ČHMÚ: Počasí v srpnu 2019 bylo k přírodě šetrnější

13. 9. 2019 22:46

Srpen 2019 byl teplotně nadnormální a zakončil tak nejteplejší léto (červen až srpen) za dobu pozorování od roku 1961. Samotný srpen 2019 se zařadil na 5. místo historických tabulek, když byl o 1,6 °C teplejší než dlouhodobý normál, oproti loňskému srpnu však byl o 1,7 °C chladnější.

ČHMÚ: Počasí v srpnu 2019 bylo k přírodě šetrnější
Foto: ČHMÚ
Popisek: ČHMÚ

Srážkově byl letošní srpen normální a přispěl tak ke zmírnění  některých projevů sucha. Během srpna se zmenšovala oblast zasažená půdním suchem, snížil se rovněž počet profilů se stavem sucha na vodních tocích. Naopak v případě podzemních vod přetrval silně podnormální stav na více než polovině sledovaných vrtů a na více než 60 % pramenů až do konce hodnoceného měsíce.

Klimatologické porovnání měsíců: srpen 2018 a 2019

Průměrná teplota vzduchu na území ČR pro srpen 2019 činí 18,9 °C, což je o 1,6 °C více než normál 1981-2010. Letošní srpen se tak řadí jako 5. nejteplejší v období od roku 1961. Loňský srpen (2018) byl s průměrnou teplotou 20,6 °C o 1,7 °C teplejší než ten letošní a v řadě srpnových průměrných teplot se řadí jako 2. nejteplejší. Nejvyšší srpnová průměrná teplota (21,3 °C) byla zaznamenána v roce 2015.

Tropický den (den s maximální denní teplotou 30 °C a vyšší) byl v letošním srpnu zaznamenán alespoň na jedné stanici na území ČR v 17 dnech, v loňském roce to bylo v 23 dnech. Zatímco v loňském roce byl teplý téměř celý měsíc, pokles průměrné denní teploty na území ČR pod hodnoty normálu nastal až 25. 8. 2018, v letošním srpnu byl nejteplejší právě závěr měsíce (od 24. 8.), kdy teplota stoupla výrazněji nad hodnoty normálu.

Za měsíc srpen spadlo dle předběžných dat na území ČR v průměru 77 mm srážek, což představuje 96 % normálu 1981-2010. Letošní srpen tak hodnotíme jako srážkově normální. Nejméně srážek za tento měsíc (méně než 60 mm) spadlo v krajích Ústecký a Liberecký. Naopak srážkové úhrny vyšší než 90 mm byly zaznamenány v krajích Moravskoslezský a Zlínský. Srpen 2018 byl na srážky výrazně chudší než ten letošní, měsíční srážkový úhrn na území ČR činil pouhých 37 mm (46 % normálu 1981-2010) a měsíc byl hodnocen jako srážkově silně podnormální. V roce 2018 se tak srážkový deficit na území ČR během srpna prohluboval, zatímco letošní srpen nepřinesl výrazné změny.

Měsíční úhrn srážek za měsíc srpen 2019.

Měsíční úhrn srážek za měsíc srpen 2019 v procentech normálu 1981-2010.

Úhrn srážek na území ČR od začátku roku 2019 činí 447 mm, což je 92 % normálu 1981-2010. Deficit územních srážek od začátku roku tak činí asi 40 mm. V loňském roce byla situace ohledně srážkového úhrnu za toto období o poznání horší, úhrn srážek od začátku roku 2018 do konce srpna činil pouhých 331 mm (68 % normálu) a deficit srážek se tak koncem července pohyboval okolo 160 mm.

Nejméně srážek ve srovnání s normálem (80 % normálu) spadlo od začátku roku 2019 v kraji Libereckém. Na východě republiky v krajích Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský se srážkové úhrny pohybují kolem hodnot normálu nebo i lehce nad ním. V roce 2018 za stejné období byly srážkové úhrny nižší než 80 % normálu ve všech krajích (kromě Jihočeského). Nejhůře na tom byly Liberecký a Pardubický kraj, kde spadlo méně než 60 % normálu srážek.

Vývoj územního kumulativního úhrnu srážek na území ČR v roce 2019 (žlutě) a 2018 (červeně) spolu s dlouhodobým průměrem 1981-2010 (modře).

Srážkový úhrn za období 1.1. – 31.8. let 2018 (červeně) a 2019 (žlutě) v procentech normálu 1981-2010.

