Veřejného slyšení petičního výboru se v Poslanecké sněmovně zúčastnilo více než sto členů Bloku proti islámu. Ještě před začátkem samotného slyšení uvedl předseda tohoto občanského sdružení a zástupce petentů Martin Konvička, že jsou předávány archy se 145 505 podpisy. Předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová dala právě jemu úvodní slovo. Předseda Bloku proti islámu přečetl text „Petice proti povinným kvótám EU pro uprchlíky“ a následně se rozhovořil o rizicích, která s sebou přijímání uprchlíků nese. Ekonomické riziko podle něj spočívá v tom, že chudnoucí Evropa nebude mít na to, aby se o tolik lidí postarala, něco podobného platí i v případě zdravotních rizik.
Poukázal i na demografické riziko, protože uprchlíky jsou především mladí muži. „Ale největší riziko je to, které se jmenuje islám, což je převažující náboženské vyznání většiny migrantů. Islám je válečnická ideologie, která má tendenci se radikalizovat. To vidíme na chování uprchlíků v Itálii, v Rakousku, ve francouzském městě Calais a podobně,“ konstatoval Martin Konvička. Pochválil postoj české vlády, která povinné kvóty odmítá, ale upozornil, že neví, do jaké míry se tomu dá věřit vzhledem k tomu, jak si v této věci počínali při hlasování v Evropském parlamentu zástupci koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO.
Lidi se báli petici podepsat, aby si je za pár let někdo nenašel
Popsal, jak probíhal sběr podpisů, a přitom vyzdvihl, že jen za posledních čtrnáct dnů se jich podařilo shromáždit víc než sto tisíc. „Podepisovali staří, mladí, vysokoškolští pedagogové, bezdomovci, petici podpořili starostové obcí. Setkávali jsme se ale i se strachem lidí, kteří říkali, že by to i podepsali, ale co když si je někdo za pár let kvůli tomuto seznamu najde. Objevily se i útoky na ty, co sbírali podpisy. Přitom jsme poslední hrází před tou radikalizací, jaká byla vidět při sobotních událostech v Bratislavě. Je třeba se zamyslet, zda ten humanismus pocházející z padesátých let minulého století není sebevražedný. Uprchlíci islámské víry představují bezpečnostní riziko,“ varoval Martin Konvička s tím, že lze přijímat blízkovýchodní křesťany nebo ateisty.
Psali jsme:
Náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek ve svém vystoupení poukázal na to, že nynější migrace je bezprecedentní počtem lidí a také organizovaným zločinem. Česká republika podle jeho slov souhlasí s většinou komplexního plánu Evropské unie na řešení tohoto problému, ale rozhodně odmítá zavedení povinných kvót. „Chceme zabránit tomu, aby se o kvótách vůbec hlasovalo,“ vysvětlil postoj České republiky. Úřad vlády zastupoval na veřejném slyšení Jan Král, jenž zdůraznil, že pozice vlády je v tomto bodě jednoznačná. Za klíčové pak označil řešení příčin, ale i při řešení důsledků je třeba projevit solidaritu a vedle toho razantně bojovat proti převaděčům a obchodníkům s lidmi.
Nemíchejte do toho islám, řekl Komárek a sklidil bouři nevole
Zpravodaj k této petici Martin Komárek poukázal na katastrofální situaci především v Sýrii, jejímž uprchlíkům musíme pomoci. „Petice se vlamuje do otevřených dveří, protože v této věci existuje jednotný postoj premiéra, ministra vnitra, vlády, sněmovny, prezidenta. Ale zároveň chceme a musíme pomáhat. To stanovisko je jednoznačné. Nemíchejme však do toho ‚ne islámu‘. Nerozlišujme děti podle toho, do jakého náboženského prostředí se narodily. Svoboda náboženství musí být zaručena všem,“ připomněl poslanec hnutí ANO Ústavou garantované právo jakéhokoli náboženského vyznání.
„Vůbec nechápu, co tím pan Komárek chtěl říct. Vy odmítáte řešit, v jakém náboženství se ty děti narodily? Dítě muslima je automaticky muslim,“ rozpálil se první z diskutujících. Předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová ho však přerušila s odůvodněním, že petice se týká kvót, a tak se nebude diskutovat o islámu. Přesto dotyčný stačil ještě dodat, že není možné dovážet do České republiky děti muslimů a že nemáme právo do země zavléct nějaké muslimy. Rozum mu prý nebere, jak můžeme nerozlišovat mezi obětí a vrahem. Další z řečníků prohlásil, že právo šaría je v přímém rozporu s českou Ústavou.
Vláda by měla být velmi vděčná této petici, že zesiluje její mandát
Bývalá politička ČSSD a nyní členka výboru Bloku proti islámu Jana Volfová se pozastavila nad tím, že vláda zatím neřekla, jak se hodlá bránit, pokud dojde k rozhodnutí o přijetí kvót, protože podle Lisabonské smlouvy nemohou jednotlivé členské země rozhodovat o migraci samy. „Není to tak, že vláda hraje divadlo? Aby pak naoko dobrovolně nepřijala to, co by nám Evropská unie jinak přidělila. Třeba třicet tisíc a řekne, že je to dobrovolné,“ upozornila Jana Volfová. S ojedinělým hlasem pak přišel přítomný cizinec žijící v Česku, když tvrdil, že 1300 uprchlíků představuje pro Českou republiku setinu procenta a stejně tak 40 tisíc pro Evropskou unii. „Copak tu pro tak nízký počet nemáme místo?“ podivil se.
