Prezident Klaus napsal 18. listopadu loňského roku dopis premiéru Nečasovi, ve kterém se přimluvil, aby souhlas České republiky se změnou Lisabonské smlouvy, která má umožnit vytvoření trvalého záchranného mechanismu pro státy eurozóny, byl podmíněn výjimkou pro ČR.

Česko má právo veta. Nečas ho nevyužil

„Vážený pane předsedo vlády, od guvernéra České národní banky jsem dostal stanovisko ČNB k materiálu ´Východiska k připravovanému trvalému mechanismu krizového řízení pomoci pro eurozónu´, který má být projednán na vládě České republiky. Názor ČNB se mi zdá velmi rozumný a myšlenka podmínit souhlas České republiky s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a s ustavením permanentního krizového mechanismu požadavkem, aby byl České republice poskytnut opt out na zavedení eura, je vysoce potřebná. Velmi se za ni přimlouvám. O těchto věcech bychom měli hovořit velmi seriozně," napsal v krátkém dopise prezident. ČNB rovněž podpořila požadavek na výjimku z eura.

Čtěte více: Nejen Klaus, ale i ČNB: Euro nechceme

Premiér Nečas pak na požadavky prezidenta, aniž by byl zveřejněn Klausův dopis, reagoval na konci listopadu pro iDnes.cz tak, že by takový požadavek byl jen těžko prosaditelný a vyjednatelný. Přitom v této otázce ještě platí právo veta a kdyby Česká republika odmítla změnu Lisabonské smlouvy, mohla celý proces zablokovat do doby, než by EU a její státy přistoupily na českou výjimku. Prezidentova snaha o výjimku eura vyvolala i pozitivní reakci v ODS.

Více: ODS se Klausův nápad na definitivní zamítnutí eura líbí