Za pirátstvím stojí stále stejné důvody: v domácnostech snaha ušetřit a v případě firem chaos a nepořádek v zakoupených licencích. Na rozdíl od minulosti ve firmách už nedominuje hamižnost, ale organizační chaos (31 %) a s tím související nedodržování licenčních ujednání (24 %), zejména instalace více kopií softwaru, než povolují zakoupené licence.
V domácnostech snaha ušetřit stále dominuje (57 %) a následuje pirátství z nevědomosti či neinformovanosti (22 %), nejčastěji stažením softwaru z pochybného zdroje, například z internetového úložiště. Vyplývá to z poznatků protipirátské organizace BSA | The Software Alliance, která analyzovala případy pirátství za poslední dva roky.
„Novým trendem je růst případů, kdy k pirátství dochází vinou podvodu, nejčastěji pořízením od neautorizovaných překupníků či z on-line aukcí. Výrazně stoupl i počet případů, kdy kradený software instalují děti (13 %), ať už pro vlastní potřebu nebo pro rodiče či prarodiče,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.
V Česku se pirátsky užívá 35 % softwaru a jeho výrobci tím ročně přicházejí o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun. Nejčastěji se užívá kancelářský software a operační systémy, grafické a návrhářské programy, herní software, konstrukční CAD aplikace či utility, například antivirové systémy.
Podle průzkumu BSA 48 % domácích uživatelů v Evropské unii připouští, že užívají nelegální software. „Málokdy si pirátské kopie pořizuje 26 % uživatelů a 12 % připouští občasné užívání kradeného softwaru. Nicméně 7 % se přiznalo, že užívá pirátský software velmi často, a 3 % dokonce neustále,“ shrnuje Jan Hlaváč. Softwarovými piráty jsou zejména muži (64 %) ve věku 25–34 let (36 %).
Prarodiče: Vnuk z nás udělal piráty
Protipirátská organizace BSA zároveň zaznamenala růst případů pirátství u uživatelů starších padesáti let. Nákup výpočetní techniky rodičům či seniorům často zařizují jejich potomci, kteří si mnohdy s autorskými právy hlavu nelámou: „Evidujeme mnoho případů, kdy se pirátem nevědomky stali rodiče nebo senioři, kterým nelegální software nainstalovalo jejich dítě nebo vnouče. Nabádáme k obezřetnosti, protože případné postihy jsou značné,“ varuje Jan Hlaváč, zástupce protipirátské aliance BSA.
Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let. Dalším trestem bývá úhrada škody způsobené výrobcům softwaru nebo vydání bezdůvodného obohacení až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru.
I za pouhé stažení pirátského softwaru hrozí postihy
BSA varuje i před stahováním potenciálně pirátského softwaru: „Lidé si často myslí, že pokud software pouze stahují a nesdílejí jej s ostatními uživateli, jsou právně nepostižitelní. To je ale obrovský omyl. I pouhé stažení nelegálního softwaru se považuje za porušení práv autorů,“ důrazně upozorňuje Jan Hlaváč.
Zatímco stahování filmů a hudby pro osobní potřebu zákon přímo nepostihuje – protizákonné je pouze jejich sdílení –, u softwaru tomu tak není. Policie tedy může stahovače postihovat i za stahování nelegálního softwaru a jeho užívání na počítači. „Stahovat software z pochybných zdrojů, jakými jsou různé peer-to-peer sítě či on-line úložiště, je proto velmi rizikové,“ uzavírá Jan Hlaváč z protipirátské organizace BSA | The Software Alliance. BSA kvůli tomu doporučuje stahovat software pouze z legitimních ověřených zdrojů a obecně být opatrný při jakýchkoli nákupech softwaru prostřednictvím sítě internet.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
