Jde o první dohodu s vysokou školou podle novelizovaného vysokoškolského zákona, která se týká doktorského studia, a má tak zásadní význam pro další sbližování akademické a univerzitní sféry. Dohoda platí dnem podpisu, ale do praxe vstoupí v okamžiku, kdy se přijmou noví studenti do doktorského studia, tedy na jaře 2018.
Na tuto „rámcovou“ dohodu zároveň vzápětí naváže dílčí dohoda mezi Ústavem dějin umění AV ČR a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého, která bude propojovat doktorandy z obou institucí v oblasti kunsthistorie.
„Je to naprosto přelomová dohoda, která by se měla odrazit na vyšší kvalitě doktorské práce. Pro nás má význam i v tom, že budeme nyní moci lépe motivovat ty nejlepší doktorandy, aby zůstávali dál ve vědě. Bohužel naše zkušenost je taková, že často odcházejí do soukromého sektoru,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Očekává se, že k dohodě se v budoucnu připojí i další univerzity, Akademie věd nyní jedná i s Univerzitou Karlovou.
„Jako relativně malá země bychom měli ve vlastním zájmu koncentrovat výzkumné kapacity a zvyšovat tak kvalitu vědy. Zároveň bych velice rád naši spolupráci rozšířil i na jiné vědní oblasti. Budeme o tom s paní předsedkyní diskutovat v průběhu podzimu,“ komentuje to rektor druhé nejstarší české univerzity Jaroslav Miller, který se označuje za „vášnivého stoupence sdílení a propojování.“ Jinými vědními oblastmi myslí rektor Jaroslav Miller zejména přírodní vědy, v nichž už vzájemná spolupráce funguje. Olomoucká univerzita má s Akademií věd společné laboratoře optiky a růstových regulátorů nebo část výzkumného Centra regionu Haná.
Od dohody si její signatáři slibují především jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Jména akademických školitelů se také objeví na závěrečných diplomech. Dalším přínosem bude také větší využití laboratoří a dalších prostor, které Akademie věd sice doktorandům mohla poskytovat i v současnosti, ale bez oficiálního rámce.
„Smlouva sama o sobě je jedna věc, ale důležitější je, co konkrétního přinese. Bylo by dobré si za dva, tři roky promluvit s řediteli jednotlivých ústavů a pošťouchnout je. Abychom na sebe měli – nechci říct bič, to není hezký nástroj – ale motivaci. No a sejdeme se třeba v Olomouci,“ navrhuje místopředseda AV ČR Pavel Baran.
Dohody si pochvaluje také kunsthistorička Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR: „Doktorandi jsou sůl výzkumu, jeho živá voda. A já jsem moc ráda, že na jejich přípravě se nyní budou podílet vynikající vědci z obou stran, tedy jak z akademické, tak z univerzitní oblasti. To byla dosud největší vada systému.“ Jak uvádí Petrasová, nová forma spolupráce umožňuje i preciznější vymezení témat, na kterých budou pracoviště spolupracovat. „My jsme jako historici umění měli s Palackého univerzitou výbornou spolupráci i dosud, zejména pokud jde o barokní nástěnné malby, připravovali jsme i knižní publikace. Nicméně když jsme teď zvažovali, jak by se naše spolupráce mohla ještě více prohloubit, tak jsme zjistili, že naši kolegové z Olomouce by rádi posílili výzkum středověku, a také výzkum 19. a 20. století.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
