K nejhlubší a nejkomplexnější společenské krizi od listopadu 1989 se vyslovili pouze dva uchazeči o úřad prezidenta, kteří nepatří mezi favority. Zbylých sedm kandidátů neodpovědělo na anketní otázky Iniciativy 21 týkající se jejich názorů na vládní postupy během bezmála tří let covidové krize. Postoje kandidátů prakticky nelze zjistit ani jinak, ve veřejných a mediálních diskusích k volbám je toto téma tabu. 

Iniciativa 21 zaslala všem devíti kandidátům na prezidentskou funkci sedm otázek. Týkaly se postupů státu během covidové krize: očkování, diskriminace, porušování lidských práv a zákonů, kvality oficiálních informací, mediálních kampaní, informací a dezinformací, cenzury či dopadu státních restrikcí na děti. Závěrečná otázka směřovala k celkovému hodnocení společenských pozitiv a negativ státních postupů (1).

Jedinými kandidáty, kteří odpověděli, jsou Jaroslav Bašta a Karel Diviš (2). Tři se omluvili pro nedostatek času (Pavel Fischer, Petr Pavel a Andrej Babiš), ostatní anketu navzdory upomínce ignorovali. Vzhledem k tomu, že covidová krize je bezprecedentním zlomem v politickém a společenském vývoji po listopadu 1989, je takový přístup uchazečů o nejvyšší úřad státu neospravedlnitelný. 

Postoje prezidentské kandidátky a kandidátů na covidovou krizi není možné zjistit snadno ani jinak. Sami se aktivně k tématu nevyjadřují a ve veřejných a mediálních debatách tato otázka nezaznívá. Deník E15 např. uvedl covid mezi řadou dalších témat v podrobné anketě uchazečů o funkci hlavy státu (3) Zveřejněné informace se však týkaly jen jejich dílčích a minulých postojů, nikoli hodnocení situace z pohledu nyní známých faktů. Fakta přitom stále jasněji svědčí o omylech, manipulaci a celkovém selhání státu vůči občanům.