Nepoznali, že má covid! Maminka, 60 let. Teplota, v komatu, vyčerpání, selhání ledviny. Scény přes telefon

13.10.2020 13:37

REPORTÁŽ /AKTUALIZOVÁNO/ O co nejlepší péči pro svou maminku bojuje Alena z jižních Čech. Má strach, zda nedošlo k zanedbání lékařské péče, když covidové pacientce v těžkém stavu odmítli aplikovat remdesivir a zprvu i plazmu. Kauzou jsme se zabývali několik dní.

Nepoznali, že má covid! Maminka, 60 let. Teplota, v komatu, vyčerpání, selhání ledviny. Scény přes telefon
Foto: Nemocnice Český Krumlov
Popisek: Ilustrační foto z Nemocnice Český Krumlov
reklama

Do nemocnice se Alenina maminka dostala až po týdnu, kdy ji praktička léčila na zánět průdušek. Jen pár dní po dovršení 60. narozenin skončila hospitalizovaná, v umělém spánku, s plicní ventilací a selhávaly jí ledviny. Oslovili jsme lékařku, špitál i záchrannou službu, která nedovezla ženu do českobudějovické nemocnice se specializací na covid, ale do Českého Krumlova, kde v době příjmu byla jedinou pacientkou s koronavirem.

(AKTUALIZACE 18. října:  Poté, co respondentka tohoto příběhu byla za své snahy napadána na sociálních sítích, jsme akualizovali text ve smyslu, aby nemohla být identifikována její totožnost. Její plnou totožnost však redakce zná a v případě jakéhokoli zákonného oprávnění, například ze strany Policie ČR, ji je schopna sdělit. Tímto se čtenářům omlouváme, že příjmení a bližší krajová lokace respondentky byly z těchto oprávněných důvodů z textu vyjmuty, a apelujeme na mezilidskou solidaritu, zejména vůči osobám, které bojují o život svých nejbližších. A propos – matka respondentky je naživu a její stav se lepší, stále je však v nemocniční péči. Red.)

Anketa

Akceptujete nově vyhlášená vládní opatření?

81%
19%
hlasovalo: 24102 lidí

Lékařka, záchranka, špitál – kde je kámen úrazu?

„Obvodní lékařka mohla podcenit diagnózu mé maminky, která měla teplotu, kašel, stěžovala si na špatné dýchání a bolest na hrudi, navíc je onkologický pacient. V ordinaci jí byl změřen tlak, který byl tak nízký, že se jí udělalo mdlo. Byl zavolán můj otec, který čekal venku v autě, aby pro maminku došel. Musel ji při odchodu podpírat. Léčena byla antibiotiky na zánět průdušek, které jí po týdnu nezabíraly a její stav se tak prudce zhoršil," začíná dcera vyprávění a pokračuje:

„Otec totiž ještě lékařce volal, že mamince  antibiotika nezabírají a že bude potřebovat asi léky jiné. Rovněž nás upozornil na to, že si sama přečetla na příbalovém letáčku, že tyto léky zřejmě nesmí užívat. Jiné léky si měl vyzvednout další den, bohužel večer už odvážela maminku záchranná služba. Převezena byla do nemocnice v Českém Krumlově, která s léčbou covidu nemá tolik zkušeností a ona byla první jejich pacientkou s koronavirem, navíc v kritickém stavu.“  

Považuje za nešťastné, že ihned u praktické lékařky nebyla vystavena žádanka na covidový test a příznaky dušnosti, horečky a celkové slabosti byly přičteny pouze zánětu průdušek i poté, co žena zkolabovala přímo v ordinaci. „I přesto ji předala jejímu manželovi, ať jí pomůže odejít,“ vzpomíná na počátky zhoršeného stavu dcera, které na postupu ordinace prostě chyběla zvýšená obezřetnost zvláště nyní, kdy covidových případů přibývá.

Obvodní lékařku jsme napřímo oslovili. „Děkuji vám za informaci a já se podle ní zařídím,“ sdělila s tím, že více nemá zájem komentovat.

Boj o léky, výsměch. Ale najednou to šlo…

Rodina prvně propadla zoufalství, když zjistili, že maminka je v umělém spánku, ale zamítli jí i poskytnutí remdesiviru. „Nedostala první den remdesivir – prý z důvodu, že už je na plicní ventilaci a její zdravotní stav je natolik kritický, že jí byl zamítnut. Nedostala ani rekonvalescentní plazmu s protilátkami od vyléčených covidových pacientů. Dostala jen dexametazon, což je lék ze skupiny kortikosteroidů, který se používá u léčených onkologických pacientů,“ uvádí Alena, nechápala, proč nebyla možná léčba i jinými experimentálními léky, když byl zamítnut remdesivir. Protože podobné péče se dostává i pacientům v podobných i méně těžkých stavech.


