Politická a mediální scéna nadále žije prakticky jediným tématem. Nemocným prezidentem republiky a návrhem senátorů zbavit ho (údajně dočasně) ústavních pravomocí. 

ParlamentníListy.cz již upozorňovaly na některé otazníky, které kolem celé kauzy panují. Kompletně se potvrdily informace ParlamentníchListů.cz z úterního rána, že pokud by došlo ke zbavení Miloše Zemana prezidentských pravomocí, přijdou výrazné snahy o kompletní „vyčištění“ Hradu od jeho nejbližších spolupracovníků. K překvapení mnohých se na tuto vlnu přidal i dosluhující premiér Andrej Babiš. 

Ústavní právník Jan Kysela, který se kromě jiného podílel i na sepsání odpovědí ÚVN pro senátory stran prezidentova stavu, nyní ale upozorňuje, že rozdávání vyhazovů Zemanových blízkých spolupracovníků lidmi, kteří dočasně pravomoci převezmou, je velmi problematické a nejasné. 

Nejasností ale neubývá, spíš naopak. Pro pořádek nejprve připomeneme, že ani po třech dnech naše redakce neobdržela z Ústřední vojenské nemocnice odpovědi na dvě základní otázky, zda se zasláním odpovědí a jejich obsahem vyslovil souhlas jednak prezident a také jeho rodina (o tom více ZDE). Po dalších urgencích napsala mluvčí ÚVN Jitka Zinke, že naše dotazy „zaslala k zodpovězení právnímu oddělení“.

Dosud se také téměř nikdo nezabýval otázkou, co přesně znamená názor nemocnice, která senátorům napsala, že prezident Zeman není aktuálně schopen vykonávat „žádnou pracovní činnost“. Rozumí se výkonem pracovní činnost plnění ústavních povinností, či nikoliv? Na základě čeho nemocnice tuto skutečnost posuzovala? Není mezi pracovní činností a schopností vyjádřit svobodnou vůli k ústavnímu aktu podstatný rozdíl?

Výkon pracovních činností a plnění ústavních povinností jsou podle ústavního experta Zdeňka Koudelky zcela odlišné věci. „Jde o dvě jiné kategorie. Jinými slovy, pracovní povinnost a výkon ústavních funkcí jsou naprosto jiné pojmy označující dvě různé věci. Skutečnost, že člověk nemůže jít do práce, tedy prezident třeba nebude chodit do pracovny na Pražském hradě, ale bude v nemocnici a nepřijme nějakou zahraniční návštěvu, je jedna věc, ale pokud toto dělat nemůže a leží v posteli, může podepsat dopis, jmenování či spoustu věcí. Není na tom nic mimořádného. Výkon pravomocí prezidenta by byl znemožněn jen tehdy, kdyby nebyl schopen projevit svoji vůli určitým způsobem, například podpisem jmenování předsedy vlády, zákona, anebo nebyl schopen posoudit, že to, co dělá, skutečně dělat chce,“ vysvětluje právník.

„Z vyjádření Ústřední vojenské nemocnice nemohu vůbec dovodit, nakolik je prezident schopen, či neschopen vykonávat svou funkci. Pracovní povinnost se nerovná neschopnost výkonu ústavních funkcí,“ sděluje kategoricky docent Koudelka.

Pokud nakonec Parlament skutečně bude o zbavení prezidenta pravomocí rozhodovat na základě prezentovaného dopisu z ÚVN, nebude to dostatečné. „Bohužel se u nás děje to, že totéž, co se dělo za prezidentského mandátu Václava Havla, se hodnotí jinak než to, co se dělo za funkčního období Václava Klause a dnes Miloše Zemana. Působí to dojmem, že hlavním měřítkem je, kdo má a nemá Zemana rád. Václav Havel byl ve velmi těžkém stavu v rakouské nemocnici, v Innsbrucku, a přesto nebyl zbaven pravomocí. V nemocničním ošetření strávil mnoho času, ale v nemocnici bez problému podepisoval zákony a různá rozhodnutí. A to i přesto, že nebyl schopen výkonu běžné pracovní činnosti a chození do hradní kanceláře. To není pro výkon ústavních pravomocí prezidenta republiky nezbytné,“ má jasno Zdeněk Koudelka.

