ČVUT: Školní štěpný reaktor slouží na FJFI už třicet let

02.12.2020 8:24

Už 30 let slouží školní štěpný jaderný reaktor VR-1 Vrabec studentům z Česka i zahraničí, ale také vědě. Poprvé dosáhl reaktor, který v pražské Troji provozuje Katedra jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), takzvaného kritického stavu 3. prosince 1990 v 16:25 hodin. Přípravy na jeho výstavbu ale začaly už v roce 1982.

ČVUT: Školní štěpný reaktor slouží na FJFI už třicet let
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.
reklama

„České vysoké učení technické v Praze je jednou z mála světových univerzit, které mají pro výuku a vědecké aktivity k dispozici oba typy jaderných reaktorů – štěpný i fúzní. O důležitosti a využití štěpného reaktoru VR-1 Vrabec mluví i to, že dostane bratříčka – v reaktorové hale se už nyní připravuje vybudování druhého školního štěpného reaktoru VR-2. Poptávka po vzdělávacích a výzkumných aktivitách totiž převyšuje kapacitní možnosti jednoho reaktoru,“ vysvětluje doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.

„Vlastní školní reaktor se FJFI snažila vybudovat v podstatě od svého založení v roce 1955. Příprava projektu výstavby reaktoru VR-1 Vrabec začala v roce 1982 a prvního kritického stavu dosáhl reaktor VR-1 Vrabec před 30 lety,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI.

Reaktor VR-1 Vrabec je světově unikátní zařízení, které řadí českou republiku mezi elitu v oblasti jádra. Jeho výkon je navíc velmi nízký – menší, než má běžná rychlovarná konvice. Není proto ani třeba ochlazovat vodu, ve které reakce probíhá. Díky nízkému výkonu, unikátnímu designu reaktoru a jeho okolí je zařízení perfektně optimalizováno k výuce studentů a umožňuje jim si fyziku doslova osahat. „Kromě našich studentů využívají možnosti vyzkoušet reakce reaktoru na různé stavy také operátoři jaderných elektráren. Byla tu také osádka jaderné ponorky z Velké Británie,“ vysvětluje přínos školního reaktoru nejen pro univerzitu Jan Rataj, vedoucí KJR.

Harmonogram výstavby reaktoru VR-1 Vrabec:

  • 1981–84 – příprava projektu
  • 1985–88 – stavební činnost (základy, ocelová konstrukce, elektroinstalace)
  • 1988–89 – komponenty reaktoru, řídicí systém, reaktorové nádoby
  • 1989–90 – neaktivní zkoušky, postupné spouštění jednotlivých částí
  • listopad až prosinec 1990 – fyzikální spouštění reaktoru
  • 3. prosince 1990 v 16:25 hod. – dosažení prvního kritického stavu
  • 1991 – zkušební provoz (experimentální ověření parametrů)
  • 1992 – zahájení trvalého provozu

Přes nulový výkon se i na tento reaktor vztahují podobná bezpečnostní opatření jako na reaktory v jaderných elektrárnách. Podobně náročný byl také samotný proces jeho budování, který zabral osm let.

Reaktor VR-1 je od letošního roku součástí mezinárodní sítě reaktorů, které byly ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii vybaveny systémem Internet Reactor Laboratory pro vzdálenou výuku. Ten během protiepidemických opatření, kdy studenti nemohli do laboratoří, pomohl se vzdálenou výukou. Katedra ho využívá i při přenosech určených pro středoškoláky v rámci vzdělávacích pořadů Vrabec letí do škol, které zahájila na podzim 2020.

Vedle výuky a školení na reaktoru probíhá také výzkum, zejména v oblasti reaktorové a neutronové fyziky, bezpečnosti jaderných zařízení či výpočetních nástrojů pro analýzu jaderných reaktorů. Katedra se zabývá i pokročilými jadernými reaktory, jadernými palivovými cykly a vyhořelým palivem. Reaktor využívá také například pro nedestrukční analýzu různých prvků – byla tak zkoumána například tibetská medicína či mamutí kosti.

Historii reaktoru i využití jaderné štěpné reakce a ukázky využití školního reaktoru představuje také výstava připravená od října 2020 v pražském Národním technickém muzeu (NTM), které je ale zatím kvůli protiepidemickým opatřením pro návštěvníky uzavřené. Panely a exponáty jsou umístěné v hale hlavního schodiště ve druhém patře NTM a výstava zde je plánována do 28. února 2021.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1620 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kraj Vysočina: Stezka železné opony, která má napojení i na Vysočinu, je cyklotrasou roku

18:23 Kraj Vysočina: Stezka železné opony, která má napojení i na Vysočinu, je cyklotrasou roku

Čtyři sta kilometrů dlouhý česko-rakousko-slovenský úsek Stezky železné opony – EuroVelo 13, na jeho…