Půdní sucho a stav vegetace – porovnání stavu ke konci srpna 2018 a 2019

Zatímco v roce 2018 vrcholilo půdní sucho v srpnu, v roce 2019 v červenci a v průběhu srpna se postupně zmenšovalo území zasažené suchem. V obou letech byla nejhorší situace  v hloubce 0–100 cm, v 0–40 cm (orniční vrstva) byla situace příznivější. Stav půdního sucha dokládají přiložené mapky, kde stupeň 4 znázorňuje území zasažené půdním suchem, stupeň 5 extrémní sucho (vlhkosti půdy pod bodem vadnutí).

Ke konci srpna 2018 se půdní sucho vyskytovalo na většině území ČR v hloubce 0–40 cm, extrémní sucho bylo nejvíce v severozápadních a západních Čechách (obr. 1). V  hloubce 0–100 cm převládalo téměř na celém území extrémní sucho (obr. 2).

Obr. 1 Míra ohrožení půdním suchem v hloubce 0-40 cm v srpnu 2018.

Obr. 2 Míra ohrožení půdním suchem v hloubce 0-100 cm v srpnu 2018.

Ke konci srpna 2019 se na většině území půdní sucho v hloubce 0–40 cm nevyskytovalo, pouze částečně na Ústecku a Znojemsku (obr. 3). Půdní sucho se vyskytovalo především v hloubce 0–100 cm, kdy byly nejvíce ohroženy severní, střední a východní Čechy, dále část jižní a severní Moravy (obr. 4).

Obr. 3 Míra ohrožení půdním suchem v hloubce 0–40 cm v srpnu 2019.

Obr. 4 Míra ohrožení půdním suchem v hloubce 0–100 cm v srpnu 2019.

„Vlivem sucha byla v obou letech zasažena i vegetace.  V roce 2018 i 2019 mělo sucho negativní vliv na výnosy a kvalitu polních plodin a zdravotní stav dřevin.“

Obr. 5 Uschlý porost kukuřice u Nových Kopist (severozápadní Čechy) v srpnu 2018.

Z volně rostoucích dřevin byly nejvíce postiženy jehličnany. V roce 2018 to byl převážně smrk ztepilý. V roce 2019, kromě smrku ztepilého, začaly na většině území usychat nejen porosty smrku ztepilého, ale i porosty borovice lesní (zejména starší porosty) vinou pokračujícího sucha z předchozího roku, a to především stavu snížené hladiny podzemní vody.  A v roce 2019 jsme místy zaznamenali i usychající porosty modřínu opadavého. Oslabení jehličnanů suchem mělo v obou letech za následek vyšší škody způsobené hmyzími škůdci, vinou oslabení dřevin suchem z roku 2018, byly škody v roce 2019 výrazně vyšší.

V obou letech byly nízké výnosy sena a otava na většině území nenarostla. V roce 2019 byla situace malinko příznivější díky alespoň občasnému výskytu atmosférických srážek.

Některé listnaté stromy (např. třešeň ptačí, javor klen, lípa srdčitá, vrba jíva a další) začaly předčasně žloutnout (s předstihem 1–2 měsíce) a nepříznivé podmínky se projevily i na tvorbě a zrání plodů. Vinou kumulovaného stresu suchem v obou letech byla velmi výrazně zasažena volně rostoucí vegetace zejména v části severozápadních Čech (obr. 6).

Obr. 6 Louky a lesy v Českém Středohoří v srpnu 2019.

Stav vodních toků v srpnu 2019

Hladiny většiny sledovaných toků byly v průběhu posledního srpnového týdne setrvalé nebo slabě rozkolísané, k výraznějšímu kolísání docházelo ojediněle v oblastech zasažených bouřkovou činností. Průměrné týdenní vodnosti dosahovaly většinou 355 až 300 d. p., 38 % hlásných profilů zaznamenalo vodnost na úrovni či menší než 355 d. p. (z toho 13 % na úrovni 364 d. p.).

V porovnání s dlouhodobými srpnovými průměry byly průtoky ve většině povodí nadále výrazně podprůměrné, nejčastěji mezi 20 až 50 % QVIII, přičemž téměř ve 33 % profilů nedosahovaly ani čtvrtiny měsíčního "normálu".

