Markéta Gregorová upozornila, že rozdělení na konzervativce a liberály není v evropské politice tak ostré, jak se může zdát z domácí debaty. Podle ní to komplikují rozdíly mezi národními mentalitami, tradicemi a pohledy na politiku. „Myslím si, že zvlášť tu národní politiku to komplikuje hodně. Ale na evropské je to mnohem více rozmělněné mezi ty národní přístupy a každý to vnímá jinak,“ uvedla s tím, že v evropské politice tolik štěpících linií konzervativci versus liberálové není.
„Ani v té české společnosti není shoda na tom, co to znamená. My jsme se v podstatě bavili o tom, že s panem Turkem se oba identifikujeme jako liberálové, ale jeden je označován za konzervativce a druhý za socialistku,“ podotkla v pořadu Fokus Václava Moravce s tím, že socialismus jí zde velmi chybí, jelikož hlavní ideologické spektrum má být trojúhelník konzervatismus, liberalismus a socialismus.
Na slova Markéty Gregorové navázal Filip Turek, který se vymezil vůči současnému dělení na konzervativce a liberály, podle svých slov se necítí být ani jedním z nich. „Ti, co o sobě říkají, že jsou konzervativní, se u nás chovali jako liberálové před pár lety, a ti, co jsou liberálové dnes, především na evropské úrovni, tak jsou podle mě pseudo liberálové a jsou to progresivisté.
Mgr. Markéta Gregorová
Takže obávám se, že rozdělení mezi liberál a konzervativec dnes není úplně přesné a můžeme o tom debatovat hodiny, jak přesné to není. Nedokážu se identifikovat ani jako jeden z nich. V nějaké osobní rovině jsem liberální, ale v dnešním světě musím říct, že jsem prostě relativně konzervativec s ohledem na to, jak dnešní liberálové v podstatě nejsou liberální,“ uvedl europoslanec.
Vysvětlil, v jakém smyslu se přiklání ke konzervativnímu postoj: „Jsem konzervativec v tom smyslu toho starého přístupu třeba k ekonomice a ke svobodám, protože ty svobody mi chybí.“
Vyjádřil lítost nad tím, že v politickém prostoru chybí autentická pravice. Především mu schází důraz na malý stát a ekonomickou svobodu. „Mně úplně chybí klasická pravice, realismus, představa svobodného malého státu, nezadlužování se a osobní zodpovědnost. Chybí mi tu touha po deregulacích. Chybí mi to i na půdě Evropského parlamentu, i v české politice,“ podotkl.
Markéta Gregorová se vymezila vůči tradičnímu dělení politiky na pravici a levici. Podle ní dnes mnoho politických sil operuje mimo ideologii – a čerpá z různých směrů jen účelově. „Myslím si, že není jenom pravice a levice. Obecně si myslím, že je velmi málo ideologie v politice a že z toho trojúhelníku se to smrsklo na takovou spíš kružnici, kterou bych nazvala populismus, který je inherentně neideologický, jenom se bere z těch vrcholů toho trojúhelníku, co se mu zrovna hodí,“ míní.
Turek: Mladí si uvědomují, že jim teče do bot
„Mně třeba vadí zákaz potratů, nebo když někdo nechce podporovat stejnopohlavní manželství – i to mi přijde jako konzervativní postoj.“
Filip Turek odpověděl s odkazem na realitu dnešní doby, kterou mladá generace podle něj velmi dobře vnímá. „Je to z mého pohledu právě proto, že mladí lidé umí lépe vnímat informace ze sociálních sítí – a ne pouze z titulků. Jsou to přemýšliví lidé, kteří v rámci i Green Dealu a toho, do čeho se narodili, nenabyli dojmu, že by si koupili jednoho dne svou nemovitost, nebo že by si mohli koupit auto svých snů.