„Radek Vondráček byl velmi kritizován za to, že prezidenta v nemocnici navštívil, ale já tuto návštěvu považuji nejenom za možnou, ale za správnou. Když k sobě prezident někoho pozve, dotyčný má přijít. Bylo by zcela na místě, aby prezidenta třeba jen na chvilku navštívil premiér, ale i budoucí předseda vlády Fiala či budoucí předsedkyně Sněmovny, aby na místě zjistili, nakolik vyjadřuje své názory, je schopen komunikovat, a tím pádem i vykonávat své pravomoci. Trošku mi to připomíná Mnichov, kdy jsme říkali o nás bez nás. Tady se rozhoduje o Miloši Zemanovi, který je ve stejném městě jako Parlament, a přitom z relevantních představitelů nové formující se koalice nikomu nestojí za to, aby se v tak vážné věci u prezidenta ohlásili a krátce pohovořili,“ navrhuje.

ÚVN po návštěvě Radka Vondráčka konstatovala, že šlo o narušení běžného chodu nemocnice a Vondráček tam neměl chodit. Následně nastavila režim, že nepustí k prezidentovi nikoho, koho nemocnice neschválí. Podle docenta Koudelky je tento postup nepřijatelný. Může prý dojít k izolaci prezidenta, který nemůže, i kdyby chtěl, projevovat svou vůli.

„Vyjádření ÚVN považuji za zásadní nepochopení práva člověka jednat, i když je nemocný. Prezident nebyl zbaven svéprávnosti a prezident může rozhodnout o tom, kdo k němu přijde, nebo nepřijde. Policie ani nemocnice nesmějí jeho rozhodnutí cenzurovat a návštěvy omezovat,“ je si jistý ústavní expert. 

Fotogalerie: - Brífink hradního kancléře

Nelíbí se mu ani pochybnosti kolem odpovědí ÚVN senátorům, zda prezident či jeho rodina něco takového schválili. „Celé toto jednání považuji ze strany vojenské nemocnice za velmi pochybné. Hodnotím to i jako možnost účasti na puči proti prezidentu republiky. ÚVN se podle povinnosti stará o prezidenta republiky a je vybavena i na to, aby prezident mohl své pravomoci vykonávat i tam. Nemocnice nemůže zasahovat do výkonu prezidentských pravomocí, nemůže mu omezovat návštěvy proti jeho vůli a to, že o něm poskytuje zprávy, aniž by to minimálně prezidentu republiky dala na vědomí, hodnotím jako jednání veskrze zákeřné. Nejenom prezident, ale každý pacient má právo seznámit se se svou zdravotnickou dokumentací a má právo seznámit se s tím, co o jeho stavu nemocnice napíše třetím osobám. Pokud ÚVN tyto informace prezidentu republiky nesdělila, je to skandální,“ uzavírá docent Zdeněk Koudelka.

Zastavme se ještě u porovnání s prezidentskou érou Václava Havla, na kterou ústavní právník Koudelka narážel. Václav Havel byl podle oficiálních zpráv ČTK během třinácti let ve funkci hospitalizován sedmnáctkrát. V nemocnici strávil celkem 230 dnů, tedy sedm a půl měsíce. A pokud bychom počítali i domácí léčení, Havel promarodil přes 300 dnů, tedy skoro celý jeden rok.

Někdy šlo o méně, jindy o mimořádně vážné stavy. Prvnímu českému prezidentovi během jeho mandátu visel několikrát život na vlásku a podrobil se několika náročným zákrokům, které ho v nemocnici zdržely delší čas. 

Patrně nejdelší odmlku od úřadu měl Václav Havel na přelomu let 1996 a 1997. Od 25. listopadu do 27. prosince byl hospitalizován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde mu lékaři kvůli zhoubnému nádoru odebrali polovinu pravé plíce. Plně úřadovat však Havel podle ČTK začal až 1. března 1997. Ve výkonu funkce tak byl omezen přes tři měsíce. Ani přes tyto vážné komplikace ovšem tehdy nedošlo k tomu, že chtěl někdo prezidenta Havla zbavovat ústavních pravomocí. V případě prezidenta Miloše Zemana o tom někteří politici začali mluvit v řádu desítek hodin po jeho hospitalizaci.

Ing. Miloš Zeman

• BPP
• První přímo zvolený prezident ČR
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Miloš Vystrčil

• ODS
• senátor

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Drahoš v sobě pořád nosí tři roky starou prohru se Zemanem? Nacher si drsně rýpl

Porušení zákona. Obětí Zeman. Advokátka jasně

Rakušan řekl, kde se bude vyhazovat. Konkrétně

„Ze Zemana vězeň. Vezmou všechno. Vymetou Hrad.“ Budou se prý dít věci

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.