Česká republika dosud nemá dětského ombudsmana, jak to dlouhodobě doporučuje Výbor OSN pro práva dítěte. Tuto mezeru se alespoň částečně snaží vyplňovat veřejný ochránce práv, tím, že v roce 2012 zřídil speciální internetovou stránku s informacemi pro děti a začal přijímat podněty od dětí. Vzhledem k jejich naléhavosti je veřejná ochránkyně práv vyřizuje přednostně a neformálně, aby dítě dostalo alespoň první rady a vysvětlení během dvou až tří dnů.

Možnosti veřejné ochránkyně práv pomoci dětem, jsou omezeny její zákonnou působností. Stejně jako v případě dospělých stěžovatelů může prověřit postup orgánů státní správy, zabývat se podmínkami ústavné péče nebo vyhodnotit, jestli potíže dítěte nespočívají v nerovném zacházení. Ostatní situace se snaží dětem vysvětlit, poradit jim, na koho se mají obrátit, jak by se jejich potíže daly odstranit.

V loňském roce se na ochránkyni obrátilo s podněty a dotazy 55 dětí, od začátku letošního roku jich bylo už 31. Jde převážně o děti a mladé lidi ve věku 13 – 18 let, ale výjimkou nejsou ani děti třeba sedmileté.

Nejčastěji potřebují radu a pomoc s potížemi týkajícími se rodiny, vztahů v rodině, nejrůznějších důsledků rozpadlých rodin, včetně pobytu v zařízení pro děti. Je až zarážející, kolik dětí v souvislosti s problémy v rodině hovoří o vážných neshodách s rodiči i o týrání. Některé ve svých podáních v úvodu ke svému dotazu vysvětlují, že je rodič týral, proto je soud svěřil do péče druhého rodiče nebo prarodičů nebo je umístil do dětského domova.

Početné jsou případy, kdy děti a náctiletí řeší finanční problémy, dluhy a exekuce, a to nejen svoje, ale velmi často problémy svých rodičů. Z jejich podnětů je vidět, že si děti i přes svůj nízký věk uvědomují závažnost situace a snaží se rodičům pomoci, třeba i výdělky z brigády.