Mladá generace o tom přemýšlí už tak, že jí teče do bot, co se týče představ o jejich budoucnosti. Proto si myslím, že jsou tyto směry populární, protože jsou realistické a realisticky popisují ekonomickou situaci mladých lidí a jejich budoucnost.“
Markéta Gregorová nabídla zcela jiné vysvětlení, proč mezi mladými rezonují konzervativní postoje. Spojila to jak s rebelií, tak s genderovými rozdíly. „Myslím si, že to má dvě hlavní příčiny. První je naprosto přirozená rebelie mladých lidí vůči aktuálnímu establishmentu. A momentálně – a to je pravda – ten světový, evropský narativ je spíše progresivní. Všude se uvolňují stejnopohlavní svazky – ne, dobře, ještě v Česku. To mě moc mrzí a omlouvám se za to. Nicméně ve většině států ano, že mají více práv a podobně. Spousta lidí, právě i mladých lidí, se prostě otáčí proti tomu, co vnímají jako aktuální mainstream. Dokud to budou progresivní myšlenky, tak samozřejmě budou spíše konzervativnější.
Druhá věc, o které jsem chtěla říct, je především konzervatismus mladých mužů. Toto se liší velmi mezi mladými ženami a mladými muži. Mladé ženy začínají být extrémně více progresivní a mladí muži naopak extrémně více konzervativní. Tam si myslím, že to je především proto, že zatím neproběhla emancipace mužů. Proběhla emancipace žen, vybojovala se práva – a to změnilo svět.“
Gregorová: Konzervativní rétorika je útěcha pro mladé muže, kteří ztrácejí dřívější výsady
Moravec: Je Turek neemancipovaný muž? Gregorová: Je to prodavač vzduchu
Moderátor Václav Moravec se zeptal Markéty Gregorové, zda vnímá Filipa Turka jako příklad muže, o kterém mluvila v předchozí odpovědi. Gregorová nabídla ironickou odpověď s odkazem na svou metaforu. „Ne, já si myslím, že je to ten prodavač vzduchu. V této mé paralele.“
Europoslanec Filip Turek se proti označení ohradil a přešel k ostřejší kritice ekonomických podmínek, které podle něj mladým znemožňují plánovat budoucnost. „Já s tímhle absolutně nesouhlasím. Já si prostě myslím, že pokud někdo přereguluje společnost tak, že mladý člověk – a je úplně jedno, jestli je to kluk nebo holka – nemá vizi toho, že bude vydělávat tak, aby mu stát 50 % nevzal, nemá vizi toho, že si kvůli emisním povolenkám nebude moct dovolit benzín, stavbu, že si nebude moct dovolit normální budoucnost, tak to nemá nic společného s tím, že by se bál, že přijde o pracovní místo kvůli tomu, že tam přijmou ženu,“ zdůraznil.
„A vy chcete socialistické jistoty pro mladé lidi. Všiml jste si toho?“ zareagovala Gregorová otázkou, zda Turek ve skutečnosti nevolá po jistotách, které připomínají socialistický model.
Proti tomu se Turek ostře vymezil a zdůraznil, že právě nechce, aby stát mladým jejich výdělky bral. „V žádném případě nechci socialistické jistoty, já jim právě nechci budovat ten socialismus za jejich peníze. Já jim ty peníze chci nechat – a to je ten rozdíl mezi námi.“
Gregorová stručně podotkla, že mladí lidé žádné peníze často nemají. Turek pak své stanovisko rozvedl v širší kritice státní ekonomiky, vysokých daní i upadající konkurenceschopnosti EU. „Nemají je proto, že to jsou samozřejmě studenti – ale nemají vizi toho, že by je měli, protože pokud si je vydělají, tak už automaticky jim z toho stát sebere tolik, a za ty peníze nedokážou vyžít. Protože ten stát začíná být dražší a dražší, začíná být dražší Evropská unie a začíná být absolutně nekonkurenceschopná. Ti mladí lidé, kteří jsou přemýšliví, tak vidí, že v Evropské unii před 15 lety bylo ze 100 top firem na světě 60–70 %, a dnes je to 10–15 %. Všichni to vidí, že se to děje,“ řekl s tím, že proto tito lidé chtějí volit strany, které nechtějí obrovský přetloustlý stát.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že část mladých lidí tíhne ke konzervatismu hlavně z pocitu nejistoty?
autor: Natálie Brožovská
