Vláda půjčí na pomoc eurozóně 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Kabinet ale o peníze musí požádat Českou národní banku, aby půjčku poskytla ze svých devizových rezerv. Bývalý ministr financí Pavel Mertlík to ale ohodnotil slovy, že z ekonomického hlediska k tomu žádný silný důvod není.
„Jde o vztahy mezi Českem a EU, jak to vypadá v kontextu s tím, jak k tomu přistupují jiné evropské země. Z ekonomického hlediska k tomu žádný silný důvod není,“ uvedl Mertlík v rozhovoru pro Rádio Česko.
Nynější ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale řekl, že s fiskálního hlediska je tato půjčka velmi nevýhodná a riskantní. Podle Mertlíka to však tak jednoznačné není.
„Bylo by tady asi vhodné říci, jaké to má zdůvodnění.Jde o devizové prostředky ČNB, které z hlediska věcné struktury mají podobu především dluhopisů cizích zemí. Ono tedy jde o půjčky cizím státům – Německu, Itálii, Spojeným státům atd,“ řekl Mertlík dále pro Český rozhlas.
„My můžeme ekonomicky srovnat kredibilitu těchto věřitelů s kredibilitou Mezinárodního měnového fondu. A ten je z hlediska ratingu na tom lépe, než jak si stojí řada jiných zemí. Z toho důvodu jde pouze o restrukturalizaci devizových rezerv, které zůstanou stejně vysoké. Pouze část z nich bude mít jinou formu a z tohoto pohledu bát se půjčovat MMFnemá velký smysl, protože ta půjčka je méně riskantní, než půjčka jednotlivým zemím,“ dodal k této věci Mertlík.
Není závazek na druhou vlnu
Analytici se ovšem shodují, že půjčka v celkové výši 200 miliard euro pro EU stačit nebude. Přijde tak na řadu možná druhá vlna. „Druhá vlna půjčky? Pokud je mi známo, tak tam není smlouva o tom, že by to bylo zavazující. Jde spíše o závazek politický ale ten nebude ´natvrdo´,“ doplnil.
Postoj české vlády ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, kdy by o přesunu některých kompetencí na nadnárodní úroveň měli rozhodnout občané v referendu, považuje Mertlík za nesmyslné. Podle něj jde jen o vnitropolitickou hru.
„Jako právnímu laikovi se mi nezdá, že jde o ústavní změnu. Nedovedu si představit, že by podobná věc byla projednávaná referendem. Evropská unie se neustále mění, kdyby se měl vytvořit precedens jakéhosi neustálého svolávání referend k různým změnám, pak je otázka, k čemu máme parlament,“ řekl bývalý ministr financí.
Dolejš: Předchozí částky zapůjčené MMF se ještě nevrátily
Podle stínového ministra financí KSČM Jiřího Dolejše byl sice původní požadavek na částku 3,5 mld. eur (90 mld. korun) jako nepřiměřený pokrácen, ale i v tomto objemu - tedy 1,5 mld. eur (38 mld. korun) - jde o významnou částku.
"Vláda tak přijala politickou odpovědnost za smysluplnost naší účasti na této půjčce a za její důsledky. Předchozí záchranné akce tohoto typu totiž dluhovou krizi v EU nezastavily a částky zapůjčené MMF se ještě nevrátily," řekl pro ParlamentníListy.cz Dolejš.
"MMF je dosud stabilní instituce, tudíž naše pohledávka u ní není bezprostředně ohrožena. Přesto i tato operace má své náklady – jde o rozdíl v úročení devizových depozit ČNB a zvláštních práv čerpání MMF. Tento rozdíl by nepochybně musel ČNB uhradit český stát. Veřejnost také nebyla seznámena s dalšími podmínkami půjčky, zejména s její reálnou návratností. Přinejmenším to by měla vláda neprodleně napravit," dodal Dolejš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
