Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy a nové makroekonomické prognózy pokrývající horizont do konce roku 2017. Celková i měnověpolitická inflace se ve třetím čtvrtletí letošního roku snížily a nacházely se tak pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle České národní banky. Hlavními příčinami poklesu inflace bylo zpomalení meziročního růstu cen potravin a prohloubení poklesu cen pohonných hmot. Působení dovozních cen bylo nadále protiinflační vlivem pokračujícího propadu zahraničních cen výrobců. Navzdory utlumenému cenovému vývoji v zahraničí ale korigovaná inflace bez pohonných hmot lehce vzrostla. Domácí ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku dále zrychlila svůj meziroční růst na 4,6 %. K tomuto růstu přispívaly všechny složky poptávky, zejména pak fixní investice a spotřeba domácností. Díky tomu se hrubý domácí produkt zdola přiblížil ke svému potenciálu, zároveň pokračovalo oživení trhu práce, kde rostla celková zaměstnanost, klesala míra nezaměstnanosti a zrychlil růst mezd. Celkově tak domácí ekonomika působí ve směru urychlování růstu cen, který je naopak tlumen působením zahraničí.

Nová prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. V roce 2017 je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb při mírném posilování kurzu koruny. Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza inflace se oproti minulé predikci v reakci na utlumený zahraniční cenový vývoj a nižší růst domácích cen potravin snižuje až do třetího čtvrtletí roku 2016, od konce uvedeného roku je naopak vzhledem k pozorované vyšší domácí ekonomické aktivitě přehodnocena lehce směrem vzhůru. Na horizontu měnové politiky se tak celková inflace dostane ke dvouprocentnímu cíli. Prognóza předpokládá pokračování robustního ekonomického růstu i ve zbytku roku 2015, ke kterému budou přispívat především pozitivní nabídkové šoky z nízkých cen ropy, uvolněné domácí měnové podmínky, oživení vládních investic a soukromé spotřeby. Domácí ekonomika tak bude prostřednictvím pokračujícího oživení mzdového vývoje na celém horizontu prognózy přispívat k růstu cenové hladiny. V příštím roce nicméně růst ekonomiky zvolní v souvislosti s odezněním vlivu propadu cen ropy a s poklesem vládních investic a výdajů spolufinancovaných z EU fondů.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se členové bankovní rady shodovali, že rizika nové prognózy jsou celkově vyrovnaná. Většina členů bankovní rady rovněž vyjádřila svůj souhlas s celkovým vyzněním prognózy. Panoval konsensus, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání měnověpolitických sazeb na úrovni technické nuly, a že i nadále přetrvává potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky. Přitom pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času snižuje. Bankovní rada v této situaci diskutovala prodloužení platnosti kurzového závazku. Shodla se, že jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016. Zároveň zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016.