Jsme ufňukaní a nechceme dělat rukama, řekl o Češích Vlastimil Vondruška. A xenofobie? To je úplně jinak, vyložil z historie

20. 10. 2016 11:10

REPORTÁŽ „Češi určitě nejsou xenofobní ani rasisté. Už ve 13. století přijali německé kolonizátory do svých pohraničních oblastí, ale ti pak museli ctít českého panovníka, naše zákony, zvyky a víru,“ vyjádřil se i k současné uprchlické krizi s historickou paralelou renomovaný akademik, ale především velmi úspěšný autor desítek historických románů Vlastimil Vondruška, který přijel do ostravského Knihcentra představit svá nejnovější díla – Stranu štěstí a Breviář pozitivní anarchie, ve kterých se s humorem věnuje i poměrům v současné české politice.

Jsme ufňukaní a nechceme dělat rukama, řekl o Češích Vlastimil Vondruška. A xenofobie? To je úplně jinak, vyložil z historie
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Akademik, spisovatel Vlastimil Vondruška v ostravském Knihcentru
reklama

V první části besedy se nejčtenější autor z českých veřejných knihoven věnoval právě proběhlým senátním a krajským volbám a přiznal se, že on sám politikům zrovna moc nevěří. „Sledoval jsem různá hesla na billboardech a představoval jsem si, jaké by to bylo, kdyby se ty sliby opravdu do slova vyplnily. Jeden z politiků z našeho kraje, kterého osobně znám, tam například sliboval, že postaví 30 školek. Vím, že si sám budoval kůlnu; a jelikož si trámy nezavětroval, tak mu to za chvíli celé spadlo. Naštěstí se do vyšší politiky nedostal, takže se o naše děti už nemusíme bát,“ uvedl svou besedu s humornou nadsázkou spisovatel Vondruška.

„Samozřejmě všichni politikové také tvrdí, jak zatočí s korupcí, ale postupem času je to všechny tak nějak přejde. Na tom není nic moc divného, protože už před 5 tisíci lety odhalili archeologové případ úředníka, který pro faraona z třetí dynastie stavěl zavlažovací systém, který předražil a o peníze se pak rozdělil se stavitelem, jenže panovník na to přišel a nechal ho popravit,“ doplnil s úsměvem publicista. Podle jeho dalších slov je současná česká populace hodně labilní a „ufňukaná“ na rozdíl od našich předků, které stíhaly různé katastrofy, epidemie smrtelných nemocí a války, a přesto prý byli, podle historických pramenů, daleko pozitivnější než dnešní lidé. „Tehdy si kladli reálnější cíle – něco se pořádně naučit, uživit se tím a pak založit rodinu, o kterou se mohli starat. Teprve až se to povedlo, začali rozšiřovat majetek pro svoje děti. Dnes se už nemusíme až tak snažit, to ani ve škole, kde s inkluzí nebude velká konkurence, a přinejhorším může někdo skončit na sociálních dávkách. Všichni také usilují o to dosáhnout vysokoškolského vzdělání, takže na jednoho pokrývače potom máme 15 psychologů,“ pokračoval ve své vtipné kritice uznávaný historik.     

Anketa

Věříte Andreji Babišovi jeho obdiv k dalajlámovi?

hlasovalo: 6120 lidí

Naši zem i dědictví si musíme chránit

Vlastimil Vondruška také není zřejmě zastáncem stejně jako bývalý prezident Václav Klaus teorie globálního oteplování. Podle jeho slov je astronomy vědecky prokázáno, že sluneční svit má v průběhu staletí své cykly, kdy bývá někdy hodně intenzivní a potom zase dost zeslabuje, na což vždy velmi citlivě reaguje lidská civilizace. „I když právě v těch teplejších dobách docházelo jako například v 10. století k největším vlnám obydlení a vznikala velká města a vesnice, tak právě ochlazení a tragičtější momenty vždy vybudily lidstvo k větší aktivitě a zásadnějším objevům. Ve 13. století, kdy sluneční svit znovu poklesl, vznikla renesance a ve století sedmnáctém zase baroko a začalo se vyrábět v prvních manufakturách. Nejsem si tedy jist, že právě v těchto obdobích, kdy poklesl počet obyvatel, to bylo pro národy takovým negativním jevem, aby musely podporovat nárůst populace, a to i třeba z vnějšku masivní migrací,“ konstatoval publicista, který se potom začal věnovat tomuto fenoménu dnešních dnů.

„To přece není uprchlická krize, co dnes můžeme vidět, ale regulérní expanze. Češi určitě nejsou xenofobní ani rasisté, i když xenofobie – strach z cizího, neznámého – není pro lidi nic neobvyklého. Už ve 13. století jsme totiž přijali německé kolonizátory do svých pohraničních oblastí, ale ti pak museli ctít českého panovníka, naše zákony, zvyky a víru. Pak u nás nacházeli velmi často útočiště Židé, v posledních desítiletích Rusové, kteří utekli před revolucí, a teď tady žijí desetitisíce Vietnamců a Ukrajinců. My ale přece máme za povinnost chránit si zem a dědictví od našich předků, které nám tady zanechali díky své tvrdé práci a mnohdy i za velkých obětí. Proto musíme být opatrní. Také ve starověkém Řecku či Egyptě měli odstup vůči barbarům. Politikové jsou v tom však lehkomyslnější než šlechta. Jejich majetek to není, a tak by pořád rozdávali peníze i půdu. Já jsem někdy dost smutný z té mnohdy málo zodpovědné politiky Evropské unie, jak se vyznačuje špatnou sebereflexí. Migrantům nemůže nic vyčítat, oni se snaží jít za lepším, ale my musíme přijmout ta správná rozhodnutí, abychom si chránili naši civilizaci. Lidé u nás se právě nejvíce obávají chaosu a ztráty bezpečnosti,“ vysvětloval Vlastimil Vondruška s tím, že bychom měli hledat sílu a řešení především sami v sobě a na nikoho se nespoléhat. „Národ má jen takové politiky, jaké si sám zaslouží,“ zakončil pak besedu známým bonmotem.     
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Štěpán
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Xaver? Lipovská? Volba do ČT je tu a nastal poplach: Víme, kdo začal „blbnout”, a proč

20:33 Xaver? Lipovská? Volba do ČT je tu a nastal poplach: Víme, kdo začal „blbnout”, a proč

Jaká je budoucnost České televize? Jasněji by mohlo být ve středu, kdy poslanci mají zvolit poslední…