Vybraným pacientům, kteří mají potvrzenou infekci novým typem koronaviru, jsou hospitalizováni a jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci, je tato léčba zpřístupněna i v ČR, a to na základě výjimky Ministerstva zdravotnictví ČR

Jak již bylo publikováno na stránkách Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL), už v dubnu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vydala doporučení pro tzv. compassionate use program  neboli „program pro soucitné použití remdesiviru“. Účelem tzv. compassionate use programu (program pro soucitné použití) je poskytnout pacientům s život ohrožující, dlouhodobě nebo vážně invalidizující nemocí přístup k léčbě, která je ve vývoji a která dosud nezískala registraci. Covid-19 takovou nemocí je, neboť ve vážných případech může způsobit zápal plic, závažný akutní respirační syndrom, selhání více orgánů až smrt.

Stanovisko EMA bylo (jak SÚKL uvedl 8. října) nyní rozšířeno také na pacienty, kteří nejsou závislí na umělé plicní ventilaci, a uvádí také možné zkrácení léčby remdesivirem na 5 dnů. Více zde. Co se týče doby nasazení od nákazy, zmiňuje SÚKL údaj ze studie NCT04292899: Ve výzkumné analýze měli pacienti, kteří dostávali remdesivir do 10 dnů od nástupu příznaků, lepší výsledky ve srovnání s těmi, kteří byli léčeni po více než 10 dnech příznaků.


Měla pocit, že její zájem o maminčin stav a snahy udělat i ze své strany cokoli pro její záchranu lékařům vadily, zvláště když projevila zvýšenou znalost například o fungování vitamínu D, dostupné medikaci a plazmové terapii a jejím funkčním dávkováním; a pídila se po přesnějších zdravotních datech, aby si ověřila, zda se vůbec lékaři snaží její matku zachránit.

S vitamínem D se jí jeden z lékařů prý doslova vysmál s tím, že „ten neměříme“ dostává všechny důležité vitamíny v kapačce. Dostala také informaci o podání vitamínu C. „Díky obrovské iniciativě a také známých všude možně, jsem druhý den s mou rodinou doslova vydupala aspoň isoprinosine a vitamín D v několikanásobné dávce, ale jen jednorázově. Mluvila jsem s lékařkou, která léčí covid, a má se podávat 15 kapek Vigantolu obden. I na isoprinosine byl první reakcí výsměch – že prý je to lék starý třicet let. Bratr prostě řekl, ať jí ho ihned nasadí. Zinek nedostala vůbec, přitom se o něm všude též diskutuje,“ popisuje telefonické hovory s personálem.

Se všemi poznatky redakce konfrontovala šéfa nemocnice, předsedu představenstva českokrumlovské nemocnice  Jindřicha Floriána. „Průběh odpovídá těžkému stavu s nedobrou prognózou. Léčba těžkých stavů onemocnění covid-19 je centrálně řízena a v celé republice stejná. Terapie se opírá o stanovisko Online dispečinku intenzivní péče. Tento dispečink, který je řízený našimi nejlepšími odborníky, léčbu remdesivirem v daném případě neschválil,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Toho, že o remdesiviru nerozhoduje místní lékař, si je rodina vědoma.

K ostatním tvrzením ředitel Florián poznamenal:

„Standardně jsou podávány všechny vitamíny včetně tolik diskutovaného vitamínu D. Pacient je léčen všemi léky, které jsou v jeho stavu indikovány. Oficiální informace našich lékařů rodině v žádném případě nebyla podána tak, jak vám byla sdělena. Samozřejmě se hladina měří, i vitamín D byl podáván tak, jak je v současnosti doporučováno. Experimentální léky samozřejmě nepřichází v úvahu.“  (Pozn. red. dexametazon bývá rovněž řazen mezi experimentální léky.)

Co řekli, mě přimělo k hledání dárce. A pak…

A nakonec došlo i na plazmu, jelikož se zajímala o kritéria jejího podání. „Tvrdili mi po telefonu, že rekonvalescentní plazmy je zoufale málo a že ji bohužel nemůže dostat každý, stejně jako remdesivir. Po mých telefonátech do krajské nemocnice a díky ochotné pracovnici nám byla poskytnuta informace, že rekonvalescentní plazmy je dostatek. A pokud bude třeba, ihned ji mamince vyžádají,“ pokračuje, z čeho byla tedy dále konsternovaná.

