ČSÚ: Účinky záření na lidský organismus

16.09.2015 17:00

Pravděpodobnost úmrtí na rakovinu je v běžné populaci 25%. Pokud by byl člověk vystaven ozáření 100 mSv, pravděpodobnost úmrtí statisticky vzroste na 25,5 %.

ČSÚ: Účinky záření na lidský organismus
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Jaké jsou účinky ionizujícího záření a principy radiační ochrany? Český statistický úřad připravil na toto téma ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost přednášku s názvem Lidé a ionizující záření. Konala se dnes v Praze.

Karla Petrová, ředitelka sekce pro radiační ochranu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a její kolega Jan Matzner popsali druhy radiačního záření a jejich účinky na buňku a lidský organismus jako celek. Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka. „Prevence proti stochastickým účinkům není nijak zvlášť specifická. Spočívá ve zdravém životním stylu, v tom, co normálně děláme, když se chceme bránit vzniku nádorů. Proti stochastickým účinkům se nedá nasadit cílená zdravotní léčba,“ uvedla Karla Petrová.

Velikost ozáření z přírodního pozadí je v České republice v průměru asi 3,5 mSv za rok. Pro regulaci ozáření při plánovaných činnostech jsou stanoveny limity ozáření, a to 1 mSv pro obyvatele a 20 mSv pro pracovníky se zdroji ionizujícího záření. Pro radiační havárie takové limity nemohou existovat, ale ochranná opatření musejí být plánována a prováděna tak, aby velikost ozáření nepřekročila 100 mSv.

Dnešní přednášku si vyslechlo více než 40 lidí, poznamenala předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová: „Zajímali se zejména o zásady ochrany před radiačním zářením. Řada dotazů ale směřovala i na problematiku tzv. špinavé bomby, která je aktuální zejména v souvislosti s otázkou terorismu.“ Špinavá bomba je zařízením pro rozptýlení radioaktivních látek na bázi klasické výbušniny. Pojem vznikl v 90. letech. „Špinavá bomba nezabije více lidí než klasická výbušnina. Jejím cílem je rozšířit kontaminaci, vzbudit paniku a paralyzovat normální život. Dosud však tato zbraň nebyla použita,“ uzavřel Jan Matzner ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Série seminářů pořádaných Českým statistickým úřadem bude pokračovat. Do konce roku jsou na programu přednášky k ekonomickým či právním tématům.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

20:48 Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

V rámci oslav výročí Pražského povstání se dnes konal vzpomínkový pietní akt na místě bývalého nacis…