Už 3 roky má přístroj ICD i pan Josef Laža. Lékaři IKEM mu ho implantovali, protože měl velmi silné arytmie. „Měl jsem dlouho špatný srdeční rytmus, často jsem kvůli zdravotním problémům končil až na lůžku jednotky intenzivní péče. Po třech infarktech mi často prováděli kardioverze, ale to už pak nepomáhalo. Jednoho dne mi řekli, že to už kvůli riziku nejde, proto jsme s lékaři hledali jinou cestu, jak mi pomoci. Kardioverter/defibrilátor mi zachránil život. Bez něj bych tady už mnohokrát nemusel být. Teď se cítím výborně, musím zaklepat, že všechny problémy jsou - snad na dlouho - pryč,“ popisuje.
ICD je přístroj, který se používá k přerušení život ohrožujících srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Na tu umírá ve vyspělých zemích okolo 1-2 % obyvatel. „Její příčinou je ve většině případů rychlý srdeční rytmus pocházející ze svaloviny komor. Buď jde o tzv. fibrilaci komor nebo o rychlou komorovou tachykardii, která často přejde do fibrilace komor. Obojí má za následek velmi rychlé nebo nekoordinované stahování srdce, a tím pádem přerušení jeho schopnosti pumpovat krev do celého těla. Pokud nedojde během několika minut k přerušení arytmie nebo k zahájení účinné kardiopulmonální resuscitace (tj. nepřímé masáži srdce), postižený umírá. Nejúčinnější cestou, jak arytmie přerušit, je co nejrychleji aplikovat elektrický šok. To provede ICD automaticky,” vysvětluje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
Původní přístroj vážil téměř 300 g. „Musel se implantovat přímo do břišní stěny. Elektrody se našívaly přímo na povrch srdce po otevření hrudníku. Dnes se ICD implantuje velmi podobně jako kardiostimulátor – výkon se provádí v místním znecitlivění z malého řezu pod klíční kostí na levé nebo pravé straně hrudníku. Pokud přístroj odhalí nebezpečný srdeční rytmus, opraví ho elektrickým výbojem. Představit si jej lze jako malý počítač s baterií, který je uzavřený v titanovém pouzdře. K přístroji jsou připojeny tenké elektrody, které vedou elektrické signály ze srdce do přístroje a také vedou elektrické impulzy z přístroje do srdce. Za 30 let se i výrazně zmenšil - dnes má velikost kapesních hodinek a váží přibližně 70 gramů, což je méně než čtvrtina původní velikosti,” popisuje vývoj přístroje lékař Oddělení arytmologie IKEM MUDr. Jan Bytešník, CSc., který se přímo podílel i na první implantaci ICD v Česku v IKEM v roce 1984.
Nejnovější generace přístrojů ICD umožňuje dálkovou komunikaci s lékaři i přenos dat, která vypovídají jak o funkci přístroje, tak i o zdravotním stavu pacienta. „Monitorování přístrojů na dálku snižuje počet návštěv pacienta v ordinaci lékaře. To je pro pacienty mnohem komfortnější a pro lékaře je toto monitorování především efektivnější. Současně dovoluje monitorace na dálku sledovat i zdravotní stav pacienta a aktivně zasáhnout při hrozícím zhoršení. Klinické studie ukazují, že to vede z k zlepšení péče a snížení úmrtnosti pacientů po srdeční příhodě až o polovinu,” doplňuje přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA.
V České republice počet implantací ICD každoročně narůstá. V současné době u nás existuje 17 akreditovaných center, jež se touto léčbou zabývají. „Za třicetiletou historii, co kardiovertery/defibrilátory v praxi používáme, jich bylo v České republice pacientům voperováno téměř 25 000. Jen v loňském roce to bylo například celkem 3 277 přístrojů, přitom před pěti lety pouze 2 013, což je nárůst o téměř 40%. Například Klinika kardiologie IKEM se na tomto počtu loni podílela 376 implantacemi, což je po Nemocnici na Homolce druhý nejvyšší počet v České republice. Průměrný věk našich pacientů se pohybuje okolo 65 let. Cena jednoho přístroje se pohybuje okolo 270 000-345 000 Kč,“ doplňuje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