„Nejde o třináct set uprchlíků, ve skutečnosti hrozí desetitisíce lidí, kteří nelegálně překračují naše hranice,“ zareagoval člen petičního výboru a hnutí Úsvit Karel Fiedler. Podle něj je zásadní otázkou, co se stane, pokud Česká republika kvóty odmítne, ale Evropská unie je schválí. „Vláda by měla být velmi vděčná této petici, že jí dává ještě silnější mandát pro svůj postoj,“ poznamenal. Další z řečníků se pozastavil nad tím, že se po území Evropské unie mohou pohybovat tisíce lidí, kteří porušují její zákony. Za samostatnou kapitolu označil mainstreamová média, z nichž se dozvíme leda o inženýrovi z Afriky, jehož cestu zasponzorovalo patnáct bratrů, ale o situaci v některých částech Londýna, Stockholmu, nebo na okraji Paříže se nedozvíme nic.
Kdyby byly přeškrtnuté synagogy, to by bylo také možné?
Atmosféra v jednom ze sálů Poslanecké sněmovny pořádně zhoustla po vystoupení editora Britských listů Jana Čulíka, který ho zahájil poukazem na placky s logy Islám v České republice nechceme, které měli mnozí přítomní připnuté. „Židy v České republice nechceme? Křesťany v České republice nechceme? Kdyby byly přeškrtnuté synagogy, to by bylo také možné? Tak proč je tedy možné nosit knoflíky s přeškrtnutými mešitami? Považuji za ostudné, že se lidé v České republice takto chovají. Žiju ve Velké Británii a tam je osm procent muslimského obyvatelstva. Ti lidé mají právo být přijati, protože jim hrozí smrt,“ hlasitě pronášel Jan Čulík, jemuž řeč přerušovaly nesouhlasné poznámky nebo i smích.
Jak jednání o petici reflektuje Jan Čulík? Čtěte ZDE
Od následujících řečníků se mu za to dostalo tvrdé kritiky včetně připomínek spousty nezletilých britských dívek znásilněných muslimy. „Vadí mi, že pan Čulík označil 145 a půl tisíce lidí za zločince. A k té svobodě vyznání musím dodat, že v posledním odstavci se píše, že mohou být zrušena, pokud omezují práva a svobody jiných,“ reagoval Martin Konvička. S osobní poznámkou pak přišla předsedkyně petičního výboru. „Před rokem 89 se volalo po otvírání hranic, teď byste je chtěli zavírat? Navíc Česká republika jako součást Evropské unie i NATO má svou odpovědnost za rozvrácené země, o nichž se tu hovořilo. A copak se budeme z italských pláží dívat, jak se kousek od nás topí děti imigrantů?“ zeptala se Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Velká část uprchlíků jsou ženy a děti, ozbrojení muži jsou nesmysl z Facebooku
To exposlankyně Jana Volfová přispěchala s příhodou ze Švédska, kde se na jedné ze škol bojí vyvěsit švédskou vlajku, aby se nedotkli muslimských žáků. „Nezapomínejme ani na zdravotní rizika, o nichž se v souvislosti s migranty tolik nemluví. Nedokážu si představit, že bychom takové množství lidí s nejrůznějšími cizokrajnými chorobami byli schopni léčit nebo je dát do karantény,“ varovala Jana Volfová. Slovo si vzal znovu Jan Čulík s tím, že se šíří spousta nesmyslů. „Třeba o těch bojovnících, co se sem dostávají. Velká část těch uprchlíků jsou ženy a děti. To jsou nesmysly z Facebooku, že to jsou ozbrojení muži. A muslimové v Británii neustále zdůrazňují potřebu tolerance,“ zakončil Jan Čulík svou řeč za rostoucího nesouhlasného dupotu, bouchání do lavic a sílícího smíchu.
Na závěr ještě zareagoval na některé ze vznesených dotazů náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek. „Nedá se vyloučit, že můžeme být v otázce kvót přehlasováni. Pak by Česká republika měla přijmout 1400 uprchlíků během dvou let. Kdyby na ně Česká republika nepřistoupila poté, co by je Evropská unie schválila, následovaly by sankce. Ale zatím se nepředpokládá, že by k přehlasování došlo, a ani to, že bychom případný výsledek hlasování nerespektovali,“ vysvětlil Ivo Šrámek. Zpravodaj této petice Martin Komárek poté vysvětlil, že není důvod přijímat žádné usnesení, ale že petenti upozornili na závažný problém.
Znění petice:
My, občané České republiky svým podpisem petice stvrzujeme, že žádáme vládu této země, aby rázně odmítla veškeré návrhy Evropské komise a Evropského parlamentu na zavádění povinných kvót pro uprchlíky. Jsme přesvědčeni, že udělování azylu by mělo zůstat čistě v kompetenci národních států. Souhlasíme s tím, aby naši humanitární pracovníci v přiměřené míře pomáhali přímo na území daných států, tak jak to běžně dělají v případě různých živelných katastrof. V hromadném přijímání kulturně velmi odlišných, zejména muslimských imigrantů, ale spatřujeme obrovské bezpečnostní a ekonomické riziko pro naši zemi i její demokratické zřízení. V případě, že Evropská komise bude přes odpor ČR vynucovat, legislativně či jakýmkoliv jiným způsobem, umísťování imigrantů (uprchlíků) v ČR, žádáme Vládu ČR a Parlament ČR, aby iniciovaly kroky k vypsání národního referenda v této otázce.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