Hydrologická situace se oproti předchozímu období mírně zlepšila v povodí Moravy a Dyje, v povodí Vltavy, Labe a Ohře se slabě zhoršila a v povodí Odry se téměř nezměnila. Při srovnání aktuálních denních průtokových hodnot s dlouhodobými historickými údaji pro daný den, jsou nejblíže minimům či pod jejich úrovní hodnoty horního a středního Labe a některé jeho přítoky, dále toky v české části povodí Odry. (viz následující mapa).

Porovnání srpna 2018 se srpnem v roce 2019

Porovnáme-li měsíc srpen z loňského roku 2018 s letošním (2019) srpnem, situace se díky průměrným srážkám mírně zlepšila. Počet profilů, kde měsíční průtok dosahoval nebo byl nižší než 25 % QVIII byl vloni u téměř poloviny stanic, na konci letošního srpna se jejich počet snížil na 33 %.  Při porovnání závěrových profilů hlavních toků ČR se vloni v srpnu hodnoty průtoků pohybovaly v rozmezí od 12 do 37 % QVIII, v letošním roce od 41 do 54 % QVIII. Také počet stanic, kde byl dosažen průtok na úrovni hydrologického sucha (Q355) se oproti loňskému srpnu snížil ze 45 % na 38 % (u hodnoty Q364 z 25 % na 13 %)

„Z hlediska suchem zasažených povodí je situace v letošním roce díky průměrným srážkám mírně lepší. Nejmenší průtoky se vyskytovaly především na horním  a středním Labi a jeho přítocích, v povodí Berounky, v povodí Lužnice a Dyje. Příznivější situace je v povodí Moravy a Odry.“

Obr. Porovnání aktuálního průměrného průtoku za posledních 24 hodin se všemi pozorovanými denními průtoky v daný den roku za celé období pozorování v dané vodoměrné stanici, procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok.

Dále je provedeno porovnání průměrných měsíčních průtoků ve vybraných vodoměrných profilech v červnu, červenci a srpnu v letech 2018 a 2019, viz následující tabulka. Výběr profilů byl zvolen tak, aby odtokově reprezentoval celé území České republiky. Ze znázornění hodnot průměrných měsíčních průtoků je vidět, že srpen v letošním roce 2019 je u většiny vodoměrných profilů stejně nebo více vodný než srpen v roce 2018, jen výjimečně jsou hodnoty výrazně nižší. Výrazný pokles, který nastal v červenci 2019, se v důsledku srpnových srážek zmírnil. U většiny vodoměrných profilů zůstaly průtoky  podobné nebo byly oproti minulému měsíci vyšší.

Tab. Průměrné měsíční průtoky ve vybraných vodoměrných stanicích v červnu, červenci a srpnu v letech 2018 a 2019. Červeně jsou vyznačeny nižší hodnoty.

Porovnání stavu podzemní vod v měsíci srpen roku 2018 a 2019

Celkový stav podzemních vod v srpnu 2019 byl meziročně oproti srpnu 2018 mírně lepší. V obou letech však byl silně podnormální. V letošním srpnu byl stav hladiny mělkých vrtů příznivější, mírně podnormální, v oblastech povodí Berounky, Odry a Moravy.   Z mimořádně podnormálního stavu v oblastech povodí dolní Vltavy a dolního Labe v srpnu 2018 bylo zaznamenáno zlepšení na silně podnormální stav. V dílčích povodích horní Vltavy a Dyje byla v obou letech srpnová úroveň podzemních vod podobná, a to silně podnormální.  Mimořádně podnormální zůstala v obou letech oblast povodí horního Labe s převážnou většinou hladin mělkých vrtů (87 %) pod úrovní sucha. Na počátku srpna v  letech 2018 a 2019 byl stav hladin mělkých zvodní na stejně nízké úrovni. V roce 2018 se jejich hodnoty postupně zhoršovaly a 34. a rovněž 35. týden (konec srpna 2018) byly nejsušší.  Naopak v letošním srpnu byla situace opačná, kdy docházelo k postupnému mírnému zlepšování a celkové hodnocení bylo koncem srpna příznivější, i když stále silně podnormální.

„V obou letech (2018, 2019) byl celkový srpnový stav podzemních vod hodnocen jako silně podnormální.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Akademie věd si připomíná listopadové události roku 1989

20:51 Akademie věd si připomíná listopadové události roku 1989

Je 30 let málo, nebo dost? V listopadu 1989 začal pád čtyřicetileté komunistické diktatury v Českosl…