Podívejme se, proč vejce nejsou – a není to jen problém v Česku. Proč může být také i hůř.
Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?Anketa
Globalizace
„Tahle globalizace je setsakramentská věc,“ říká jeden z prodejců vajec na ranních trzích v Plzni. A má pravdu. Lidé jsou za tři koruny za vejce ochotni vystát několikahodinovou čekací frontu. Na „burze“, která je primárně určená spíše oblečení, průmyslovému zboží nebo případně konzervám, se už podupalo nejedno vejce. Z nedalekého vejprnického chovu sem občas prodejci přivezou nějaké to plato. Ale musíte si přivstat – v sedm hodin ráno už může být sloveno. Nějaká omezení nejsou, a tak jedna žena si třeba bere rovnou plat šest. Ale možná, že ji křivdíme a má doma nějakou pekárničku.
Tak, jak se kdysi stanovalo před Tuzexem, dnes pomalu očekáváme stanové městečko na vejce. Inu, doba s mění…
Bída o vejce je i v Německu. Odhaduje se, že v západní Evropě je až o třetinu méně vajec, než by mělo být. Důvodem jsou jednak restriktivní opatření EU a nutnost zrušit klasické klecové chovy. A dále pak ptačí chřipka, která s divokými ptáky táhne Evropou, neznaje hranice. Vybíjejí se chovy po tisících. Nejen slepic, ale třeba i kachen nebo hus. Ale nejvíce je to právě znát u slepic.
Kupodivu, zatím je „jatečných“ kuřat a slepic ještě dost. Držíme se my i Poláci, ale jinak je to bída. Navíc ještě v rámci unie jsou některé státy, jež těm jiným příliš nedůvěřují. Třeba právě v chovu slepic, respektive vejcích. Benelux je známý problémy chemických látek, které se před nějakými pár lety náhodou našly. Nejhorší to snad bylo v Belgii. Jak to vypadá jinde, čert ví.
Fotogalerie: - Zakupy w Polsce
Dovážejí se sem vejce nejen polská, ale i z Pobaltí. A jaká je situace na Balkáně, nikdo z nás vlastně neví. Tam ale mají přece jen větší množství kura domácího ještě v domácnostech – samozřejmě že nikoliv v panelácích…
Vejce od dobrého vzduchu se cení
„Podívejte se, kam až ty ceny šly,“ klepají si někteří na hlavu při pohledu na šumavská vejce na plzeňských farmářských trzích. A na druhé straně vidíte, jak rychle ubývají. Takže zájemci jsou a není jich málo. „Beru je hlavně na jídlo,“ říká podstaditý pán středního věku. „Ani do těsta nebo tak, to by byla přece škoda, ale spíš na hemenex anebo pěkně na měkko. Malé balení šesti kusů je s „dýškem“ za padesátku.
Psali jsme:
Šumavská vejce jsou už ale na trzích tradicí, jde o volný chov, žádné haly nebo dokonce klece. Pak se nemůžeme divit, že cena je prostě taková – jaká je. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho to vydrží, protože i náklady rostou.
„Když se vypne proud, tak bude po chovech,“ prorokuje paní v černém, která si asi libuje v krizových scénářích. Podle ní pak zvítězí volné chovy a vejce bude stát klidně dvacku. Vzhledem k tomu, že máslo se už v pohodě vyšplhalo přes sedmdesát korun, nemusí v tomto případě ani dojít ke krátkodobému blackoutu.
Takzvaná zlatá střední cesta je cena kolem pěti korun. Z volných chovů v halách. Ty jsou samozřejmě nesmírně citlivé na jakékoliv cizorodé agens. Zase se ale od volně žijících ptáků nenakazí a samozřejmě není ani problém s dravci.
Zahraniční vajíčka
„Všechno krmení zdražuje pomalu raketovým tempem, takže musíme zdražovat i my,“ říkají téměř unisono prvovýrobci. Ze západních Čech se do Polska moc nejezdí. Poláky nahradí Němci, případně Rakušané. Jenže třeba v Bavorsku už v marketech zavedli určité kvóty na osobu. Celá plata si odtamtud přivezete jen v případě, že obejdete či lépe objedete více obchodů. Přes všechny nedostatky a strasti vás to vejce přijde levněji než u nás. Tedy to nejobyčejnější, od slepic, které v životě neviděli a už asi neuvidí modré nebe a sluníčko. Nicméně za čtyři, pět korun pořídíte jak hnědá, tak čistě bílá vejce.
Nakládej…
Obchodníci ale ujišťují, že se zas taková nějaká katastrofa nekoná. O vejce je prostě v předvánočním období, stejně jako před Velikonocemi, enormní zájem. A jedná se o živé tvory, kteří mají určitý biorytmus, i když zásadně pokažený halami a trvalým svícením. Přesto je fakt, že v zimě slepice nesou méně než přes léto. „Naše babičky je nakládaly, to se dnes už nevidí,“ vzpomíná na plzeňských trzích paní Jarmila. Takzvaná vápenná vejce pamatuji i já, a to jsem „Husákovo dítě“. K přímé konzumaci ne, ale do těsta, na pečení ano. Takže možná bychom mohli oživit odkaz našich předků, než na něj ke své škodě definitivně zapomeneme.
Fotogalerie: - Vánoční trhy v Budějovicích
Nevidět na výhledy
Na Vánoce to prostě nějak dopadne, ale všichni se hrozí, co přijde po svátcích a silvestru. Kromě kocoviny jistě i přísné šetření. „Tak si nebudu dávat omeletu s deseti,“ mávne rukou pan Josef. „A na venkově u známých nebo příbuzných nějaké to vajíčko přece jenom bude. Já se obávám, že naopak nebudou úplně jiné věci, které jsou také potřebné pro život,“ konstatuje poněkud mlhavě důchodce. A prý se i stydí za ty návaly, bitky o nějaké to plato. Jako by šlo o život. A prý – co kdyby opravdu o ten život šlo? „To se lidi požerou navzájem,“ konstatuje jednoznačně.
Je tedy poněkud lhostejné, za kolik je a bude jedno jediné vejce. Pořád ještě se někde nachází a stále se dovážejí a objevují. Není to o tom, že by byly prázdné regály. Jestliže jsou výpadky, tak to přece neznamená, že vejce neuvidíme. Ostatně to slovo výpadky se stává docela moderním a frekventovaným, nevšimli jste si? Třeba u léků. Anebo u stavebních hmot.
Fotogalerie: - Pochod na Českou televizi
Takové vaječné varování
Kuřata se líhnou z vajec. To snad ví i malé dítě. Problematické Kolumbovo vejce a záhadný slogan „co bylo dříve – slepice či vejce? – nabere hned jiný směr při přemýšlení o tom, že všechny vejce nemůžeme prostě spapat, protože by pak nebyla kuřata. A když by nebyla kuřata, nebudou ani slepice. A nebudou tím pádem logicky vzato ani další vejce. Tak jsem byl tedy poučen na trzích docela dostatečně. Nepřipusťme tedy paniku a zbytečné předzásobování. To by podle trhovců i producentů byl jiný „fičák“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
