Čtrnáctého května 2013 bylo v tiskovém salónu Ministerstva vnitra mimořádně plno. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan novinářům odprezentovávali monstrózní policejní akci, v jejímž rámci v tenatech detektivů skončilo hned několik politiků, ale i příslušníků tajné služby.
„Policisté při prohlídkách domů a nebytových prostor v souvislosti s razií na Úřadu vlády zajistili 120 až 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata.“ To na tiskové konferenci oznámil šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Potvrdil, že zadrženo bylo osm lidí, sedm z nich už ve chvíli tiskovky čelilo obvinění.
Podporujete zdanění církevních restitucí v intencích návrhu KSČM?Anketa
Policie se podle Šlachty kauzou zabývala od počátku roku 2012 na základě informací o organizované zločinecké skupině, která údajně fungovala pomocí klientelistických vazeb a jejímž cílem byl neúměrný zisk a podíl vlivu ve státní či polostátní organizaci. „V žádném případě nebylo naším zájmem zabývat se politikou,“ zdůraznil novinářům Šlachta.
Policisté z ÚOOZ posílení o kolegy z Národní protidrogové centrály a Útvaru rychlého nasazení provedli v onen čtvrtek před pěti lety celkem 31 prohlídek domů i nebytových prostor. „Zabavené materiály budou vyhodnocovat několik měsíců,“ oznámili po rozsáhlé realizaci. Kauzu od samého počátku dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, na Moravu ji delegovalo Nejvyšší státní zastupitelství.
Kdo byl zatčen?
Jana Nagyová – vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase a jeho tehdejší mimomanželská partnerka (Nečas si ji později po rozvodu s manželkou Radkou vzal – pozn. red.); obviněna z podplácení a organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby; ve vazbě byla od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; posléze byla vyšetřována na svobodě.
Ivan Fuksa – bývalý ministr zemědělství a poslanec za ODS; v lednu 2013 se stal členem představenstva Českého Aeroholdingu; obviněn byl z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě byl od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity.
Petr Tluchoř – bývalý poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS; média na podzim 2012 spekulovala o jeho možném odchodu do ČEZ, což on sám odmítl; obviněn byl z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě byl od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity.
Marek Šnajdr – bývalý poslanec za ODS; obviněn byl z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 16. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity.
Ondrej Páleník – válečný hrdina a bývalý ředitel Vojenského zpravodajství a od listopadu 2012 šéf Správy státních hmotných rezerv; obviněn byl ze zneužití pravomocí veřejné osoby; ve vazbě byl od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně byl vyšetřován na svobodě.
Roman Boček – bývalý náměstek Ministerstva dopravy a poté Ministerstva zemědělství; od října 2012 člen představenstva Českých drah; ve vazbě byl od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně byl vyšetřován na svobodě.
Jan Pohůnek – ředitel vnitřního odboru Vojenského zpravodajství; obviněn byl ze zneužití pravomoci veřejné osoby; ve vazbě byl od 15. června do 19. července, kdy byl propuštěn na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Olomouci; následně byl vyšetřován na svobodě; od 17. června byl dočasně postaven mimo službu.
Milan Kovanda – ředitel Vojenského zpravodajství od listopadu 2012; obviněn byl ze zneužití pravomocí veřejné osoby; zadržen a od 15. června vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu.
Lubomír Poul – vedoucí Úřadu vlády a nadřízený Jany Nagyové; v prosinci 2012 se stal členem dozorčí rady ČEZ; byl původně rovněž zadržen, ne však obviněn.
Fotogalerie: - Nagyová u soudu
Korupce, organizovaná skupina, sabotáž
Případ se začal odvíjet od 6. ledna 2012, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zahájil úkony v trestním řízení; klíčovou osobou byl náměstek Vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek. Ten se podle dokumentu, který ParlamentníListy.cz získaly – jde o žádost o povolení odposlechu tehdejší pravé ruky premiéra Petra Nečase Jany Nagyové – „mohl dopustit“ zneužití pravomoci úřední osoby, „společně s dalšími dosud neustanovenými úředními osobami“. Okruh podezření se později rozšířil i na trestné činy sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle detektivů měl Grygárek zneužívat svých pravomocí, možná i s některými kolegy ze státního zastupitelství, aby policie nemohla řádně vyšetřit trestnou činnost, které se měli dopouštět známí pražští političtí podnikatelé a lobbisté Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička, napojení především na ODS. Detektivové zmínili například ovlivňování státních zakázek nebo privatizaci letiště Praha-Ruzyně. „V souvislosti se zadáváním státních veřejných zakázek sjednávali pro firmy přednost nebo výhodnější podmínky, kdy za sjednávání těchto státních zakázek požadují vysoké finanční částky v řádech desítek milionů korun, o které jsou následně firmami tyto státní zakázky navýšeny, přičemž takto jednali jako organizovaná zločinecká skupina...“ stojí v policejním dokumentu. Skupina pak podle detektivů měla legalizovat tyto nabyté finanční prostředky „pravděpodobně přes účty v jiných státech, zejména ve Švýcarsku“.
