Letošní Den daňových poplatníků je o jeden den dříve než loni. Konsistentní časová řada již existuje 27 let.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 14 916 Kč.

„Minulá vláda Andreje Babiše zažila oba extrémy. Historicky nejdřívější Den daňových poplatníků v roce 2018 (22. 5.), kdy se výsledkem chlubil sám předseda vlády; a také historicky nejpozdější Den daňových poplatníků v covidovém roce 2021 (25. 6.). Po těchto covidových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům je Den daňových poplatníků téměř o tři týdny dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. „Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků (DDP) v České republice (2017–2026):

Nejdříve slaví daňoví poplatníci také letos již tradičně ve Švýcarsku (3. 5.), v Jižní Koreji (18. 5.) a Austrálii (22. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Finsku (30. 7.) a ve Francii (29. 7.), do poslední trojice se po pauze vrací Rakousko (25. 7.). Průměr OECD vychází zhruba stejně jako v ČR (9. 6.), průměr eurozóny naopak stále o dost později (1. 7.).

„Je dobře, že situace se oproti pandemickým letům tolik posunula. Za celou 27letou existenci Dne daňových poplatníků jsme dokonce pouze čtyřikrát slavili tento den v kalendářním roce dříve než letos, a to v letech 2016–2019. Jak si bude počínat nová vláda vzešlá z loňských voleb, budeme bedlivě sledovat,“ uzavírá Pánek.

Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v roce 2020, který navazuje na myšlenky a tradice zaniklého spolku Liberální institut, který existoval mezi lety 1990 až 2020. Jeho cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020, kdy tento spolek zanikl. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Psali jsme:

Liberální institut: Výzva k deregulaci a posílení konkurenceschopnosti

Liberální institut: Dnešek je Dnem daňových poplatníků

Liberální institut: Den daňových poplatníků 2025

Liberální institut neudělí výroční cenu Javieru Mileiovi