Když jí lékaři sdělili, že plazmy pro její maminku se prostě nedostává, byla přitom ochotná okamžitě sama s rodinou hledat vhodného dárce. „Během dne jsem přes Facebook byla schopná sama najít tři dárce,“ kroutí hlavou a dodává, jak zareagovali zdravotníci:

„A najednou rekonvalescentní plazma byla. Maminka dostala, jak nám bylo sděleno, dvě dávky a prý se jako vhodný dárce objevil náhodou pacient, který už zemřel. A plazma není tedy dostatečně testována.“ To sice není pravděpodobné, ale důležité pro rodinu bylo, že vidí snahu. Paní Alena nechápe, proč dostala tuto informaci. Zřejmě svým jednáním dostala lékaře do velmi stresové a vyhrocené situace, to přiznává.

Podle ředitele Floriána je plazma podávána v indikovaných případech podle rozhodnutí Dispečinku intenzivní péče a přesného algoritmu. „O dárcích opět rozhoduje Online dispečink intenzivní péče,“ dodal k pokusům o jeho autonomní hledání. Jak se mohl náhle objevit dárce (a proč údajně sdělovali, že mrtvý), nechal již ředitel bez komentáře.

Bez komentáře pak zůstávala i řada otázek pacientčiny rodiny, která byla odkázána na právní oddělení, když projevila zájem nahlédnout do zdravotnické dokumentace. Volat už mohl pouze manžel pacientky, ten ale podle Aleny stav své ženy velmi těžce nese, což se projevuje i na schopnosti o tom hovořit.

Můžeme lékařům důvěřovat?

„Připadali mi v jednu chvíli skoro jako lovci duší. Honí snad čísla do statistik, aby ti mrtví lidé byli," vyjádřila se Alena ve chvíli nejvyššího zoufalství. „Jsem samozřejmě ráda, že máme doktory, ale jak jim máme plně důvěřovat, když vidím, jak se staví k těžce nemocným pacientům s koronavirem. Prostě jim ty experimentální léky nedají. Přiznávám, že jsem už dost psychicky na dně a z laxního přístupu některých lékařů unavená. Pozor, neházím všechny lékaře do jednoho pytle, to v žádném případě!“ podotýká.

„V některých případech mi, dle mého názoru, byly podány nepravdivé informace o stavu plazmy v Českých Budějovicích a o měření vitamínu D. Rozhodně tyto skutečnosti nepřispěly k tomu, abych lékařům plně důvěřovala, takže to z mého hlasu do telefonu bylo zřejmě slyšet, to uznávám... Dokonce je mi dnes toho i celkem líto. Snažila jsem se pouze o hledání společné cesty k uzdravení mé maminky. V žádném případě nesouhlasím s výroky, které slyším ze všech stran, že jsem lékařům diktovala, co mají dělat. Naše rodina chtěla pouze informace o dalších možnostech léčby, když jí bylo zprvu vše odepřeno. Tato snaha nám ze strany lékařů zcela chyběla a moc nás všechny mrzela. Proto ta iniciativa a vyhrocené telefonáty,“ řekla posléze již v emotivně klidnějším stavu. 

„Tu nemoc ještě pořád dokonale neznáme a lidé na ni umírají všude na světě i na těch nejvyhlášenějších klinikách,“ podotkl k tématu mimo jiné nemocniční ředitel Florián.

Alena má dle svých slov s lékaři dobré i špatné zkušenosti, přesto stále vedou spíše ty lepší. Spadá do rizikové skupiny, léčí se se vzácnou chorobou. Jde o vážnou žilní vadu, takzvaný Klippelův-Trenaunayův syndrom (KTS). Po zkušenosti s maminkou se dokonce snaží šířit osvětu ve prospěch lékařů, sdílí různé jejich vzájemné zkušenosti a rady, i výzvy o náboru a hledání nových sester a dárců rekonvalescentní plazmy.

Proč záchranáři nejeli do covidária Budějovice?

Pacientčiny děti se také snažily zjistit, proč covidová pacientka na pokraji života a smrti nesměřovala rovnou do nemocnice v Českých Budějovicích, jak jim původně bylo posádkou záchranky sděleno. „Během převozu se to na základě telefonátu záchranářů s nemocnicí najednou změnilo. Podle tatínka, kterému to sdělili, prý neměli v Budějovicích místo. Vím, že pacienti se tam poslední dny stále přijímají, ale o počtu volných plicních ventilací z toho dne v Českých Budějovicích informace nemám,“ podotkla Alena, která v tom viděla další nejasnosti, možná i pochybení k pacientce, která není ani nijak stará na nějaké „odložení“ do vedlejší nemocnice.

Pokusili jsme se k odpovědi v Českých Budějovicích dostat my. Nemocniční mluvčí a manažerka spokojenosti pacientů a zaměstnanců Iva Nováková ParlamentnímListům.cz dlouho neodpovídala. Mailový dotaz jsme opakovali. Ona odpovědět odmítla: Na opakovaný e-mail – s pouze základními otázkami ke kapacitě lůžek – sdělila, že nemá prostor na dotazy. Věnuje se teď prý totiž plně aktivistické výzvě lékařů.

