Masarykova univerzita: Software vývojářů z Brna chrání data v miliardách systémů

05.02.2022 15:06 | Tisková zpráva

Data uživatelů operačních systémů Android a Linux umožňuje celosvětově ochránit softwarové řešení z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita: Software vývojářů z Brna chrání data v miliardách systémů
Foto: MUNI
Popisek: Masarykova univerzita - logo

Ty byly uděleny v rámci loňského Business Research Fora čili veletrhu příležitostí pro spolupráci Masarykovy univerzity s aplikační sférou. 

Anketa

Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)

78%
19%
hlasovalo: 55309 lidí
Jsou to nové univerzitní ceny za výjimečné inovační počiny, které se podařilo zdárně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb anebo jiným způsobem přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumných aktivit Masarykovy univerzity.

„Do hry vstupovala motivace za případné získané ocenění, skutečnost, zda jde o počiny již uplatněné, nebo takříkajíc ,na cestě‘, zohledňovala se viditelnost Masarykovy univerzity, ale také společenský dopad,“ přibližuje hodnotící kritéria Eva Janouškovcová, ředitelka Centra pro transfer technologií, které hodnotitelům posloužilo svým poradním hlasem.

Z padesáti nominovaných bylo nakonec oceněno sedmnáct počinů. Mezi nimi také ten z dílny Milana Brože, Mikuláše Patočky a Václava Matyáše.

První dva jmenovaní jsou kolegové ze softwarové společnosti Red Hat, vyvíjející přední open-sourceová řešení včetně stejnojmenné distribuce operačního systému Linux, společně pak při Fakultě informatiky MU přišli s unikátním způsobem šifrování disků, jehož součástí je kontrola integrity dat.

„Hlavním motorem projektu byl Milan. Mikuláš pomáhal s optimalizací a softwarovou implementací a já jsem fungoval jen jako expertní konzultant,“ ujasňuje rozdělení rolí v projektu Václav Matyáš z Katedry počítačových systémů a komunikací Fakulty informatiky MU, na níž působí jako proděkan.

Jakkoliv se jejich společný počin může zdát pro člověka mimo IT těžko uchopitelný, máte-li v kapse telefon s operačním systémem Android, je tu vysoká pravděpodobnost, že vaše data před zcizením chrání právě softwarové řešení, které se před lety zrodilo v hlavě Milana Brože. Stejně jako data zhruba dvou a půl miliardy uživatelů systému po celém světě.

„Šifrování dat na disku lze dělat v zásadě dvěma způsoby. Ten první je částečně hardwarový, kdy jste však jako uživatel závislý na konkrétním výrobci hardwaru a v případě, že je jeho řešení nekvalitní, tak ho jen těžko můžete napravit,“ uvádí do problematiky šifrování dat jakožto základního nástroje jejich ochrany před jejich zcizením a zneužitím Václav Matyáš.

„My jsme však vymysleli softwarové řešení, jehož úpravy jsou v případě potřeby relativně jednoduché. Navíc, může se stát, že při zápisu dat dojde z nějakého důvodu k chybě, a i když v tu chvíli jsou data stále šifrovaná, už mají narušenou integritu, což může zapříčinit jejich nečitelnost. Součástí našeho řešení je též ochrana této integrity, takže je zajištěna čitelnost dat i v případě jejich možného porušení.“

Milan Brož se coby stálý člen linuxové komunity zabývá šifrováním dat víc než deset let. Zprvu se věnoval zejména hledání chyb a korekcím kódů jiných vývojářů, postupně našel smysl ve vlastním rozsáhlejším projektu, který se stal zároveň tématem jeho disertační práce, vypracovávané pod odborným dohledem Václava Matyáše.

„Když jsme si uvědomili, že postupným odhalováním dílčích chyb výrazně lepšího řešení nedosáhneme, a zároveň jsme si všimli nedostatečné podpory integritní ochrany, tak jsme navrhli vlastní alternativní systém,“ přibližuje vývoj projektu Matyáš.

Na roky vymýšlení a programování postupně navázaly dlouhé měsíce schvalovacích procesů podle pravidel linuxové komunity, při nichž sehrálo roli průběžné letité úsilí a zejména renomé, které si v ní Milan Brož za roky své práce vybudoval. „To jen, ať někdo nepodlehne dojmu, že může z ulice přijít se sebelepším řešením a zavelet, že teď se začne v Linuxu něco používat.“

Z Linuxu je to pak už jen krok do kapes mnohých z nás neboli do Androidu, jenž staví právě na linuxovém jádře. Integrace do nejpopulárnějšího operačního systému pro mobilního zařízení, jehož rozšíření napomohla jeho otevřenost, jej však zároveň dostává pod drobnohled kolegů vývojářů, kteří jej mohou nadále upravovat a rozvíjet. Anebo v něm snadno hledat chyby tak jako je kdysi hledal Milan Brož.

Ani za dva roky, co bylo softwarové řešení brněnského tria uvedeno do praxe, však žádná zásadní objevena nebyla. „Což neznamená, že někdo nějakou neobjeví třeba zrovna zítra,“ usmívá se Václav Matyáš.

A s úsměvem hovor uzavírá též v odpovědi na otázku, jak naloží se svým dílem finanční odměny, která se k MUNI Innovation Award váže. „Hlavní odměnou je reputace. Pokud jde o tak fundamentální věc, jako je software na ochranu ukládaných dat, tak už uznání je samo o sobě hezkým oceněním. Ani nevím, kolik ta finanční odměna činí. Až situace dovolí, tak za ni studenty pozvu na pivo.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

22:08 Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

Frymburský břeh lipenské přehrady bude zdobit busta nebo jiná hmotná, umělecky cenná připomínka na p…