám na závěr Josef Žižka ze skupiny Rodiče proti rouškám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Támhle jsou dveře, slyšel Jakub Železný. Varování: Stížnost na něj může jít mnohem výš

14:02 Támhle jsou dveře, slyšel Jakub Železný. Varování: Stížnost na něj může jít mnohem výš

Rada ČT je oprávněna posuzovat všechny stížnosti koncesionářů, a pokud nebude konat, dostane podnět …