Budete se ucházet o hlasy voličů v krajských volbách. Co chcete prioritně změnit v Olomouckém kraji?

Naší prioritou je ochrana přírodního a kulturního dědictví v Olomouckém kraji, podpora drobných živnostníků, řemeslníků, vzdělanosti a rozvoje spolkové činnosti. Záleží nám na dobudování a propojování cyklostezek. Chtěli bychom udělat víc pro podporu místní ekonomiky a snažit se podporovat firmy, které zde vyvíjejí úspěšnou činnost a velkou měrou se podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu v kraji, protože nepatří zrovna mezi ty nejvíce prosperující. S tím souvisí i ochrana drobných památek v krajině, např. kaple, kříže, boží muka a určitě se budeme snažit hledat cesty k obnově a využití bývalých šlechtických sídel, které jsou často v katastrofálním stavu. Zejména nám jde o zámek v Čechách pod Kosířem, který je přímo ve vlastnictví Olomouckého kraje. V současné době panují určité rozpaky po stránce jeho využití a oprav. Chtěli bychom zde vybudovat kromě klasických expozic také Centrum umělců a řemeslníků Hané.

Co vám nejvíc vadí na současném způsobu vedení kraje?

Myslím si, že je tam velká míra klientelismu a spolupráce, která zabraňuje kraji dělat zásadní koncepční kroky, které by jej posunuly kupředu. Chybí opozice, která by dokázala vývoj usměrňovat, což je jedním z prvků, se kterým se setkáváme v Olomouckém kraji běžně. Jak na krajské, tak na komunální úrovni se totiž jak pravice, tak levice dokáže vždycky nějak domluvit a podle toho bohužel vypadají přijatá rozhodnutí. Některé oblasti jsou investičně preferovány více , což vyvolává napětí v jiných kapitolách krajského rozpočtu. O osudu mnoha důležitých projektů potom rozhoduje úspěch či neúspěch dotací z fondů EU a jejich výsledek je dlouhodobě nejistý.

Co považujete za dosud největší úspěch Koruny České?

Část veřejnosti začíná oceňovat to, o co se snažíme. Již několik let pořádáme historické vycházky po obcích Olomouckého kraje s cílem ukázat, že kraj je bohatý nejen Nejsvětější trojicí a měšťanskými domy, ale i drobnými památkami, které také zasluhují ochranu a pozornost. Cítíme se být strážci těchto hodnot a snažíme se přispět k nápravě jejich často nedobrého stavu. Je také důležité v některých oblastech zachovat lokální vlakové tratě. Je škoda, že se plánuje v řadě případů jejich likvidace. Určitě bychom podpořili  zákon, který by umožnil Českým drahám předat některé tratě za symbolickou částku třeba mikroregionům nebo svazkům obcí, aby  mohly být využívány třeba při rozvoji cestovního ruchu. To považujeme z ekonomického a kulturního hlediska pro rozvoj regionu za důležité.

Koruna Česká se dlouhodobě a neúspěšně pokouší oslovit voliče s konceptem strany, která má v programu přeměnu státního zřízení na konstituční monarchii. Není načase si po těch letech přiznat, že Češi jsou spokojeni s republikou?

Češi nejsou spokojeni s poměry, které zde panují, společenské klima bývá dlouhodobě označováno jako „blbá nálada“. Domnívám se, že je naopak stoupající poptávka po hodnotách, které se v minulosti již osvědčily. Zřejmě ne náhodou ikona TOP 09 kníže Schwarzenberg patří mezi nejoblíbenější  politiky, je vnímán jako důvěryhodný  člověk s přirozenou autoritou. On je právě důvodem toho, proč TOP 09 získala takovou přízeň voličů a kdyby tam nebyl, jeho náhrada by se hledala velmi těžko. To, že vývoj společnosti dnes směřuje jen k blahu určitých vyvolených skupin, je dáno tím, že se nedaří najít koncepci, která by omezila ničím nekontrolovanou  moc politiků při plnění zájmů jejich klientů, aby si tak zajistili své znovuzvolení. Tak  dochází k drancování státních a veřejných rozpočtů, a je,  podle nás,  právě důvodem  probíhajících krizí a stoupajícího státního i veřejného dluhu. V řadě zemí, kde funguje parlamentní monarchie, a je jich 11 v rámci EU, jsou poměry v řadě oblastí konsolidovanější a já se domnívám, že i nám,  jako zemi s bohatou historií, by slušelo, aby ji reprezentoval král.  Panovník jako osobnost, která není svázána s žádnými politickými a ekonomickými vazbami a není na nich závislá, by určitě naší situaci prospěl.

Jaká země je pro vás vzorem?

Líbí se mi Lichtenštejnsko, což je země, která je nám blízká, protože Lichtenštejnové tady dlouhou dobu žili, prosperovali, mají tu spoustu majetku včetně olomouckého regionu – zámek Plumlov, Nové zámky, Úsov nebo lázeňské domy v Moravském Berouně. Je to sice malé knížectví, ale mají tam nulový státní dluh, nejmenší daňovou zátěž a podle mne se tato země vyvíjí harmonicky a má značnou mezinárodní autoritu. Nedávno oslavila 40 let na trůně třeba i dánská královna, která se těší velké oblibě ve své zemi.

Kdo by měl být následníkem českého královského trůnu a proč?

Tisíciletá královská tradice, kterou založil kníže Bořivoj v roce 888, je po zániku Československa jednou z významných hodnot, o kterou se můžeme opřít. Navíc máme královský hrad,  korunovační klenoty i korunovační řád,  korunovační katedrálu, takže máme všechny předpoklady. Já patřím k těm členům Koruny České, kteří by ctili královskou dynastii až k  současným potomkům a těch bych se tázal nejdřív, zda by byli ochotni se ujmout panování v zemích Koruny české, což by po smrti Otty Habsburského byl jeho nejstarší syn Karel Habsburský, nebo jeho syn Zvonimír. Bylo by nutné o tom rozhodnout v referendu.