"Jak dlouho by měla tolerantní společnost tolerovat nesnášenlivost? To je složitá otázka, na kterou není snadné odpovědět. Britové tyto věci řeší už 300 let. Na konci 17. století bylo ve většině států kontinentální Evropy oficiální státní náboženství a jiné církve byly zakázány. Ve Velké Británii však vedle státem řízených bohoslužeb měly svůj prostor i ostatní náboženství. Včetně židovského, jehož nositele pozval Oliver Cromwell zpět do země. Britové považovali katolíky za hrozbu pro svoji svobodu. Po rozhodnutí Parlamentu bylo uzákoněno, že katolíci nemohou zastávat veřejný úřad a sloužit v britské armádě. Z pohledu Britů byli katolíci netolerantní a nedalo se jim věřit," ohlíží se Barone do historie.
Američtí otcové zakladatelé měli dle Baroneho odlišný pohled. Americká ústava se náboženskými rozdíly nezabývala. "Ve 20. století se ovšem téma tolerance netolerantních jedinců či ideologií promítla i do události ve Spojených státech. Zejména v důsledku růstu komunistického hnutí podřízeného totalitním Sovětským svazem. Někteří komunisté se odhalili veřejně. Jiní své přesvědčení skrývali. Zejména ve třicátých letech a po druhé světové válce. Kongres v roce 1940 prohlásil souhlas s násilným svržením demokratického režimu v USA za zločin. Zastánci svobody projevu tvrdili, že se zašlo příliš daleko. Přímé pokusy o revoluci by dle jejich názorů měli být trestné, ale za vyjádření názoru by lidé být trestáni neměli," porovnává Barone.
Barone soudí, že antikomunistické hnutí ve Spojených státech bylo zdiskreditováno některými špatnými kroky senátora Josepha McCarthyho. "Měl ovšem pravdu v tom, že v Roosveltově administrativě zastávali někteří komunisté vysoké funkce. Na konci čtyřicátých let za Trumena však byla většina z nich těchto funkcí zbavena, a to i díky působení antikomunistických liberálů jako byli Eleanor Rooseveltová, Hubert Humphrey či Ronald Reagan. Humphrey dokonce prosazoval zákon, který by komunistickou stranu postavil mimo zákon," poukazuje americký komentátor.
Z výše zmíněného dle Baroneho plyne poučení, že i tolerantní společnost někdy cítí potřebu přijmout zvláštní opatření, jenž eliminují nesnášenlivé ideologie, jako je např. komunismus a džihádistická šaría. "Po teroristických útocích v Paříži je pravděpodobné, že se budou evropské státy snažit zavést přísnější zákony, které budou umožňovat snadnější stíhání či vyhoštění džihádistů z jejich území. Tato opatření budou zpochybňována jistou částí společnosti, která je bude nazývat rasisty a xenofoby. Někteří z nich, možná i sám Barack Obama, budou i nadále vidět větší hrozbu z neexistujícího odporu vůči muslimům než reálné hrozby ze strany džihádistů," predikuje Barone.
Barone je přesvědčen, že evropské národy nejspíš opustí nejasně definovanou ideologii multikulturalismu, jež v podstatě schvaluje existenci izolovaných skupin muslimů v rámci evropských států. "Vydají se nejspíš po cestě, kterou vytyčily Spojené státy. Zde se všeobecně věří, že i netolerantní přistěhovalci se musí přizpůsobit normám americké tolerance. Ti, co se snaží chránit tolerantní společnost před nesnášenlivosti, občas dělají chyby a zajdou příliš daleko. Je nemožné se všech chyb vyvarovat. Důležité je, aby se tyto chyby nestávaly příliš často. To představuje obrovské výzvy, kterým čelily tolerantní společnosti po ataku nesnášenlivosti mnohokrát v minulosti a bude tomu tak i v budoucnosti," konstatuje Barone.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
