Karenční lhůta prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů především ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Navzdory tomu bude dnes Senát projednávat návrh Zdeňka Škromacha na zrušení neplacení prvních tří dnů nemocenské. V pondělí byl navíc vládě předložen také poslanecký návrh zákona upravující náhradu mzdy a platu při dočasné pracovní neschopnosti.

„Nelze jinak než se domýšlet, že za těmito návrhy změn zákonů by mohla být snaha zviditelnit se na účet zaměstnavatelů, kterým se má zavedením úhrady prvních tří dnů nemocenské zvýšit náklady,“ kritizuje poslanecký a senátní návrh na znovuzavedení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Zároveň připomněl, že Ústavní soud už v roce 2012 potvrdil, že není v rozporu s ústavností, aby náhrady v prvních třech dnech pracovní neschopnosti byly omezeny. Také dodává, že účelovosti návrhů nasvědčuje i to, že jsou předkládány jako pahýly nedodělků, které např. znevýhodňují některé skupiny, třeba vojáky z povolání nebo příslušníky bezpečnostních sborů, a nezachovávají princip rovného přístupu ke všem pojištěncům. V pondělí vládě předložený poslanecký návrh nereagoval ani na vzájemné vazby mezi existujícími právními předpisy, v nichž je karenční doba upravena.
Nutno podotknout, že karenční lhůta je zavedena v řadě členských zemí EU a pomáhá narovnávat stav, kdy v ČR byla nemocnost výrazně vyšší než v členských zemích EU, především pak v Polsku či Maďarsku.