„Díky průběžným údajům o poloze můžeme podrobně sledovat životní projevy vlčí rodiny. Kromě údajů o využívání prostředí nebo reakcí na rušení se dozvídáme i důležité údaje o potravě vlků. Víme například, že během Gagatova pohybu na našem území nebyla z míst, kterými prošel, hlášena žádná škoda na hospodářských zvířatech. Vybraná místa delšího pobytu byly ve spolupráci s Hnutím DUHA prověřovány s cílem nalézt zbytky potravy. Díky tomu víme, že potravu vlka tvoří především srnec, prase divoké nebo jelen, tedy druhy, které dnes působí rozsáhlé škody na zemědělských kulturách i lesích. Ve své domovině ve středním Polsku lovil také bobry,“ vysvětluje zoolog Petr Műckstein z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Památník u obce Koníkov ve Žďárských vrších připomíná, že poslední vlk na Českomoravské vrchovině byl zastřelen v roce 1830. Téměř 200 let zde pak vlci nežili, až nyní se do Žďárských vrchů postupně vracejí. V minulých letech se v oblasti několikrát objevili migrující jedinci, letos se zde poprvé narodila vlčata. Zásluhu na tom má vlk Gagat, pocházející ze středního Polska. Odborníci z polské nadace SAVE Wildlife Conservation Fund ho na jaře 2022 odchytili a vybavili vysílačkou. Právě díky spolupráci s polskými kolegy se nyní daří podrobně sledovat pohyb celé vlčí rodiny. Ochranáři oblast výskytu vlků ve Žďárských vrších neustále monitorují pomocí fotopastí a díky GPS obojku mají každodenní přehled o jejich pohybu.
V listopadu minulého roku se tehdy dvouapůlletý vlk Gagat vydal ze svého domova směrem k jihu. Jeho cestu, o které jsme informovali již na jaře, komplikovaly především dálnice, které představují překážku pro většinu zvířat. Přesto se po několika týdnech dostal do České republiky. I zde jeho další pohyb limitovala dopravní infrastruktura. Při cestě na jih narazil na dálnici D1, která ho dovedla až na okraj Prahy, zde byl nucen změnit směr a podél dálnice D11 se vrátit na východ. Přes Žďárské vrchy došel až do oblasti Králického Sněžníku. Během tohoto neuvěřitelného putování, kdy ušel hustě osídlenou krajinou téměř tisíc kilometrů, vyhodnotil lesnatou oblast Žďárských vrchů jako nejvhodnější pro založení rodiny. V březnu se proto ještě jednou vydal do oblasti Králického Sněžníku, aby si odtud přivedl partnerku. V květnu se pak ve Žďárských vrších, v rozsáhlé mlazině pod vyvráceným smrkem, narodila vlčata.
„Z oblastí, kde vlci žijí již delší dobu, víme, že jejich návrat do naší krajiny není vždy bezproblémový. Především nedostatečně zabezpečené chovy ovcí a koz mohou pro vlky představovat lákadlo a snadný zdroj potravy. Proto se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR snaží kontaktovat místní chovatele a s předstihem s nimi řešit vhodné preventivní zabezpečení pastvin. Je velmi důležité, aby se k nám dostávaly všechny informace o pozorování vlků – jen tak se můžeme snažit předcházet konfliktům a nalézat cestu k co nejméně problematickému soužití s vlkem,“ zdůrazňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Na vlastní pořízení preventivních opatření je možné žádat o dotace z Operačního programu Životní prostředí. Více se dočtete na stránce Možnosti financování. Chovatelé, kteří zemědělsky hospodaří v oblastech opakovaného výskytu vlka, mají možnost čerpat tzv. újmy za ztížené hospodaření.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR přijala v období 1. 1. 2023 – 31. 03.2023 celkem 270 žádostí o náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech s výskytem vlka v celkové výši 41 miliónů Kč. Žádosti jsou v současné době jednotlivými regionálními pracovišti posuzovány, u většiny probíhá doplňování ze strany žadatelů tak, aby mohl být nárok na újmu v důsledku výskytu vlka obecného v pasených oblastech vyhodnocen. Jednotky žádostí byly žadatelům již proplaceny a očekáváme, že do září roku 2023 budou všechny žádosti zadministrované.
Další informace o návratu vlků do české krajiny ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
