Arménie zvolila. Duch sametové revoluce, jásá Leyenová

08.06.2026 21:02 | Monitoring

Víkendové parlamentní volby v Arménii potvrdily pozici premiéra Nikoly Pašinjana a jeho vládní strany Občanská smlouva. Ta podle oficiálních výsledků získala 49,8 procenta hlasů a s výrazným náskokem porazila hlavního soupeře, proruskou Silnou Arménii, která obdržela 23,3 procenta. Výsledek je vnímán nejen jako domácí politické vítězství, ale také jako potvrzení dosavadního zahraničněpolitického směřování země.

Arménie zvolila. Duch sametové revoluce, jásá Leyenová
Foto: X
Popisek: Nikol Pašinjan

Pašinjan označil výsledek za „historické vítězství“ a prohlásil, že Arménii zajistí stabilitu, rozvoj i pokračování dosavadního kurzu. Do nového parlamentu se vedle Občanské smlouvy a Silné Arménie dostanou také Arménská aliance a Prosperující Arménie.

K volebním urnám dorazilo téměř 59 procent oprávněných voličů. V zemi s přibližně třemi miliony obyvatel tak šlo o významnou zkoušku důvěry ve vládu, která stojí u moci od roku 2018.

Hlasování rozhodovalo o zahraniční orientaci země

Agentura Reuters zároveň píše, že volby byly vnímány jako test toho, zda Arménie potvrdí odklon od Moskvy a pokračování prozápadního kurzu. 

Velkou pozornost vyvolaly výroky mezinárodních pozorovatelů z Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ti uvedli, že během kampaně zaznamenali tlak a zasahování ze strany Ruska, včetně ekonomických opatření a veřejných výhrůžek. Moskva naopak obvinění odmítla a tvrdila, že do arménských voleb zasahuje Západ.  

Země byla po desetiletí úzce spojena s Moskvou a na jejím území se dodnes nachází ruská vojenská základna.

Od nástupu Pašinjana však Jerevan postupně posiluje kontakty se Západem a snaží se o větší nezávislost na Rusku. Premiér po volbách uvedl, že hodlá pokračovat ve sbližování se západními státy, zároveň ale chce udržovat vztahy i s Moskvou.

Arménie pod jeho vedením rozvíjí vztahy nejen s EU, ale také s Francií, Indií, Spojenými státy a dalšími zeměmi.

Mír s Ázerbájdžánem jako hlavní úkol

Silný volební výsledek by měl Pašinjanovi usnadnit další jednání s Ázerbájdžánem. Obě země se přou už od konce osmdesátých let a konflikt o Náhorní Karabach opakovaně přerostl v ozbrojené střety.

Premiér nyní získal mandát pokračovat v mírových rozhovorech a usilovat také o normalizaci vztahů s Tureckem, které je klíčovým spojencem Ázerbájdžánu.

Zahraniční média upozorňují, že ačkoli Pašinjan získal pohodlnou parlamentní většinu, nedosáhl na sílu potřebnou k prosazení ústavních změn bez širší podpory. To může být důležité zejména při případné mírové dohodě s Ázerbájdžánem, která by mohla vyžadovat referendum. 

Opozice mluví o represích

Hlavní Pašinjanův soupeř, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který vedl Silnou Arménii, výsledek odmítl přijmout bez výhrad. Volby označil za „ostudné“ a tvrdil, že je provázely represe.

Podle jeho slov byly během kampaně zadrženy desítky lidí spojených s jeho politickým uskupením. Opozice tak zpochybňuje férovost volebního souboje.

Přestože opozice mluví o represích, mezinárodní pozorovatelé podle prvních hodnocení neoznačili volby za zfalšované. Kritizovali některé nedostatky kampaně, ale současně uvedli, že voliči měli reálný výběr mezi různými politickými směry.

Vztahy s Moskvou zůstávají napjaté

Napětí mezi Arménií a Ruskem se prohlubuje především od roku 2023. Jerevan tehdy přistoupil k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok.

O rok později Arménie výrazně omezila své působení v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), vojenském uskupení postsovětských států vedeném Ruskem. Dalším signálem směrem k Evropě bylo přijetí zákona, který deklaruje snahu země o budoucí členství v Evropské unii.

Výsledek voleb tak naznačuje, že Arménie bude i nadále pokračovat v politice postupného přibližování k Západu, přestože si zároveň ponechává otevřené komunikační kanály s Moskvou.

Evropa vítá Pašinjanovo vítězství

Výsledek arménských voleb přivítali i někteří evropští politici. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Pašinjanovi pogratulovala a uvedla, že „duch sametové revoluce“, kterou vedl v roce 2018, podle ní zůstává živý.

 

 

Gratulaci připojil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který výsledek označil za výrazné vítězství Pašinjanovy Občanské smlouvy.

Výsledek voleb je považován za překvapení i proto, že Pašinjan obhájil pozici navzdory tomu, že právě za jeho vlády Arménie definitivně přišla o Náhorní Karabach. Mnozí očekávali, že právě tato událost jeho politickou kariéru ukončí. Arménští voliči však zjevně dali přednost pokračování současného kurzu před návratem proruské opozice.

 

Bitcoinová kauza

Jak si vlastně celou tu bitcoinovou kauzu vysvětlujete? Kdo vše z ní měl podle vás prospěch?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 7 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Nerudová: Macinka tahá kačera na špagátu. Přišla odpověď

22:10 Nerudová: Macinka tahá kačera na špagátu. Přišla odpověď

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se v rozhovoru pro TN Live ostře pustila do Motoristů i vlády …