Sdílnější byla alespoň tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Petra Kafková. Podle ní není obecně neobvyklé, když covidový pacient v rámci Jižních Čech směřuje do jiné než českobudějovické nemocnice. „Pokud nemá prokázaný covid-19 před nástupem do sanitního vozu, je směrován do své spádové nemocnice, kde se otestuje a vyšetří. Pro bydliště dotyčné ženy je to Český Krumlov,“ uvedla s tím, že při vážném stavu, pro který daná nemocnice není vybavena, se pak pacienti převážejí do Tábora nebo Budějovic.

Směřují tam tedy například pacienti s akutním infarktem. „Nebo pokud se ve spádové nemocnici stav pacienta významně zhorší, je rovněž transportován. Ale jinak je v podstatě jedno, která JIP o něj pečuje. Jsou stejné úrovně,“ tvrdí mluvčí záchranářů.

O tom, kde bude který pacient přijat, podle jejích slov primárně rozhoduje krizový štáb, který koordinuje kapacity v rámci nemocnic a snaží se je udržet pod kontrolou. „Osobně mám dobrý pocit z toho, že kolegové v reálu skutečně vědí, co dělají,“ věří, že směrem k záchranářům může veřejnost projevit maximální důvěru.

Rodina, která má strach, že čerstvá šedesátnice byla do Krumlova spíše „odložena“, by prý neměla mít podle mluvčí tyto obavy. Věk podle ní není prvotním hlediskem, podle kterého se o přijetí do konkrétní nemocnice rozhoduje. „Primární je stav pacienta, životní funkce, souběžné diagnózy. A věk naopak – je pro nás vykřičníkem,“ ubezpečuje.

Přežije? A co dál…

V době přípravy tohoto textu redakce obdržela od rodiny informaci, že pacientka je již při vědomí. Těžko říct, co vše nakonec pomohlo, ale během uplynulého týdne nakonec svitla naděje, že šedesátnice svůj boj o život vyhraje. „Komunikuje pomocí tabulky, jelikož je po tracheostomii a nemůže mluvit. Nyní jí už zkouší podávat výživu do žaludku, aby ji nastartovali. Zkouší ji postupně odpojovat od ventilace a je na zkoušku odpojena z dialýzy,“ popsala zlepšení stavu Alena.


Aktualizace k 15. říjnu: Vidíme snahu o vzájemnou spolupráci nemocnice s rodinou, lékaři jsou vstřícní, ochotní a tolerantní. Vychází nám vstříc i se vzkazy pro maminku. Velmi si toho vážíme a jsme vděční, že i přes počáteční neshody a vyhrocené situace má maminka veškerý komfort a péči." Zároveň Alena apeluje na všechny, aby byli k sobě tolerantní a pokud mohou, stali se dárcem rekonvalescentní plazmy, aby jí bylo dostatek.


Veřejnost prý Aleně doporučuje podání stížnosti na Českou lékařskou komoru, o tom zatím nyní rodina neuvažuje – stále se zaměřuje na podporu maminky a doufá ve výraznější zvrat v jejím boji o život. „Vyžádáme si ale záznamy kompletní zdravotnické dokumentace, z nich se dozvíme, jak vše bylo. I rozhovor zdravotnické záchranné služby by měl být součástí dokumentace,“ říká. Přesto stále řada lidí vůbec nevěří, že covid-19 existuje. Skeptické povzdechy se čas od času objeví například na více než pětitisícové stránce Koronavirus na Facebooku, když tam správce umístí informaci o denním přírůstku případů: „Ach jo, samé lži a podvody. Že vás to pořád baví strašit náš národ.“

Pochybnostem nahrávají i přešlapy ministerstva zdravotnictví, když revokuje svou původní informaci jako například před několika dny, kdy média musela informovat takto: „Ve středu v Česku přibylo 2932 případů koronaviru. Původní informaci o nízkém přírůstku 1080 nakažených způsobil technický výpadek webu ministerstva zdravotnictví.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Další články z rubriky

Neřeknu, neřeknu, to taky ne. Chtěli jsme znát detaily ze zásahu proti fanouškům v Praze. Policie tají záznamy i jméno velitele

11:00 Neřeknu, neřeknu, to taky ne. Chtěli jsme znát detaily ze zásahu proti fanouškům v Praze. Policie tají záznamy i jméno velitele

Policejní těžkooděnci za pomocí psů, koní, dělobuchů, a dokonce i vodního stříkače se minulou neděli…