Vilém Pařil a Dominika Tóthová z Ekonomicko-správní fakulty MU v loňském roce odstartovali projekt Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna.
Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
Měření budou realizována vždy na dvou měřících místech současně po dobu čtrnácti dní, v každém ročním období. Projekt tak dočasně rozšíří kontinuální měření imisí ze stávajících deseti automatických stanic v katastru města na celkem dvaadvacet stanovišť. „Naším cílem je zjistit, jaký typ znečištění převládá, jaké jsou jeho hlavní zdroje a navrhnout opatření k jeho snížení,“ shrnuje Dominika Tóthová.
V rámci projektu však budou výzkumníci měřit též individuální imisní zátěž obyvatel na cestách do práce nebo do školy. K tomu poslouží malé přenosné senzory, které bude několik dobrovolníků nosit u sebe. Ty zjistí, jak moc je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší při pohybu po městě. Dle autorů projektu takto získaná individuální data skýtají značný výzkumný potenciál. Sloužit mohou jako podklady pro rozhodování města v různých oblastech, například v dopravě, zdravotnictví, školství nebo životním prostředí a spolu s dalšími výstupy budou zveřejňována a vizualizována na městském portálu data.brno.cz.
Brno se zavázalo snížit znečištění ovzduší pod zákonem stanovené roční limity do konce roku 2023 a jednou z institucí, které město při naplňování tohoto záměru podporují, je i Masarykova univerzita, která v roce 2020 iniciovala založení společného projektu Brněnské živé laboratoře. Ta navazuje na dlouhodobou spolupráci Statutárního města Brna a centra RECETOX v oblasti vlivu znečištěného prostředí na zdraví brněnské populace a vytváří potenciál pro mezioborovou vědeckou spolupráci univerzitních týmů s regionálními partnery. Mezi další spolupracující instituce patří rovněž město Oslo a University of Stavanger.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
