Vícedenní tvůrčí setkání bylo určeno učitelům a pracovníkům památkové péče či muzeí a galerií. Pro účastníky byly připraveny exkurze, přednášky a tvůrčí dílny, které se zaměřovaly na rozmanité metody interpretace kulturního dědictví. V závislosti na profesi tak mohli rozvíjet své kompetence pro školní i mimoškolní výchovu a vzdělávání. Pořadatelem a garantem setkání byly odbor edukace a dalšího vzdělávání při generálním ředitelství Národního památkového ústavu a Pedagogická fakulta Karlovy univerzity; partnery pak Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži, správa zámku a zahrad, Arcidiecézním muzeum v Kroměříži a Czech National Trust.

Tvořivým interpretacím předcházelo adekvátní historické a uměnovědné poučení, kterého se frekventantům kurzu na počátku setkání dostalo hned několika způsoby. Klasická prohlídka po historických sálech zámku daná osnovami průvodcovského textu byla alternována velkorysým způsobem provádění zámeckou sala terrenou v podání kastelána Martina Krčmy. Přední český historik umění Vít Vlnas (Pedagogická fakulta UK) zase zaujal posluchače obsahově i rétoricky brilantním pojednáním o Tizianově obraze Apollon trestá Marsya. Nové trendy na poli mobilní interpretace pro individuální a rodinné návštěvníky si účastníci školy vyzkoušeli díky zbrusu nové digitální aplikaci Sen biskupa Karla, která je ve zkušební verzi dostupná na zapůjčovaných tabletech. Zkušenosti z prohlídky s virtuálním průvodcem v kontrastu s živými formami interpretace vedly k velmi podnětné diskusi, která první den setkání završila.

Druhý den byl věnován tvůrčím dílnám, které byly nazvány Ateliéry Proměn. Jejich společným inspiračním zdrojem bylo dílo antického básníka Ovidia, které rozhodujícím způsobem ovlivnilo ikonografii kroměřížského zámku a zahrad. Úvodem k realizaci dílen se stala přednáška Hany Havlůjové (Pedagogická fakulta UK), která připomněla teoretická východiska památkové edukace, stejně jako nezbytnost odvahy ke změnám, jež přináší každé skutečné učení. Následovaly dva půldenní bloky tvůrčích dílen. Účastníci měli možnost vybrat si mezi hudebně-dramatickou, literární či výtvarnou tvorbou. Dopoledne volili podle svého zájmu a uměleckých forem, které jsou jim nejbližší, odpoledne pak z téže nabídky vybírali formy méně známé, jejichž zvládnutí pro mnohé představovalo skutečnou výzvu. Lektory dílen byli pracovníci odboru edukace a dalšího vzdělávání NPÚ a přizvaní odborníci.

Ateliér Salala se věnoval v prostředí sala terreny hudebně-dramatické interpretaci prostoru, zejména pak pozoruhodné sochařské výzdoby. V souladu s výrokem římského historika Gaia Sallustia Crispa se v životech účastníků programu opět rozehrály mýty, které se nikdy nestaly. Jakkoli byla tedy předmětem interpretace vynikající raně barokní památka, přeci pro mnohé nečekaně rezonovala i s jejich osobními příběhy.