Poté, co byl v létě odvolán starosta Puš jste byl v září zvolen novým starostou města. Koalice ČSD, ODS a TOP 09 se rozpadla ještě dříve. Co je podle Vás příčinou těchto neúspěchů, které vyvrcholily odvoláním starosty? A s jakou vizí jste nyní ve vedení města Vy? V čem byste se chtěl odlišit od Vašeho stranického předchůdce, který byl ve funkci deset let?

Jičínská radnice neprošla od roku 1990 tak dramatickými změnami jako v minulém roce. Napětí mezi členy zastupitelstva vyvrcholilo rozpadem koalice a odvoláním pana starosty Puše. Panu starostovi vyčítali někteří kolegové chyby, kterých se měla radnice dopustit především v předchozím volebním období a důležitou roli v té "radniční krizi" také hrály velmi špatné osobní vztahy. Já jsem byl zvolen starostou především proto, že se znepřátelené strany v zastupitelstvu nebyly schopny dohodnout na jiném kandidátovi, který by získal většinovou podporu. Za svůj velký úkol po zvolení jsem považoval otupení osobních sporů a prosazení rekonstrukce Jezuitské koleje v našem městě. Na tu jsme měli přislíbenou dotaci z evropských fondů ve výši 250 milionů. Projekt rekonstrukce nakonec zastupitelstvo nepodpořilo a spory jsou sice utlumeny, ale zcela nezanikly. Takže z tohoto pohledu jsem zatím moc úspěšný nebyl.

Necítím potřebu se cíleně odlišovat od svého předchůdce. Byl jsem v Jičíně dvě volební období starostou. Vím, co město potřebuje a chci svoji práci dělat dobře a o to se také snažím.

Vy osobně jste členem ODS, za kterou jste byl i zvolen.  Většinu v radě ale stále drží současná koalice složená z Volby pro město, Sdružení pro Jičín, Top09 a Věcí veřejných. Jak se Vám v tomto složení jako starostovi pracuje? Nalézáte i přes rozdílnou politickou příslušnost v Radě podporu pro své záměry? 

Nejsem členem ODS. Členství jsem ukončil ne proto, že bych se distancoval od ODS, ale kandiduji do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a jednou z podmínek volitelnosti do této funkce je to, že kandidát nesmí být členem politické strany, nebo politického hnutí.