Fotogalerie: - Soud s Nečasovou a Rittigem
V březnu 2012 rozšířili detektivové podezření také na bývalého náměstka ministra vnitra Michala Moroze, kterého na resort nominovaly Věci veřejné. Toho policisté spolu s Grygárkem, se kterým se stýkal, podezřívali ze sabotáže. Grygárek s Morozem a dalšími osobami měli podle detektivů ÚOOZ v úmyslu poškodit ústavní zřízení. „Všichni jednající jako členové organizované skupiny se cíleně snaží o ovládnutí významných pozic ve státě, zejména Ministerstvu spravedlnosti, Ministerstvu vnitra, na vedoucích pozicích v policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů i dalších institucích. Přičemž tuto činnost vykonávají se záměrem způsobit v činnosti orgánů moci výkonné, zejména orgánů činných v trestním řízení, poruchu, jejímž důsledkem by bylo nefungování základních principů demokratického státu. Konkrétně to, aby jim podřízené a zavázané osoby, jež v důsledku své činnosti získají vedoucí postavení v chráněných institucích, neplnily své povinnosti v souladu s platnými právními předpisy a řádně, čímž umožní pachatelům závažné finanční kriminality, aby nebyli trestně postiženi. Čímž bude zmařeno plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci a bezpečnostního sboru, spočívající v tom, aby tyto orgány náležitě zjišťovaly trestné činy a aby pachatelé trestných činů byli podle zákona spravedlivě potrestáni,“ stojí v žádosti o povolení odposlechů ze srpna 2012, kterou podepsali tehdejší šéf odboru nelegálních obchodů ÚOOZ Marek Foglar a vedoucí odboru padělání ÚOOZ Vendula Kwasniaková.
Byla v tom politika
Z další práce detektivů vyplývá, že tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta nemluvil na tiskové konferenci po zátahu, že s ním politika nesouvisí, úplně pravdu. Celý případ se totiž odvíjel výhradně na politické bázi a ulpěli v něm politici ODS a lidé na ně napojení. Dalším z podezřelých byl a dosud je pražský lobbista Ivo Rittig. Detektivové z odposlechů zjistili, že Rittig používá ke svým konspirativním schůzkám pokoj v hotelu Ventana nedaleko pražského Staroměstského náměstí a prostory své vily na pražských Vinohradech. Rittig se měl scházet se státními úředniky, politiky, advokáty, podnikateli a lobbisty. Měl řešit mimo jiné napojení na Ministerstvo zemědělství, Pozemkový fond nebo státní pivovar Budvar v Českých Budějovicích.
Policisté zadokumentovali především Rittigovy schůzky s advokáty Tomášem Jindrou a Davidem Michalem. Jindra pak měl uplatňovat svůj vliv v roli poradce tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (oba členové ODS). „Jindra je s ohledem na své postavení schopen ‚legálně zakotvit‘ činnosti prováděné touto skupinou a dále podpůrnými stanovisky ovlivňovat činnost dalších orgánů a institucí v jejich prospěch. Svojí činností by se tak měl podílet na trestném činu sabotáže...“ stojí dále v žádosti o povolení odposlechů.
Advokát David Michal pak měl být podle policejních zjištění v úzkém kontaktu s politiky a dalšími lidmi z veřejného života. Měl docházet do sídla premiéra, Kramářovy vily, kde měl navštěvovat „neztotožněné osoby“, na základě pokynů Ivo Rittiga pak měl s osobami jednat v sídle Úřadu vlády, Hrzánském paláci. Michal měl figurovat ve statutárních orgánech mnoha firem, které sídlily v daňovém ráji na Kypru. „Prostřednictvím těchto firem je zneprůhledňován tok finančních prostředků z veřejných zakázek a z dalších veřejných zdrojů,“ stojí také v policejním dokumentu.
„Stykovou osobou“ všech zmiňovaných pak měla být ředitelka sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová. Ta měla být v úzkém kontaktu s dalšími vlivnými členy ODS Patrikem Oulickým z Ústí nad Labem, Alexandrem Novákem z Chomutova, kterým se přezdívalo kmotři, nebo právníkem z Litvínova a opět členem ODS Danielem Volákem. Právě Nagyová měla prostřednictvím svého vlivu na premiéra a partnera Petra Nečase ovlivňovat personální politiku dle požadavků lobbistů, aniž by o tom ministerský předseda dle detektivů věděl. „Tyto kroky činí koordinovaně a v přímé spolupráci s výše popsanou skupinou osob, a to jak k jejich, tak ke svému prospěchu a prosazení vlastních cílů,“ napsali detektivové ÚOOZ do žádosti o povolení odposlechů.
Policie požádala o odposlech telefonu Jany Nagyové na 4 měsíce. Následně byl odposlech prodloužen. Proč odposlechy? Protože „závažnost popsané trestné činnosti není možné zjistit jiným způsobem s přihlédnutím ke skutečnosti, že je podezřelými prováděna konspirativně, čímž je její zadokumentování podstatně ztížené“. Vyšetřování nabylo olbřímích rozměrů, na zásahu se podílely stovky policistů. Padla vláda a do politiky se podařilo prosadit novým subjektům, v čele s hnutím ANO 2011, jehož šéf Andrej Babiš býval v té době i minulosti v úzkém kontaktu s šéfem odboru nelegálních obchodů ÚOOZ Markem Foglarem, který v té době používal krycí jméno Šípek.
Ani jeden z popsaných trestných činů se po pěti letech od zatčení podezřelých nedokázalo policistům u soudů prokázat, respektive dosud nepadla pravomocná rozhodnutí. Jednotlivým větvím celého případu se budeme věnovat v následujícím článku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
