ÚSTR: Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku

25.12.2015 19:42

Na konferenci „Historie versus propaganda“ diskutovali historici, badatelé a novináři z Ruska, Polska, Ukrajiny i České republiky.

ÚSTR: Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? A jak využívá propagandu a manipulaci s vlastní historií současné Rusko? Na tyto otázky hledali odpovědi účastníci mezinárodní konference „Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku“, kterou ve dnech 9. – 10. prosince organizoval Ústav pro studium totalitních režimů ve Velkopřevorském paláci v Praze.

Během úvodního panelu ve středu 9. prosince vystoupili ruský historik Andrej Zubov a jeho kolega ze sdružení Memorial Alexandr Daniel. Čtvrteční program byl zahájen panelem o vzdělávání, na němž vystoupili Alicja Gluza z polského střediska Karta, Robert Latypov z permského oddělení sdružení Memorial, Nikita Lomakin z moskevského Memorialu a Tereza Vávrová z české organizace Antikomplex. Debatovali mimo jiné o své předchozí práci, jejímž výsledkem je výstava „Různé války“ o pohledu na 2. světovou válku v učebnicích Ruska, Litvy, Česka, Polska Německa a Itálie. Tato výstava byla zahájena během konference.

V následujícím panelu debatovali o propagandě v médiích Ruslan Dejničenko z ukrajinského sdružení Stop Fake, korespondent ruského listu Nězavisimaja Gazeta Pavel Kanygin a ředitelka ruské sekce Rádia Svoboda Irina Lagunina.

V následující části věnované lokálním sporům v Rusku vystoupil ředitel moskevského Centra Sacharova Sergej Lukaševskij na téma stigmatizujícího statutu zahraničních agentů, které v Rusku dostávají mnohé nezávislé instituce. Taťána Kursina z původního muzea Perm-36 hovořila o historii tohoto unikátního muzea zbudovaného z bývalého pracovního tábora a také o tom, jak místní administrativa muzeum odebrala jeho zakladatelům, změnila expozici a původní provozovatele začala vláčet po soudech. Alexej Babij, představitel sdružení Memorial v sibiřském Krasnojarsku, přiblížil problematiku pokusů postavit v Rusku nové památníky Stalina a způsoby, jak takovým pokusům čelit. Irina Flige z petrohradského Memorialu představila případ památníku obětem represí na Soloveckých ostrovech, který byl v roce 2013 neznámo kým odstraněn. Pohled českého státu na vyrovnávání se s vlastní minulostí pak v rámci tohoto panelu přiblížili předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR Karel Schwarzenberg a poslanec Jiří Junek.

Na závěrečném panelu, který hledal podstatu nové ruské identity, vystoupil opět Alexandr Daniel z petrohradského Memorialu, polský politolog Włodzimierz Marciniak a Maria Sereda z pražského Centra občanské společnosti. V rámci konference byla zveřejněna také Výzva českých historiků na podporu svobodného a kritického zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku, kterou svými podpisy podpořili také další účastníci konference.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

11:27 Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 byly vyhlášeny výsledky patnáctého ročníku ankety Zákon roku. Na druhém mí…