Výše jejich měsíčního kapesného se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 101 do 500 Kč, což uvedlo 36 % dotázaných dětí, zatímco generace jejich rodičů dostávala za stejné období nejčastěji částky do 100 Kč (46 %). Mezigeneračně se pak téměř nezměnil počet potomků, kteří nemají žádné kapesné (9, respektive 8 %).    

Způsob „výplaty“ kapesného ve 40 % probíhá hotovostní formou k pravidelnému termínu (viz graf 3). „To, že děti dostávají výplatu v pevném termínu, je pozitivním znamením. Už od dětství se tak připravují na období, kdy budou zaměstnáni a budou pravidelně dostávat mzdu,“ komentuje výsledky Dagmar Prajzlerová, manažerka Partners bankovních služeb, a dodává: „Co mne však na výsledcích zarazilo, je, že pouhých 8 % rodičů posílá dětem kapesné na účet. Děti takto prozíravých rodičů se totiž mohou snáze naučit správě vlastních finančních prostředků, a navíc se seznámit s internetovým bankovnictvím a základními bankovními službami, které je budou provázet celý život. Produkty, které mohou děti dnes využívat, se za posledních deset let moc nezměnily a nabídka tak není motivující. Z mého pohledu je tady prostor pro kreativní banky, které budou schopny nabídnout trhu produkt, který by zaujal rodiče, ale i děti natolik, že by o něj sami usilovali.“

Poměrně velké procento (36 %) dostává peníze od rodičů tehdy, když je potřebuje. „Tento model považuji za úplně nejhorší. V dětech mylně pěstuje pocit, že peníze jsou snadno k mání, tedy vždy když je potřebují.  Podobné chování může v dospělosti vést k větší nezodpovědnosti a snadnému zadlužování,“ kritizuje Dagmar Prajzlerová. Stále oblíbenější je též systém, kdy děti dostávají kapesné za splnění předem daného úkolu, či za dobré známky. Zatímco rodiče uvedli, že takto kapesné dostávalo 6 % z nich, tak dnes ho takto dostává zhruba každé desáté dítě.